Reklama

Sněmovnou prošlo zvýšení limitů pro platbu DPH a paušální daň, týká se desítek tisíc podnikatelů

Podnikání - ilustrační foto
Pixabay
 ČTK

Limit pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. Dnes to v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Vložila do něj i návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Reklama

Balíček podpořilo celkem 106 poslanců napříč kluby s výjimkou poslanců opozičního hnutí SPD, kteří se zdrželi hlasování.

K plátcovství DPH se musí zaregistrovat hlavně podnikatelé, ale i další takzvané osoby povinné k dani, jejichž obrat za posledních 12 měsíců překročil jeden milion korun. Vládní návrh počítá i s možností zrušení registrace pro ty osoby, jejichž obrat sice překročil jeden milion, ale nedosáhl dvou milionů korun. Vládní předloha také prodlužuje možnost rychlejších odpisů některých skupin podnikatelského majetku.

Ministr financí Zbyněk Stanjura.

Sněmovna schválila windfall tax pro banky i energetické firmy. Bude vysoká

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Přečíst článek

Předseda klubu ODS Marek Benda stáhl na základě dohody stran vládní koalice svůj návrh, který snižoval zdanění loterií z 35 procent na 23 procent. Koalice se na podpoře tohoto návrhu neshodla.

Podnikatelé budou rozděleni do tří pásem

Paušální daň pro drobné podnikatele letos činí 5994 korun měsíčně. Na minimální zdravotní pojistné z této částky připadá 2627 korun, minimální sociální pojistné zvýšené o 15 procent činí 3267 korun a daň z příjmů 100 korun. Ministerstvo financí (MF) odhaduje, že díky změnám by nově mohlo podmínky pro zapojení do paušální daně splnit až 60 tisíc drobných podnikatelů. Letos ke konci dubna paušální daň využívalo zhruba 82 300 živnostníků.

Reklama

Miloš Zeman, prezident

Zeman odmítl novelizovaný rozpočet na letošek. Sněmovna veto přehlasuje

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Na webu Pražského hradu to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Přečíst článek

Podnikatelé s paušální daní mají být nově rozděleni do tří pásem. V prvním pásmu by měli být podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti. Paušální daň by pak pro ně měla příští rok vycházet zhruba 6500 korun měsíčně. V druhém pásmu jsou živnostníci s příjmem do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ činnosti. Jejich daň by měla být zhruba 16 tisíc korun měsíčně. Třetí pásmo je určeno pro podnikatele s příjmem do dvou milionů korun bez ohledu na činnost. Ti by měli mít daň 26 tisíc korun měsíčně.

Paušální daň není povinná, ale dobrovolná. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury není jejím smyslem snížení daňové zátěže, ale byrokratické zátěže. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ale vyslovila názor, že vládní návrh systém paušální daně znepřehledňuje.

Klára Dostálová, exministryně pro místní rozvoj

Klára Dostálová: Nový stavební zákon je paskvil. Vláda rezignovala na urychlení výstavby

Nejzásadnější je, že v novém stavebním zákoně chybí integrace dotčených orgánů, říká bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Výstavba se nijak nezrychlí, tvrdí aktuálně předsedkyně poslaneckého výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Přes který nový stavební zákon musí projít. Dostálová z pozice ministryně pro místní rozvoj čtyři roky stavební zákon připravovala. Fialova vláda ho shodila ze stolu. Dostálová chtěla centralizovat úkony státu, nový ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) naopak chtěl ponechat rozhodování na obcích. Minulý týden Bartoš upravený stavební zákon, klíčový zejména pro stavaře, protlačil vládou. Nyní půjde do sněmovny. Co bude dál?

Přečíst článek

Reklama

Související

EET měla mnoho odpůrců z řad podnikatelů. Demonstrace proti zbytečnému vydávání účtenek se uskutečnila v květnu 2017 v Praze.

Lukáš Kovanda: Konec EET je výhrou restaurací a gastropodniků. Po zavedení zdražily, nyní určitě nezlevní

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme