Zajímá nás
Zeman odmítl novelizovaný rozpočet na letošek. Sněmovna veto přehlasuje
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Na webu Pražského hradu to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
„Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů,” napsal Zeman. Rozpočet tak podle něj vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun. „Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň. Tento veřejný závazek předkladatel uvedl v odůvodnění k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní,”dodal Zeman.
V roce 2020 Sněmovna schválila návrh někdejší vlády Andreje Babiše (ANO) s podporou opoziční SPD na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent. Zeman tehdy zvažoval, že daňový balíček bude vetovat. Premiér mu slíbil, že zákon bude po dvou letech změněn. Prezident požadoval, aby omezení změn na dva roky bylo obsaženo přímo v zákoně. Podle tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to nebylo legislativně proveditelné.
Poslanci budou muset nyní Zemanovo veto přehlasovat většinou 101 hlasů, vládní koalice má k tomu k dispozici 108 poslanců. Stát se tak musí na řádné sněmovní schůzi, poslanci by se novelou zákona mohli zabývat od 15. listopadu.
Fiala nepochybuje, že vládní většina veto přehlasuje. Zemanův krok ho nepřekvapil, protože hlava státu má některé odlišné názory na hospodářskou a rozpočtovou politiku. „Jsem přesvědčen, že novela odpovídá reálné situaci a výzvám, na které musíme reagovat,” uvedl premiér. Zmínil v té souvislosti rozpočtové nároky na pomoc lidem s inflací a cenami energií.
Veto přehlasujeme, zní z vládní koalice
Podle Fialy může znamenat veto drobné komplikace, ale ne takové, které by nebylo možné vyřešit. „Zvládneme všechny problémy, které by mohly vzniknout z toho určitého odložení,” uvedl po bilanční návštěvě na ministerstvu práce. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by bylo kritické datum 20. listopadu, v takovém případě by se mohlo veto dotknout například vyplácení důchodů. „Vytváří to určité zbytečné komplikace, i sněmovna by se mohla věnovat něčemu jinému, ale my si s tím poradíme,” uvedl.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na Twitteru také uvedla, že poslanci prezidenta přehlasují.
[[Twitter status: https://twitter.com/market_a/status/1588131857815769088]]
Podle Pekarové Adamové je Zemanovo veto zejména výrazem jeho nespokojenosti se škrty v rozpočtu Lesní správy Lány. Té poslanci na letošní rok odebrali 30 milionů korun kvůli tomu, že v jejím čele stojí Miloš Balák, který byl pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejných zakázek v Lánské oboře. Zeman mu ale dal milost a Balák v čele příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky zůstal. V říjnu na svůj post rezignoval, odejde na konci roku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozornil, že zrušení superhrubé mzdy se začalo uplatňovat až v roce 2021. „Prezidentovo zdůvodnění veta by bylo validní až při vetování rozpočtu 2023. O skutečných důvodech veta novely rozpočtu 2022 můžeme jen spekulovat,” uvedl na Twitteru.
[[Twitter status: https://twitter.com/Zbynek_Stanjura/status/1588135895470833664]]
Veto ani Stanjura nepovažuje za velkou překážku a očekává, že ho koalice přehlasuje. „Cílem je, aby novelizovaný rozpočet, který přináší desítky miliard korun navíc na pomoc s cenami energií, platil co nejdříve,” dodal.
Novela zákona o rozpočtu navyšuje jeho schválený schodek z původních 280 miliard korun na 375 miliard korun. Vláda s návrhem navýšit příjmy, výdaje i schodek rozpočtu přišla mimo jiné kvůli důsledkům válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a cenami energií. Změna současně navyšuje příjmy rozpočtu vlivem vyššího výběru daní a odhadu jejich výběru do konce roku.
Fiala již dříve řekl, že zvýšení schodku pokládá za opodstatněné. Opozice hospodaření vlády kritizuje. Podle opozičního hnutí SPD vláda zbytečně zadlužuje zemi, podle hnutí ANO vláda rezignovala na úspory.
Navýšený rozpočet přidává například 38 miliard na boj s vysokými cenami energií pro firmy i domácnosti. Přidává sedm miliard například na nemocenské pojištění, na dávky v hmotné nouzi, na příspěvky na péči, na podpory v nezaměstnanosti a na dávky sociální podpory a pěstounské péče. Z rozpočtu prezidentské kanceláře odebírá 30 milionů korun na lesní hospodářství.
Sněmovna 18. října schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard korun. Poslanci ale schválili dva koaliční návrhy, které zvýšily výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun. Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.
Sněmovna schválila navýšení schodku státního rozpočtu. Bude až 375 miliard
Politika
