Ruští agenti stále rejdí po Evropě. V Irsku naverbovali i člena parlamentu
Není žádnou novinkou, že se ruští agenti snaží získávat do svých služeb lidi z veřejného života po celé Evropě a naleptávat důvěru v demokracii. Aktuální případ z Irska ukazuje, že je třeba tuto hrozbu brát vážně. Jak popsal The Sunday Times, Rusům se povedlo získat i člena tamějšího parlamentu.
Britský The Sunday Times přišel s dalším dílem do mozaiky popisující, jak putinovské Rusko nahlodává evropskou soudržnost. Začalo to ještě před začátkem války na Ukrajině. Sergej Prokopjev přišel do Irska v roce 2019, oficiálně jako rada ruské ambasády v Dublinu. Diplomatická role však byla jen zástěrkou, ve skutečnosti byl špionem.
Zrovna vrcholila jednání o brexitu a pozdějším uspořádání, což se pro Rusko jevilo jako vhodná příležitost pro rozpoutávání neklidu mezi Irskem a Velkou Británií. Irský ostrov, který je už století rozdělen hranicí na Irskou republiku a Severní Irsko patřící do Spojeného království. Tou dobou byl ostrov horkou půdou, vlastně jí byl vždycky, tenze ovšem zesílily po představě, že by mezi státními útvary měla vzniknout vnější hranice Evropské unie.
Po Velkopáteční dohodě, která ukončila krvavé střety mezi katolickými republikány a protestantskými loajalisty, byl život na ostrově velmi provázaný, skoro jako by žádná hranice neexistovala. Když oba státy patřily do EU nebyl to problém, tehdy se ale nevědělo, zda nepřijdou kontroly, cla, byrokracie a další potíže.
Každá z nesvářených skupin se něčeho obávala. Republikáni hrozby pevné hranice mezi republikou a Severním Irskem (kterou přitom nechtěli ani na papíře), loajalisté zase hranice v Irském moři mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. Napjatá situace se přímo nabízela k zasévání neklidu.
Ruská vláda prudce sníží výdaje na největší projekty ve zdravotnictví, aby ušetřila peníze na válku proti Ukrajině, napsal server The Moscow Times. 
Kde vzít peníze na válčení? Moskva výrazně omezí výdaje ve zdravotnictví
Money
Prestižní úlovek
Právě Prokopjeva pověřili úkolem problémy rozdmýchávat. Ruský špion se tak potají snažil proniknout do paramilitárních skupin, na příslušnosti nezáleželo - jak republikáni, tak loajalisté mohli posloužit ruskému plánu. Rusku stačilo jen vidět svět v plamenech.
Nešlo ale jen o radikální skupiny. „Ruští zpravodajští důstojníci jsou experti na získávání tzv. ‚užitečných idiotů‘, lidí, kteří jednají v jejich zájmu a které lze snadno využít ke správnému seznámení nebo poskytnutí informací,“ uvádí v The Sunday Times investigativní novinář John Mooney. Takovým „užitečným idiotem“ se stal i zmíněný vrcholový politik z irského parlamentu (Oireachtas), list ho nazývá krycím jménem „Cobalt“, ale jméno nebylo zveřejněno, prý z právních důvodů. Jak dodává Politico, irské soudy jsou ke straně bránící se pomluvě neobvykle vstřícné.
Musí se tedy jednat o poslance nebo senátora, ministerskou funkci podle všeho nevykonává. Hovoří se o tom, že patří k nějakému z menších antisystémových uskupení. Je známo, že dosud zasedá v parlamentních lavicích a jelikož nikdy neměl přístup k utajeným materiálům, nejspíš ho ani nečeká žádný trest, protože vlastně nemohl nic vyzradit. Irsko má třeba oproti Británii nebo Německu pro tyto případy mnohem měkčí pravidla. Politika nemohou bezpečnostní složky ani sledovat, pokud není na stole důkaz. Cobaltovy aktivity přitom prý byly rozsáhlé. Sice nebyl přímo špionem, ale nejspíše hlásnou troubou Ruska, měl podkopávat důvěru v úřady a ovlivňovat politiku ve prospěch Ruska.
„Cobalt nabídl, že udělá, co bude v jeho silách, aby špionovi pomohl,“ dodává Mooney. Irské zpravodajské služby však Prokpjev nepřekvapil. I když patrně není žádné ořezávátko, tamější bezpečnostní složky zpozorovaly jeho aktivity záhy po tom, co s nimi začal. V roce 2022 se musel ze smaragdového ostrova odporoučet.
Rusko se o podobné kousky snaží neustále, a před technikami z repertoáru KGB je třeba se mít na pozoru. „Pro ruské služby je normální, že se zaměřují na lidi z politického života. Zřídkakdy se dostanou k vysoce postavené osobě, ale obvykle k někomu, kdo je přítelem vysoce postavené osoby, nebo k příznivci, který má ucho někoho u moci. Málokdy se ruskému zpravodajskému důstojníkovi poštěstí naverbovat politického představitele,“ uvádí pro list Kevin Riehle z londýnské Brunel University, který má zkušenosti s prací kontrarozvědy. Málokdy se však Rusům podaří ulovit voleného reprezentanta.
Rusové „přesvědčují“ různými metodami – penězi, vydíráním, ale někdy zafunguje i jen pohlazení ega. Například agent Cobalt prý měl po Prokopjevovo vyhoštění udržovat „milostný“ vztah s agentkou FSB, která se do Irska pravidelně vracela.
Když Donald Trump před pěti lety prohrál (ano, skutečně prohrál) prezidentské volby, ihned zkoušel různými způsoby výsledek zvrátit. Pokud nebude úspěšný i letos v listopadu, lze podle mnoha indicií očekávat, že se o to pokusí znovu. Ne zrovna intuitivní systém prezidentských voleb k tomu bohužel ponechává několik možností. Trumpův tým navíc bude lépe připravený.
Karel Pučelík: Co když Trump prohraje? Připravme se na obstrukce a pokusy o zvrácení voleb
Názory
Nebezpečná neutralita?
O Irsku se zejména po ruské invazi na Ukrajinu hovoří jako o možném slabém článku evropské soudržnosti. Ačkoli patří do Evropské unie, platí se tu eurem a sídlí tu řada evropských zastoupení amerických firem, kvůli tradiční neutralitě není členem NATO. Když se k tomu přidají nedostatečné nástroje pro odhalování působení cizích agentů, může být snadno zaděláno a problém.
„Pokud chcete ovlivnit západní zemi s rozsáhlými zdroji a špatnou bezpečnostní kulturou, pak je Irsko výchozí bod,“ potvrdil pro Irish Times poslanec a bývalý vysoce postavený voják Cathal Berry. „Rusové tu získají maximální dopad při minimálním úsilí. Je to pro ně hřiště.“
Politico připomíná, že před únorem 2022 se i parlamentu našlo dost politiků s vstřícným pohledem k Moskvě a zároveň kritických vůči Kyjevu, a to i v hlavní opoziční straně Sinn Féin, kde se po agresi prý ze sociálních sítí houfně mazaly proruské výroky. Kritiku schytával i prezident a člen tamější Labouristické strany Michael Higgins.
I Irsko, které se zdálo být k Rusku benevolentnější než jeho sousedé, už také přitvrdilo. V roce 2018 lety totiž Rusové chtěli rozšiřovat už tak nebývale velkou (nepřipomíná to něco?) dublinskou ambasádu, ironicky na Orwellově ulici, když do už schváleného stavebního povolení musela zasáhnout vláda. Byla totiž nemile překvapena zjištěním The Sunday Times, že mimo oficiální plány Rusové chystají i utajený komplex podzemních místností. K čemu asi?
Postoj se také změnil po agresi na Ukrajinu. Dublin po ní několik Rusů vyhostil. K hlubší debatě o bezpečnosti a snad i tvrdšímu postoji k Rusku povede i aktuální kauza. Je totiž stále co dohánět. Nejpozději na začátku příštího roku se tu mají také konat parlamentní volby a objevení „kolegy“ Cobalta by mohlo rozvířit poměrně klidnou kampaň.
Bylo by také chybou, se dívat na irský případ jen jako exces, který se jinde nemůže stát. Ruské tajné služby operují po celé Evropě a i v Česku určitě mají své zájmy.
