Kde vzít peníze na válčení? Moskva výrazně omezí výdaje ve zdravotnictví
Ruská vláda prudce sníží výdaje na největší projekty ve zdravotnictví, aby ušetřila peníze na válku proti Ukrajině, napsal server The Moscow Times.
Portál, zakázaný ruskými úřady, se odvolává na vysvětlující poznámky k zákonu o státním rozpočtu na webu dolní komory ruského parlamentu. Vláda podle serveru škrtá v klíčových federálních projektech ve zdravotnictví druhý rok za sebou, aby měla peníze na vojenské výdaje, které dosahují rekordní výše od dob Sovětského svazu.
Ze zmíněného vysvětlení vyplývá, že od roku 2026 přestanou úřady financovat projekt modernizace primární zdravotní péče. Na projekt, v jehož rámci se plánovaly opravy 6400 poliklinik a nemocnic v regionech, nákup 13 tisíc sanitek a více než 66 tisíc kusů vybavení, příští rok stát utratí 121,2 miliardy rublů (asi 28,98 miliardy korun). Ale v roce 2026 se objem prostředků na tento projekt sníží na nulu a na ní zůstane i v roce 2027.
Válka na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany spěje do kulminačního bodu. Obě strany podle něj nyní jen hledají možnosti, jak získat výhody, s nimiž by mohly argumentovat při jednáních o ukončení konfliktu, řekl odborník.
Mírová jednání se blíží. Válka na Ukrajině spěje do kulminačního bodu, tvrdí expert
Politika
Putinovy sliby
Škrty čekají i další projekty ve zdravotnictví, se kterými ruský prezident Vladimir Putin šel do kampaně ještě před svým zvolením na čtvrté období v čele státu. Tehdy, v roce 2018, sliboval, že průměrná délka dožití se k roku 2024 prodlouží na 80 let. Ale financování federálního projektu boje proti onkologickým onemocněním, v jehož rámci se mělo postavit 420 středisek ambulantní onkologické pomoci a vybavit 160 nemocnic a ambulancí v regionech, se ořízne na 140 miliard rublů (asi 33,4 miliardy korun). V letošním rozpočtu se na projekt vydělilo 147,4 miliardy rublů, loni 159,9 miliardy. Za dva roky se tedy výdaje na boj proti rakovině snížily o 12 procent, napsal portál.
Federální projekt boje proti kardiovaskulárním nemocem přijde prakticky o polovinu peněz. Letos na něj pamatovali s 20,4 miliardy rublů (4,8 miliardy korun), v příštím roce dostane už jen 11,5 miliardy (2,7 miliardy korun). V následujících dvou letech se finance zkrátí na 11,34 miliardy.
O třetinu rublů přijde i projekt rozvoje zdravotnické infrastruktury. Letos se počítalo s tím, že dostane 58,7 miliardy, ale příští rok to bude 36,4 miliardy (14 respektive 8,7 miliardy korun).
Ušetřené peníze zoufale potřebuje státní rozpočet, který v příštím roce má přežít další rekord ve vojenských výdajích. Na armádu a nákupy zbraní má jít 13,5 bilionu rublů (asi 3,22 bilionu korun) neboli 30 procent všech výdajů. Oproti letošnímu roku to bude o 22 procent více a pojde o čtyřnásobek sumy, určené na tento účel v předválečném roce 2021.
Rusko palčivě pociťuje nedostatek pracovních sil ve zbrojovkách, které hledají desítky tisíc nových pracovníků. Vhodných lidí je na trhu málo a hledání specialistů trvá i měsíce, píše server BBC News a připomíná, že výroba zbraní v Rusku prudce stoupla kvůli válce, rozpoutané proti Ukrajině.
Ruští zbrojaři marně shánějí lidi. Nepomůžou ani lukrativní odměny
Zprávy z firem
Když se k tomu připočte kapitola „národní bezpečnost“, která zahrnuje výdaje na ministerstvo vnitra, ruskou národní gardu, tajné služby, federální kriminální ústřednu Vyšetřovací výbor a vězeňskou službu, silové složky celkem spolknou 17 bilionů rublů (asi čtyři biliony korun) neboli dvě pětiny rozpočtu.
Nic podobného se v postsovětských dějinách Ruska ještě nestalo, míní Alexandra Prokolenková z berlínské pobočky analytického střediska Carnegie. Ačkoliv Kreml stále tvrdí, že sociální výdaje zůstávají jeho prioritou, jde jen o rétoriku. Financování školství, zdravotnictví a dokonce i sociální podpory občanů buď roste jen nepatrně, anebo se krátí. Vzhledem k rostoucím vojenským výdajům se ostatní rozpočtové kapitoly ořezávají a tato situace se bude s pokračováním války jen zhoršovat, varovala Prokolenková.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
