Vrací se orbánismus? „Změna režimu“ v energetice je pro Magyara složitější než v politice
Maďarský premiér Péter Magyar je pod tlakem Evropské unie i Spojených států, které žádají omezení energetické závislosti země na Rusku. Dědictví z éry Viktora Orbána se ale překonává těžko. Maďarsko řeší důsledky dlouhodobě napjatých vztahů nejen s Ukrajinou, ale také s Chorvatskem, přes které míří alternativní cesta ropy. A část maďarské veřejnosti stále věří zakořeněné představě, že „levné“ ruské suroviny se ekonomicky vyplatí.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha nedávno zveřejnil na sítí X nezvykle razantní vyjádření. Viktor Orbán podle něj sice odešel, ale jeho politika obstrukcí a izolacionismu údajně přežívá. Sybiha tak reagoval na podobně ostrá slova Pétera Magyara, který mimo jiné prohlásil, že za jeho vlády Maďaři nebudou na svém území skladovat žádné ukrajinské strategické rezervy ropy nebo ropných produktů.
Magyarova slova přitom přišla krátce poté, co maďarská společnost MOL uzavřela s ukrajinským Naftogazem memorandum o porozumění – tedy předběžnou dohodu, že obě strany právě s takovým využíváním maďarských zásobníků pro ukrajinské potřeby do budoucna počítají.
Střet mezi Magyarem a Sybihou měl kromě ropných rezerv ještě druhou rovinu. Ukrajinci uspořádali summit nového regionálního uskupení, označovaného za Karpatskou osmičku. Jedním z významných témat má být energetika. Kyjev se snažil na summit přilákat také Magyara, což se nepodařilo. Zatímco Poláci vyslali premiéra a Srbové, Rumuni i Ukrajinci prezidenta, za Maďarsko dorazil jen zástupce ambasády. (Dalšími účastníky byly Česko, které zastupoval místopředseda Senátu Jiří Drahoš, Slovensko a Rakousko.)
Česká energetická skupina MND ze skupiny KKCG Karla Komárka chce dál rozšiřovat těžbu na Ukrajině. S tamním státním Naftogazem podepsala memorandum o možné spolupráci na třech ropných a plynových projektech. Jejich počáteční investice by mohla dosáhnout 60 milionů dolarů.
Komárkova MND jedná o další těžbě na Ukrajině
Zprávy z firem
Maďarská účast na nízké úrovni byla jasným politickým signálem, Ukrajinci přesto označovali Budapešť za jednoho ze členů Karpatské osmičky. Premiér Magyar i v tomto případě reagoval velmi ostře a prohlásil, že jeho země „z dobrých důvodů“ členem nového regionální uskupení rozhodně není, zástupce ambasády byl jen pozorovatelem a ani se neúčastnil oficiálního focení.
Neobratní Ukrajinci a rozčílený Magyar
Faktem je, že Ukrajinci se v obou případech chovali trochu jako „sloni v porcelánu“. Zmiňované memorandum mezi MOL a Naftogazem zveřejnili, i když v době ruské agrese může jít o citlivou informaci. Maďarsko zařadili mezi členy Karpatské osmičky, aniž by to s ním předtím projednali. Rozčílený Péter Magyar přesto upoutal velkou pozornost a jeho emoce potvrdila, jak těžce zápolí s Orbánovým dědictvím právě v klíčovém odvětví energetiky.
Magyarova reakce v obou případech vyvolala otázku, zda se maďarský premiér bojí Ruska. Závislost jeho země na dodávkách plynu a ropy z „Putinova impéria“ dosahuje více než 90 procent. (Statistiky někdy uvádějí o něco nižší čísla, ale i u importu z jiných států jde často fakticky o ruské suroviny.) Maďarská energetika je propojena s Ruskem různými kontrakty, plynovody, ropovody i nastavením rafinérií na ropu z východu. A z Moskvy už se ozývají hlasy, že by Rusové mohli kvůli maďarské spolupráci s Kyjevem „uzavřít kohoutky“. Případné ukrajinské ropné rezervy na maďarském území by se třeba mohly stát přímo terčem ruského vojenského útoku.
Péter Magyar jde po dědictví Viktora Orbána. Maďarsko zakládá silnou agenturu, která má podle Bloombergu dohledat zneužité veřejné peníze a rozplést majetkové struktury vzniklé během šestnácti let Orbánovy vlády.
Hon na Orbánovy miliardy. Maďarsko zakládá silnou agenturu na vracení majetku
Politika
Podobná tvrzení jsou zřejmě přehnaná. Premiér Magyar svou dosavadní politickou aktivitou spíše ukazuje, že má „pro strach uděláno“. Není ale pochyb o tom, že se hodně zabývá náladami veřejného mínění. Někdy bývá označován za podobného populistu jako Orbán, jehož mohl politicky porazit právě díky svému čichu na to, co vnímá veřejnost. A je mu jasné, že velká část maďarské společnosti pořád slyší na Orbánem často formulované obavy ze zatažení země do rusko-ukrajinského konfliktu. Vše komplikují dohady o situaci maďarské menšiny na Ukrajině. Magyar se před volbami úspěšně snažil převzít od Orbána jeho image ochránce Maďarů žijících v sousedních zemích.
S Orbánovou érou je spojena také stále silně zakořeněná představa, že využívání „levných“ ruských surovin je výhodné pro maďarskou ekonomiku a životní úroveň obyvatel. Orbánovi voliči nikdy neoplývali „velkou láskou“ k Rusku. Věřili ale, že pragmatická politika dříve vládnoucího Fideszu vůči Moskvě povzbudí domácí energetiku. Riziko, že závislost na Rusku se může v krizových situacích vymstít a prodražit, nebo že kvůli ní ratingové agentury zhorší výhledy maďarského hospodářství, zůstávala ve stínu pozornosti.
Ukrajina chce na podzim spustit novou Karpatskou iniciativu, do níž by se mělo zapojit osm zemí včetně Česka a Slovenska. Prezident Volodymyr Zelenskyj ji popisuje jako platformu pro státy, které Ukrajině nemusejí pomáhat zbraněmi, ale chtějí se podílet na bezpečnosti, humanitární pomoci, ekonomice a budoucí obnově země.
Ukrajina chystá Karpatskou iniciativu. Zapojit se má Česko i Slovensko
Politika
Orbánismus bez Orbána
Orbán a jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó to nakonec se vstřícností vůči Moskvě přehnali, což byl zřejmě jeden z důvodů, proč poslední volby prohráli. Jejich dřívější rétoriku „pragmatického dovozu surovin z Ruska“ dnes na politické scéně přebírá třetí vzadu – krajně pravicová strana Mi Hazánk. Přístup k ruskému plynu a ropě označuje za základní maďarský zájem. Lídři Mi Hazánk prohlašují, že také německá AfD, která výrazně posiluje ve Spolkové republice, chce využívat ruské suroviny.
Premiér Magyar v této situaci přistupuje k diverzifikaci importu ropy a plynu dost obezřetně a zdůrazňuje, že je nutné brát cenový faktor v potaz. Zároveň si uvědomuje, že pomalé tempo odchodu od ruských surovin se může vymstít kvůli postojům Evropské unie a Spojených států, které přijaly nový zákon, pojmenovaný podle zesnulého senátora Lindseyho Grahama. Americkému prezidentovi Trumpovi umožňuje zavést až 100procentní cla na velké odběratele ruských surovin.
Maďarský ministr hospodářství a energetiky István Kapitány nedávno prohlásil, že jeho země je schopna přejít na neruské zdroje plynu do října příštího roku, jak vyplývá z dřívější dohody v rámci Evropské unie. Na dovoz ropy má Maďarsko, stejně jako Slovensko, v EU výjimku, a bývalý premiér Viktor Orbán vyjednal také úlevu z uplatňování amerických sankcí s názorově spřízněným Donaldem Trumpem. Budapešť nyní požádala o prodloužení americké výjimky, která platí do letošního listopadu. Maďaři zároveň přezkoumávají projekt nových bloků jaderné elektrárny Paks, jež začal stavět ruský Rosatom.
Otázkou je, jak washingtonská administrativa zareaguje na žádost vlády vedené premiérem, který smetl „z budapešťského vládního trůnu“ právě Trumpova oblíbence. Trump ale hraje především vlastní hru, v níž má Maďarsko jen vedlejší roli. Pro amerického prezidenta je možnost uplatnění tvrdých „Grahamových sankcí“ kartou, kterou má pro vyjednávání se zeměmi jako Čína nebo Rusko. A jak známo, u Trumpa nikdo neví, co nakonec udělá.
Maďarské poslance nečekají žádné prázdniny. Musí totiž projednat jeden návrh zákona za druhým. Zběsilé tempo udává premiér Péter Magyar, který chce rozbít politický systém vybudovaný jeho předchůdcem Viktorem Orbánem, píše agentura AFP.
Maďarsko vymetá Orbánovu „mafii“. Nová vláda jede bez přestávky
Politika
Magyarova simultánka
Péterovi Magyarovi každopádně Orbán zanechal minové pole, kde hrozí výbuch pomalu na každém kroku. Současný premiér musí hrát simultánku na mnoha šachovnicích a promýšlet každý tah ve vztahu k EU, Americe, Rusku, Ukrajině nebo konzervativnímu voličstvu ve vlastní zemi. Tím však výčet nekončí. Poslední výše zmiňované události připomněly, že je k němu nutné přidat ještě další dva složité rébusy. Týkají se vztahů vlády k maďarské ropné společnosti MOL, kterou si dříve Orbán připoutal silnými vazbami, a také k Chorvatsku, jež jako prakticky jediné může díky ropovodu z přístavu Omišalj zajistit alternativu k ruské ropě.
Magyarova zlostná reakce na podepsané memorandum mezi MOL a Naftogazem vyplývá i ze skutečnosti, že ho maďarská firma předem neinformovala. Premiér v tom může vidět její neochotu přizpůsobovat se novým poměrům. Každopádně vzkázal jejímu šéfovi Zsoltu Hernádimu, že by měl respektovat stát, který ostatně v MOL vlastní čtvrtinový podíl.
Péter Magyar v minulosti označoval firmu MOL, různými způsoby provázanou s dalším maďarským byznysem, za součást orbánovského oligarchického systému. Viktor Orbán řídil převody vlastnických podílů v MOL na spřízněné nadace, Magyar se dnes snaží postupně obnovit vládní kontrolu.
Trumpova velvyslankyně v Řecku, bývalá moderátorka a modelka Kimberly Guilfoyleová, si pustila pusu na špacír a způsobila mezinárodní diplomatický skandál. Pikantní na tom je také to, že byla donedávna snoubenkou Donalda Trumpa Jr. 
Umíme sundat jakoukoli vládu, prohlásila americká diplomatka
Politika
Napětí mezi Budapeští a Záhřebem
MOL v minulosti také získal 49procentní podíl a manažerskou kontrolu nad chorvatskou rafinérskou společností INA. Bývalý chorvatský premiér Ivo Sanader a MOL však čelili obvinění, že se podíleli na korupci, která tuto transakci doprovázela. Chorvatský soud odsoudil jak Sanadera, který ve vězení strávil 10 let, tak Hernádiho na dva roky. Maďarské soudy tento verdikt neuznaly a celý proces označily za zpolitizovaný. S nástupem Magyara se oživily naděje, že by Maďarsko mohlo Hernádiho vydat. To se zdá být nereálné, Hernádi ale zůstává ve vztazích mezi Budapeští a Záhřebem významnou bariérou.
Ropovod Adria z Chorvatska by snad mohl maďarský dovoz suroviny z Ruska nahradit, Chorvati by ale museli kývnout na výrazné navýšení jeho kapacity. A je tu ještě jeden problém – chorvatský státní provozovatel JANAF si podle Maďarů za přepravu účtuje příliš vysoké poplatky.
Pokud chtějí Maďaři diverzifikovat import ropy, bez určité chorvatské vstřícnosti se neobejdou. Budapešť by také nejspíš musela slevit ze svých cenových požadavků. Z Orbánovy éry zakořeněné mýty o výhodách ruských surovin by získaly další živnou půdu. Protnout začarovaný kruh maďarské energetiky je pro Magyara těžší než porazit Orbána ve volbách.
