Rusové docházejí. Kreml do armády verbuje stále více Afričanů
Rusko stále častěji sahá po zahraničních rekrutech, aby doplnilo stavy své armády, a výrazně zrychluje nábor v Africe. Zaměřuje se především na země se slabými institucemi, omezenou svobodou tisku a nízkou životní úrovní, kde nové vojáky láká na peníze, práci či možnost získat ruské občanství. Jen z Burundi a Zimbabwe mělo během prvních devíti měsíců letošního roku získat více než 1200 mužů.
Rusko podle ukrajinských zpravodajských podkladů výrazně rozšiřuje nábor cizinců do armády a stále více se zaměřuje na Afriku. Podle agentury Bloomberg je cílem programu „vyrovnat masivní ztráty a nedostatek lidí vhodných k mobilizaci“. Moskva přitom podle dokumentu obrací pozornost k zemím, kde jsou slabší demokratické instituce, omezená svoboda tisku a slabé soudnictví. Mezi státy, na něž se nábor letos zaměřil, patří například Burundi, Zimbabwe, Sierra Leone, Demokratická republika Kongo, Súdán nebo Kamerun.
Rozsah náboru v některých zemích prudce roste. Od ledna do konce září mělo Rusko získat 699 mužů z Burundi, zatímco za celý rok 2025 jich bylo jen 30. Ze Zimbabwe mělo naverbovat 530 lidí oproti 65 v předchozím roce. Rusko začalo nově verbovat také na Madagaskaru, jehož vojenské vedení v poslední době prohloubilo vztahy s Moskvou.
Ukrajina výrazně rozšířila schopnost zasahovat cíle hluboko na ruském území. Z původně omezených dronových operací se postupně stala rozsáhlá kampaň, při níž Kyjev útočí na rafinerie, plynové terminály, tankery, datová centra i vojenské cíle. Podle agentury Bloomberg stojí za tím nejen rychlý rozvoj domácí výroby, ale také satelitní snímky, zpravodajská síť a stále sofistikovanější plánování.
Sedm tisíc útoků za léto. Kyjev výrazně posunul dosah války směrem do Ruska
Politika
Lákadlem jsou peníze, práce i ruské občanství
Podle rodin některých rekrutů a zprávy Amnesty International jsou Afričané do Ruska lákáni vysokými nástupními bonusy, platy nebo příslibem ruského občanství. V některých případech mají dostávat také nabídky civilní práce v gastronomii či dopravě, aniž by bylo zřejmé, že mohou skončit ve válce. V Zimbabwe se podle ukrajinského dokumentu objevil například náborový inzerát s mužem ve vojenské uniformě, který nabízel „program pro specialisty ze Zimbabwe“ a vyzýval zájemce k absolvování kvalifikačního testu.
Právě tento způsob verbování vyvolává v části Afriky stále větší odpor. Botswana a Jihoafrická republika už své občany veřejně varovaly před lákavě znějícími pracovními nabídkami v Rusku a Zimbabwe zatklo dva ruské občany podezřelé z náboru pro armádu. Keňa a Ghana požádaly Moskvu přímo, aby s verbováním jejich občanů přestala. Keňští politici tvrdí, že Rusko naverbovalo nejméně tisíc jejich občanů.
Německý kancléř Friedrich Merz přiostřil rétoriku vůči Rusku i domácím politickým extremistům. Na sjezdu bavorské CSU označil Rusko za obrovskou hrozbu a obvinil Moskvu ze snahy destabilizovat Německo. Zároveň znovu odmítl jakékoli otevírání dveří ke spolupráci s pravicově populistickou AfD, kolem níž se v části CDU v posledních týdnech rozhořela nová debata.
Merz přitvrdil proti Rusku i AfD. Německo podle něj čelí tlaku zvenčí i zevnitř
Politika
Kreml tvrdí, že lidí má dost
Rusko přitom veřejně nepřiznává, že by k bojům proti Ukrajině využívalo cizince. Kreml zároveň tvrdí, že má pro válku dostatek lidí, a prezident Vladimir Putin minulý měsíc odmítl spekulace o další domácí mobilizaci. Podle ukrajinských podkladů ale právě nedostatek lidí a vysoké ztráty patří mezi hlavní důvody, proč Moskva zahraniční nábor rozšiřuje.
Ukrajina podle dokumentu identifikovala celkem 45 959 cizinců ze 151 zemí, kteří podepsali smlouvu s ruskou armádou. Z nich 5451 pochází z Afriky. Současně Rusko v nejméně devíti afrických státech vojenský nábor téměř zastavilo a místo toho se tam snaží získávat pracovníky pro svůj obranný průmysl.
