Dánská rozvědka varuje NATO. Rusko může udeřit už v příštích měsících
Dánská vojenská rozvědka varuje před rostoucím rizikem, že Rusko v příštích měsících podnikne omezený vojenský útok proti některému členskému státu NATO. Za pravděpodobnější než otevřenou invazi považuje jednotlivé údery na infrastrukturu, nasazení menšího počtu vojáků nebo zesílení kybernetických a sabotážních akcí.
Dánská vojenská zpravodajská služba DDIS upozornila na „nízké, ale rostoucí“ riziko, že Rusko v příštích měsících podnikne omezený vojenský útok proti některé z členských zemí NATO. Podle hodnocení, o němž informoval web CNBC, se Kreml po více než čtyřech a půl letech války proti Ukrajině jeví jako ochotnější podstupovat větší rizika.
Jedním z možných scénářů jsou podle DDIS jednotlivé údery zbraněmi dlouhého doletu na infrastrukturu důležitou pro podporu Ukrajiny. „Omezený vojenský útok by byl ze strany Ruska zoufalým krokem a stejně jako zesílené hybridní útoky by se mohl odehrát už v příštích měsících,“ uvedla služba. Smyslem takového kroku by podle ní mohlo být odvedení evropských zdrojů od podpory Ukrajiny a snaha vyvolat rozpory uvnitř NATO, pokud by se spojenci nedokázali shodnout na společné reakci.
Donald Trump se tento týden pokusil znovu ukázat sílu Spojených států na světové scéně – od projevu v OSN až po summit se Si Ťin-pchingem. Podle agentury Reuters ale jeho diplomatická ofenziva zároveň odhalila limity amerického prezidenta: válka s Íránem se vleče, vztahy se spojenci se zhoršují a Čína vystupuje sebevědoměji. Trump navíc čelí rostoucímu odporu zahraničních lídrů právě ve chvíli, kdy jeho republikány čekají listopadové volby do Kongresu.
Velká gesta, málo výsledků. Trump chtěl ukázat sílu, místo toho svět viděl limity jeho moci
Politika
Invazi Dánové neočekávají, riziko ale nevylučují
Dánská rozvědka zároveň zdůrazňuje, že v tuto chvíli nevidí známky příprav na přímou ruskou invazi do některé země NATO. Takový scénář však zcela nevylučuje. Rusko by podle ní mohlo zkusit i omezenější akci, například vyslat menší počet vojáků, případně bez státních označení, do některé ze zemí NATO sousedících s Ruskem. Podobnou přípravu by ale bylo obtížné utajit a vyžadovala by několik měsíců.
Nové hodnocení přichází v době, kdy před rostoucí ruskou hrozbou varují i další evropští bezpečnostní představitelé a politici. Mezi členské státy NATO sousedící s Ruskem patří Finsko, Norsko, Polsko a pobaltské země Lotyšsko, Estonsko a Litva.
Ukrajina by mohla získat vlastní výrobu střel pro protivzdušné systémy Patriot, které potřebuje k obraně před ruskými raketovými útoky. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského mu americký prezident Donald Trump slíbil udělení výrobních licencí. Rozjezd produkce ale může podle ukrajinského lídra trvat rok až rok a půl.
Střely pro Patrioty chce Kyjev vyrábět doma. Trump souhlasí, uvádí Zelenskyj
Politika
Více sabotáží a kyberútoků
DDIS očekává také zesílení ruské hybridní války proti Západu a NATO. Útoky by podle služby mohly mít výraznější následky než v minulosti a zahrnovat například rozsáhlé kybernetické operace schopné vážně narušit fungování klíčové infrastruktury nebo sabotáže s vysokým rizikem obětí.
Do tohoto kontextu zapadá i čtvrteční oznámení polské vlády, podle níž byl požár pozemní stanice Starlink v zemi sabotáží zaměřenou na narušení internetových služeb, včetně spojení využívaného ukrajinskou armádou. Polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski uvedl, že pachatel zatím znám není, ale „mnohé nasvědčuje tomu, že to zapadá do nové ruské doktríny útoků“. Kreml už dříve účast na podobných incidentech odmítal.
