Putin rozhádal Evropu. Ta hledá způsob, jak s ním mluvit a nebýt odkázaná na Trumpa
Donald Trump dál určuje tempo jednání o Ukrajině a Evropa marně hledá způsob, jak do hry výrazněji zasáhnout. Když finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre zavolali Vladimiru Putinovi, místo evropské jednoty přišla ostrá roztržka. Spor ukazuje, jak hluboce je Evropa rozdělena v otázce, zda s Kremlem jednat, nebo ho dál držet v diplomatické izolaci.
Evropská snaha získat větší vliv na jednání o Ukrajině narazila na otevřený spor mezi spojenci. Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre se rozhodli přímo zavolat Vladimiru Putinovi, aby Kremlu předali evropské a ukrajinské postoje. Místo demonstrace evropské jednoty ale jejich krok vyvolal jeden z největších rozkolů mezi severskými zeměmi od začátku plnohodnotné ruské invaze.
Jak píše web Politico, telefonát odhalil mnohem širší problém: Evropa stále nemá jasno, zda má s Putinem přímo jednat, nebo zda takový kontakt pouze pomáhá ruskému prezidentovi vracet se z diplomatické izolace.
Stubb se Størem svůj postup hájí tím, že přímý kontakt s Moskvou nemůže zůstat pouze v rukou Washingtonu. „Jediný hlas, který se dostává do Moskvy, přichází z Washingtonu,“ řekl norský premiér. Podle něj je iluzí očekávat konec války v Evropě, pokud evropské státy samy s Moskvou nebudou mluvit.
Donald Trump slibuje „velkou, krásnou dohodu“, která se podle něj nemá týkat pouze Ukrajiny, ale možná celé Evropy. Americký prezident to prohlásil po jednání s Putinovým vyslancem Kirillem Dmitrijevem. Podle webu Politico Washington současně mluví o širší evropské bezpečnostní architektuře, která má vytvořit podmínky pro trvalý mír. Další kolo americkými zprostředkovaných jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se uskuteční 10. a 11. listopadu v Abú Zabí.
„Velká, krásná dohoda.“ Trump naznačil, co chystá s Putinem pro Ukrajinu a Evropu
Politika
Trump zůstává uprostřed hry
Za jejich rozhodnutím stála také rostoucí nedůvěra vůči Spojeným státům. Někteří evropští představitelé podle Politico pochybují, zda bude Washington při jednáních hájit zájmy Ukrajiny i Evropy. Donald Trump přitom po návratu do Bílého domu obnovil přímý kontakt s Putinem a ukončil americkou finanční pomoc Kyjevu.
Stubb a Støre proto po konzultaci s Volodymyrem Zelenským dospěli k závěru, že Trump, jeho vyslanec Steve Witkoff a zeť Jared Kushner nemohou zůstat jedinými západními představiteli, kteří s Putinem přímo komunikují.
Během devadesátiminutového hovoru předali ruskému prezidentovi také Zelenského vzkaz: o územních otázkách se podle něj může jednat pouze osobně na úrovni nejvyšších představitelů a nejprve musejí přijít kroky k deeskalaci. Putin podle norského premiéra jednal „racionálně“ a „profesionálně“ a slíbil připravit ruské vyjednavače na další rozhovory v Abú Zabí.
Ani Støre ale po telefonátu nebyl přesvědčen, že má Putin o skutečnou dohodu zájem.
Americká ekonomika roste tempem, které jí Evropa může závidět. Donaldu Trumpovi to ale volební vítězství nepřineslo. Republikáni přišli o obě komory Kongresu a prezident místo ústupu mění nejbližší spolupracovníky. Do čela Bílého domu přichází architekt jeho tvrdé protiimigrační politiky Stephen Miller. Trump tak sice ztrácí kontrolu nad zákonodárnou mocí, rozhodně se ale nehodlá vzdát té výkonné. Čeká Ameriku další vlna prezidentských dekretů a politických střetů? 
Trump ztratil Kongres. Přichází čas politických gladiátorů?
Názory
Sever Evropy se rozhádal
Nejostřejší reakce přišla od dalších severských a pobaltských zemí. Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že je k finsko-norské iniciativě „velmi skeptická“ a že by Evropa měla postupovat jednotně. Švédský premiér Ulf Kristersson zdůraznil, že míru se má dosáhnout prostřednictvím „síly“, nikoli „ústupků“. Kriticky se vyjádřila také Litva.
Ještě dál šel estonský premiér Kristen Michal. „Evropa by neměla být v pozici prostředníka,“ uvedl. „Neměli bychom přebírat roli někoho, kdo se snaží diktátorovi zavděčit.“
Část diplomatů kritizovala také způsob, jakým byl telefonát připraven. Podle nich Stubb a Støre svůj krok nedostatečně koordinovali se spojenci. Oba politici to odmítají a tvrdí, že o plánovaném hovoru předem věděly mimo jiné Francie, Německo i Spojené státy.
Putin telefonát pochválil
Spornou iniciativu nakonec veřejně podpořil Zelenskyj, podle něhož mu oba severští lídři „opravdu pomáhají“. Pochvala ale přišla také z Moskvy. Putin označil jejich rozhodnutí za správné a vyzdvihl evropské politiky, kteří podle něj usilují o „konstruktivní dialog“.
Právě ruská pochvala však podle textu jen těžko uklidní kritiky telefonátu.
Celý spor nakonec ukazuje především slabinu evropské pozice. Přestože Trumpovi republikáni utrpěli porážku ve volbách do Kongresu, americký prezident dál určuje tempo jednání o Ukrajině. Evropa se mezitím nedokáže shodnout ani na tom, kdo a zda vůbec má jejím jménem s Putinem přímo mluvit.
