Zajímá nás
Prezidentem Francie bude Macron, Le Penová uznala porážku
Francouzský centristický prezident Emmanuel Macron v nedělním druhém kole prezidentských voleb obhájil mandát se ziskem 58,55 procenta hlasů. Jeho krajně pravicová soupeřka Marine Le Penová získala 41,45 procenta. Informovaly o tom dnes tiskové agentury po sečtení všech hlasů.
Volby nicméně provázela na francouzské poměry malá volební účast, k urnám zřejmě dorazilo jen 72 procent voličů, což je nejméně od roku 1969. Podle agentury Reuters vypukly v sídle Macronova volebního štábu po oznámení projekcí hlasité oslavy, v táboře Le Penové se naopak ozývalo bučení a pískání. Na Martově poli pod Eifellovou věží, kde se shromáždili Macronovi příznivci, se lidé objímali, mávali vlajkami Evropské unie a skandovali mimo jiné: „Jeden rok a dva a dalších pět let!"
Vyhlídka na vítězství Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách leká mezinárodní investory. Zbavují se francouzského dluhu, takže Francie čelí citelně vyšším úrokům. Musí nabídnout vyšší úroky, aby jí zděšení investoři vůbec půjčili. Pokud si tak chce Francie nyní půjčit třeba na deset let, zaplatí nejvyšší úrok za celé období od roku 2015.
Investoři se děsí vítězství Le Penové. Zbavují se dluhů
Money
Zisk 43 procent hlasů považuje Le Penová za „zářné vítězství". Poděkovala všem stoupencům, zejména těm na venkově a v zámoří. Je odhodlaná dál bojovat a připomněla zejména červnové volby do Národního shromáždění.
Francouzská Société Générale kvůli válce na Ukrajině opouští Rusko a zbavuje se tamních aktiv. Majoritní podíl v Rosbank prodá impériu jednoho z nejbohatších oligarchů - Vladimiru Potaninovi. Cena? Zůstává tajná.
Úprk Société Générale z Ruska. Podíl v Rosbank prodá oligarchovi Potaninovi
Money
Macron se stane prvním francouzským prezidentem, který dokázal obhájit svůj mandát za posledních 20 let. Naposledy se to podařilo Jacquesu Chirakovi v roce 2002. Le Penovou nicméně zjevně porazí s výrazně menším náskokem než v roce 2017, což podle pozorovatelů odráží nespokojenost mnohých Francouzů s dosavadním vedením země.
Jelikož Macron ve své funkci pokračuje, nemůže podle agentury Reuters očekávat poklidný nástup druhého volebního období. Mnozí příznivci levice pro něj totiž například hlasovali jen kvůli tomu, že chtěli zabránit vítězství Le Penové. Ve Francii by proto brzy mohly znovu vypuknout protesty, které provázely velkou část Macronova prvního funkčního období kvůli návrhům některých jeho reforem.
Jeden z nepostradatelných symbolů ulic a náměstí francouzských měst – vyhřívané či klimatizované restaurační zahrádky nabízející útočiště i v chladném počasí místním a turistům – budou od čtvrtka minulostí. Francouzské ministerstvo životního prostředí vydalo vyhlášku, podle které je v celé Francii nově zakázáno vytápět či klimatizovat venkovní zahrádky restaurací.
Boji se změnami klimatu podlehl jeden ze symbolů Francie – vyhřívané restaurační zahrádky
Politika
První zásadní výzvou pro Macrona budou červnové parlamentní volby. Podle Reuters lze očekávat, že strany nalevo i napravo od Macrona začnou ihned s předvolební kampaní ve snaze zvolit vládu, která bude naladěná proti prezidentovi. To dnes večer potvrdila i Le Penová, když v zápětí po uznání porážky řekla, že "právě začala velká legislativní volební bitva".
Emmanuelu Macronovi brzy poblahopřála řada evropských lídrů k obhájení francouzského prezidentského mandátu. Britský premiér Boris Johnson napsal, že se těší na další spolupráci, podle premiéra Itálie Maria Draghiho je výsledek úžasnou zprávou pro celou Evropu. Ke gratulacím se velmi rychle připojili rovněž ministerští předsedové Belgie, Nizozemska, či Lucemburska.
V současnosti jeden z nejnenáviděnějších Němců poskytl rozhovor listu The New York Times. Obhajuje v něm německou strategii vůči Rusku, která je Německu vlastní od Willyho Brandta a je postavena na vzájemně výhodných obchodech. „Snažit se dlouhodobě politicky či ekonomicky izolovat Rusko není možné,“ prohlásil bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který je mimochodem nositelem nejvyššího českého vyznamenání. Propůjčil mu ho další donedávna prokremelský politik – Miloš Zeman. 
Gerhard Schröder pro New York Times: Nebudu se za nic omlouvat. To není můj styl
Politika
Největší názorové rozpory mezi oběma kandidáty panovaly v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu nebo stran migrace. Ze zahraničních témat se rozcházejí v postoji k Evropské unii, k euru nebo k Severoatlantické alianci. Macron propagoval otevřenost, práci do 65 let a silné proevropské směřování. Le Penová cílila na nižší vrstvy, slibovala růst důchodů, referenda o zásadních otázkách, nadřazenost francouzského práva nad právem EU nebo odchod z velitelských struktur NATO.
Mnozí Francouzi letos nehlasovali pro jednoho z kandidátů, ale proti tomu, kterého považují za nepřijatelného. Mnozí kvůli nechuti k oběma nedorazí k volebním urnám vůbec. Očekávala se na francouzské poměry nízká volební účast. O víkendu také mají prázdniny školáci ve všech třech zónách ve Francii, což volební účasti také uškodí.
Francie dodala podle serveru Disclose vojenské vybavení v hodnotě miliard korun, část z něj nyní může být využívána při invazi na Ukrajinu. Francouzská vláda prodej nepopírá, odvolává se na to, že smlouvy byly podepsány ještě před uvalením sankcí.
Peníze nesmrdí. Francouzi dodali Rusům zbraně za miliardy i po anexi Krymu
Politika
V prvním kole před 14 dny získal Macron 27,85 procenta hlasů, Le Penová 23,15 procenta a krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon 21,95 procenta. Ve druhém kole tak muselo téměř osm milionů levicově smýšlejících Francouzů volit mezi centristou a krajní pravicí. Souboj o tyto voliče byl považován za rozhodující.
