Investoři se děsí vítězství Le Penové. Zbavují se dluhů

Vyhlídka na vítězství Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách leká mezinárodní investory. Zbavují se francouzského dluhu, takže Francie čelí citelně vyšším úrokům. Musí nabídnout vyšší úroky, aby jí zděšení investoři vůbec půjčili. Pokud si tak chce Francie nyní půjčit třeba na deset let, zaplatí nejvyšší úrok za celé období od roku 2015.

Le Penová sice už odložila svoji vyhroceně euroskeptickou rétoriku, ale i tak investory leká. Neví totiž přesně, kam až by mohla zajít. Le Penová podle předvolebních průzkumů stahuje náskok stávajícího prezidenta Emmanuela Macrona, neboť veřejnost oslovuje slibem srazit ceny pohonných hmot a zdanit velké energetické společnosti.

Úrok na francouzském vládním dluhu má našlápnuto, aby rostl pátý měsíc v řadě. To se nepřihodilo dokonce více než deset let. Nejde ovšem jen o strach z triumfu Le Penové. Úrok stoupá také v důsledku ukončování extrémně expanzivní měnové politiky Evropské centrální banky (ECB). Ta v jejím rámci takzvaně „tiskne peníze“, miliardy a biliony eur, aby za ně nakoupila právě i francouzské dluhopisy.

Česko je rájem italských mafiánů. Perou tu špinavé peníze a schovávají se před justicí, píše tamní policie

Money

Italské klany do Česka a na Slovensko "uklízejí" své členy prchající před justicí. Zároveň tu zakládají fiktivní společnosti, které pomáhají prát špinavé peníze pocházející z trestné činnosti, píše italská protimafiánská policie ve výroční zprávě za první pololetí loňského roku.

ČTK

Přečíst článek

ECB je velký kupec s bezednou kapsou

Tím vytváří iluzi, že o francouzský dluh je velký zájem, protože ECB je opravdu velký kupec, s bezednou kapsou, když si miliardy eur může vždy jen tak natisknout. Mezinárodní investoři iluzi podléhají, ujištěni přítomností velkého kupce, získávají dojem, že půjčování Francii je bezpečnější, než tomu ve skutečnosti je, a zemi ochotně, a hlavně velmi levně půjčují. Pokud by ovšem velký kupec zcela zmizel z trhu, zmizí také ona iluze.

ECB od poloviny minulého desetiletí zdůvodňovala svoji přítomnost na trhu a své nákupy právě i francouzských dluhopisů tím, že se snaží dostat inflaci k úrovni inflačního cíle. Inflace v eurozóně totiž byla dlouhodobě pod cílem. Pokud je inflace pod cílem, ECB může tisknout peníze a srážet tak úrok nejen na státním dluhu. Klesá-li úrok na státním dluhu, má totiž tendenci klesat úrok také na podnikovém dluhu nebo na hypotékách. To vede k tomu, že si firmy i domácnosti více půjčují. Za půjčky více investují a nakupují, třeba nemovitosti. Což roztáčí kola ekonomiky. Ale také inflaci. Dokud byla inflace pod cílem ECB, nebyl to problém.

Jak investovat za války? Do akcií německých zbrojařů, amerických bank nebo krvácejících ruských podniků

Money

Válka na Ukrajině, stupňující se sankce Západu a ruská odvetná opatření přepisují všechna letošní doporučení, jak a do čeho investovat. Pohnutá doba navíc přináší docela nečekané věci. Pro ty, kdo mají dostatek odvahy.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

To se však s pandemií a nyní s válkou dramaticky změnilo. ECB už nemůže zdůvodňovat vytváření výše zmíněné iluze snahou dostat inflaci na cíl. Už je dávno nad cílem, protože inflace je nyní rekordní v dějinách. Činí 7,5 procenta, zatímco cíl odpovídá úrovni dvou procent.   

Podle včerejší zprávy Bloombergu tak ECB hledá nástroje, které by ji umožnily nakupovat dluhopisy zemí typu Francie i v čase, jako je tento, kdy je inflace výrazně nad cílem. To je ovšem zásadní zlom. De facto by šlo o neskrývané látání dluhu tiskem peněz. ECB by tak také vlastně přiznala, že už i v oněch uplynulých letech tiskla miliardy a biliony eur nejen za účelem, k němuž má zákonný mandát, tedy za účelem dosažení inflačního cíle. Ale že je tiskla také právě za účelem vytvoření zmíněné iluze. Tedy za účelem umělého snížení úroku na dluhu zemí typu Francie. Tato iluze vlastně brání rozpadu eurozóny.

Francouzská ekonomika je zadluženější než ta česká

Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, patří k nejzadluženějším ekonomikám EU. Její veřejný dluh se pohybuje kolem úrovně sta procent hrubého domácího produktu, a je tedy více než dvojnásobný oproti dluhu České republiky. Pokud by předluženým zemím typu Francie, ale také Itálie či Řecka, které jsou ještě zadluženější než právě Francie, začaly rychle růst úroky na dluhu, hrozí v krajním případě bankrot některého z těchto států a rozpad eurozóny. Tomu se nyní bude snažit ECB bránit svým zmíněným novým programem. Jen už musí shodit masku, kterou měla doposud. Už nemůže všem okolo namlouvat, že tak činí v rámci boje za vyšší inflaci, když ta je nyní nejvyšší v dějinách.

Boji se změnami klimatu podlehl jeden ze symbolů Francie – vyhřívané restaurační zahrádky

Politika

Jeden z nepostradatelných symbolů ulic a náměstí francouzských měst – vyhřívané či klimatizované restaurační zahrádky nabízející útočiště i v chladném počasí místním a turistům – budou od čtvrtka minulostí. Francouzské ministerstvo životního prostředí vydalo vyhlášku, podle které je v celé Francii nově zakázáno vytápět či klimatizovat venkovní zahrádky restaurací.

ČTK, duk

Přečíst článek

Inflace je nyní tak vysoká právě i proto, že ECB – a nejen ona, také třeba americký Fed – v uplynulých letech natiskly biliony nových eur nebo dolarů, které nyní nemají použití. Nebylo totiž vyrobeno, a zvláště v pandemii ne, odpovídající množství hodnot – zboží a služeb. Pokud peníze nemají své reálné protihodnoty v podobě zboží a služeb, stávají se z nich jen bezcenné papírky. Proto nyní kupní síla peněz klesá, což je z definice inflace. Tu pozorujeme nejen ve Francii či v Česku, ale v mnoha dalších zemích. Je to vlastně celosvětový problém.

Zemědělská produkce nebo potraviny a další věci nezdražují jen kvůli pandemii a válce. Zdražují také proto, že se i s nimi spekuluje. Jako s nemovitostmi či akciemi. Spekulace umožňují právě natištěné biliony eur či dolarů, s nimiž fondy a banky spekulují třeba na růst ceny tuny pšenice na pařížské burze. Čímž pomáhají nakonec vyhnat nahoru třeba cenu rohlíku, který si Franta Vomáčka z Karviné koupí ve večerce na růžku.  

Březnová inflace v Rusku je nejvyšší za 23 let, za potraviny platí Rusové dvakrát více než před invazí

Money

Spotřebitelské ceny v Rusku v březnu vzrostly ve srovnání s předchozím měsícem o 7,61 procenta, což byl nejvyšší meziměsíční růst od ledna 1999. Ruská ekonomika se potýká s problémy kvůli sankcím uvaleným na Moskvu po invazi na Ukrajinu a rekordnímu poklesu rublu. V únoru inflace činila 1,17 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil ruský statistický úřad. Rusové zároveň utrácejí za potraviny 40 procent svého disponibilního příjmu, což je dvakrát více než před invazí na Ukrajinu, uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

ČTK, duk

Přečíst článek

Pavel Fiala: Evropa vrací do hry jádro a uhlí. Česko nesmyslně spoléhá jen na Dukovany

Názory

Válka na Ukrajině obrátila naruby evropskou energetiku. Ruský plyn se stal rizikový a zároveň nežádoucí. Rizikový, protože může ze dne na den přestat téct, nežádoucí, protože pomáhá Putinovi financovat „speciální operaci“. Evropské země proto zoufale hledají způsob, jak krví potřísněné palivo co nejrychleji nahradit. Postupně při tom padají jaderná, a dokonce i uhelná tabu. Řada zemí už „něco“ dělá, Česko jen zbytečně otálí, píše ve svém komentáři Pavel Fiala, předseda představenstva Těžební unie.

Pavel Fiala

Přečíst článek