Reklama

Polsko následuje Maďarsko. Ustoupí EU výměnou za peníze z fondů

Polský Sejm (ilustrační foto)
ČTK / AP

Polský Sejm schválil změny zákona o nejvyšším soudu, které mají podle vlády ve Varšavě vést k uvolnění peněz z fondu EU na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19. Informuje o tom portál onet.pl. Polská národně-konzervativní vláda v uplynulých letech provedla rozsáhlé změny v justici, které podle opozice, Evropské komise i různých nezávislých institucí ohrožují principy právního státu.

Reklama

Dotace za splnění „milníků“

Evropská komise Polsku jako podmínku pro výplatu dotací ve výši 23,9 miliardy eur (574 miliard korun) a přístupu k levným půjčkám za 11,5 miliardy eur (276 miliard korun) stanovila splnění „milníků“  potvrzujících nezávislost polského soudnictví. Týkají se fungování zejména disciplinárních řízení se soudci.

Týkají se zejména disciplinárních řízení se soudci. Ta má mít nově na starosti nejvyšší správní soud namísto teprve poměrně nedávno vytvořené komory profesní odpovědnosti působící při nejvyšším soudu. Ta nahradila disciplinární komoru nejvyššího soudu, kterou Evropská komise považovala za zpolitizovanou. Soudcům by také nově nehrozilo disciplinární řízení, pokud by zpochybňovali nezávislost kolegů, kteří se do funkce dostali díky jmenování orgánů, které jsou podle kritiků pod politickým vlivem.

Mluvčí vlády Piotr Müller před hlasováním řekl, že novela „vznikla v rámci dohody s Evropskou komisí, aby se neukázalo, že to co napíšeme, je nedostačující pro uvolnění peněz z fondu obnovy“ . O zákonu bude dál rozhodovat Senát, kde má těsnou většinu opozice. Aby začal platit, musí ho také podepsat prezident Andrzej Duda.

Lukáš Kovanda: Průmyslová inflace v Česku je nižší než v okolních zemích. Euro není zárukou nižší inflace.

Lukáš Kovanda: Průmyslová inflace v Česku je nižší než v okolních zemích. Euro není zárukou nižší inflace

V Česku je průmyslová inflace nižší než v okolních zemích, euro tedy není zárukou nižší inflace. Příklad vývoje ceny nafty v Česku to podtrhuje, neboť ta zdražuje v posledním roce čtvrtým nejpomalejším tempem v celé EU, a to díky poměrně silné koruně, jež vůči dolaru ztrácí méně než euro, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Šéfka Evropské komise von der Leyenová uvedla, že EU změny posoudí, zdůraznila však také, že musí být plně implementovány. „To by pak vedlo k vyplácení,“ dodala. „Především ale musí být implementace a právní řešení nalezeno v samotném Polsku,“ upozornila šéfka unijní exekutivy. Dodala, že zákon musí ještě projít druhou komorou parlamentu a pak teprve je možné analyzovat jeho konečnou podobu.

Reklama

Agentura PAP připomíná, že ohledně této novely panují neshody v samotné vládě Mateusze Morawieckého. Menší spojenec Práva a spravedlnosti, euroskeptická strana Solidární Polsko, byl proti jejímu přijetí. Její politici v čele s ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem, který je tváří sporných justičních reforem, odmítají jakékoliv ústupky vůči Bruselu a nepodpořili plán Morawieckého změny schválit ve zrychleném řízení, aby Polsko co nejdříve získalo přístup k penězům z EU. Polsko letos na podzim čekají parlamentní volby.

Zákon podpořila téměř polovina poslanců

Ve 460členné dolní komoře parlamentu zákon podpořilo 203 poslanců, proti se vyslovilo 52 poslanců, mezi nimi 22 z vládního tábora. Hlasování se zdrželo 189 zákonodárců z řad opozice. Šéf opozičních lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz před hlasováním řekl, že „pakliže ta novela dává šanci na ukončení sporu s EU... zdržíme se hlasu, abychom umožnili přijetí evropských peněz“. Zdůraznil ale, že novela podle něho neznamená konec porušování principů právního státu v Polsku. „Pokud někdo počítal, že se za vlády PiS vrátí právní stát, je od počátku na omylu,“ řekl.

Warren Buffett

Týden tradera: Buffett vyrazil na nákupy. Trhy vystrašil výbuch rakety v Polsku

Americké a evropské akcie si procházejí lepším obdobím, kdy příchozí makro data potvrzují „story“ o zpomalení ekonomiky a růstu cen. Také výhled pro růst sazeb pouze o 50 bazických bodů na dalším zasedání Fedu v prosinci již vypadá, jako jistota. V tomto směru se jedná o vítanou změnu, kdy klesá významně volatilita měřena indexem VIX (tzv. index strachu) na nejnižší hodnoty za několik měsíců a investoři se více vracejí do dlouhých pozic. Jedná se o léčku v podobě medvědí „rallye“ nebo jsme svědkem delšího růstového trendu? A jaké další události byly k vidění v uplynulém týdnu?

Přečíst článek

O zákonu bude dál rozhodovat Senát, kde má těsnou většinu opozice. Agentura Reuters připomíná, že senátoři už dříve oznámili, že do novely prosadí některé změny, které neprošly v Sejmu. Tam pak ovšem v dalším kroku schvalování normy mohou narazit na odpor PiS. Aby zákon začal platit, musí ho také podepsat prezident Andrzej Duda. Prezident upozorňuje, že novela vznikla bez konzultací s ním. K některým jejím částem má výhrady.

Šéf opozičních lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz před hlasováním řekl, že „pakliže ta novela dává šanci na ukončení sporu s EU... zdržíme se hlasu, abychom umožnili přijetí evropských peněz“. Zdůraznil ale, že novela podle něho neznamená konec porušování principů právního státu v Polsku. „Pokud někdo počítal, že se za vlády PiS vrátí právní stát, je od počátku na omylu,“ řekl.

Premiér Morawiecki o novele řekl, že je to "těžký kompromis", ale že jde hlavně o ukončení sporu s Evropskou komisí. „Díváme se na východ, díváme se na západ - a ten spor na západě chceme ukončit, protože skutečný protivník je na východě,„ řekl Morawiecki. Polsko patří k zemím, které nejvíce podporují Ukrajinu čelící agresi ze strany Ruska.

Ustoupili i Maďaři

Velvyslanci zemí Evropské unie se v minulý měsíc shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Maďarsko, která obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů. Na jehož základě může země dostat  5,8 miliardy eur z mimořádného fondu vytvořeného v reakci na pandemickou krizi. Jejich výplata bude podmíněna dalšími reformami.

Premiér republiky Petr Fiala v Evropském parlamentu

Maďaři ustoupili, EU se shodla na pomoci Ukrajině a daních pro Google a další

Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, která obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů.

Přečíst článek

Maďarsko začalo v posledních měsících loňského roku zavádět téměř dvě desítky reformních kroků. Podle komise však například stále není zajištěna například nezávislost nového orgánu dohlížejícího na veřejné zakázky ani efektivita soudního přezkoumání rozhodnutí vyšetřovacích orgánů v případech finančních podvodů či korupce.

Pokud Budapešť reformy dotáhne do konce a komise je uzná za funkční, mohou mu ostatní země peníze z kohezních fondů uvolnit. Dodatečné kroky jsou i podmínkou pro výplatu peněz z fondu obnovy. Obou má Maďarsko šanci dočkat se v tomto roce. 

Vodafone

Orbán opanuje i telekomunikace, díky kšeftu s Vodafone

Britská telekomunikační společnost Vodafone Group prodá svou maďarskou součást za 660 miliard forintů (zhruba 40 miliard korun) tamní firmě 4iG a maďarskému státnímu holdingu Corvinus. Firma, která působí i v České republice, to oznámila v tiskové zprávě.

Přečíst článek

Reklama

Související

Jaká je inflace v Evropě či USA? Padají rekordy staré desítky let

Jaká je inflace v Evropě či USA? Padají rekordy staré desítky let

Přečíst článek
HSBC

Doba covidu přála bankéřům. Počet vydělávajících přes milion eur rekordně stoupl

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme