Izraelská armáda zahájila evakuaci části Rafáhu. Ofenzíva se blíží

Izraelská armáda zahájila evakuaci části Rafáhu na jihu Pásma Gazy před dlouho chystanou ofenzivou v této oblasti, informovaly deník Haarec a server The Times of Israel (ToI). Izraelská armáda potvrdila, že začala vyzývat k evakuaci civilisty ve východní části Rafáhu v rámci operace "omezeného rozsahu“, jejímž cílem je rozbít palestinské radikální hnutí Hamás.

Izraelský ministr obrany Joav Galant řekl, že operace je nutná, neboť Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří v Pásmu Gazy.

Podle ToI armáda vybízí civilisty, aby se přesunuli do "humanitární zóny" na pobřeží a do oblastí nedalekého Chán Júnisu. Deník Haarec uvedl, že detaily evakuace mají k dispozici mezinárodní a palestinské humanitární organizace.

Izraelské letectvo začalo shazovat letáky vyzývající civilisty a uprchlíky, aby oblast opustili a nepřibližovali se k hranicím s Izraelem nebo Egyptem. Některé palestinské rodiny již začaly opouštět východní Rafáh, řekli obyvatelé města agentuře Reuters.

Lord Cameron: Britská podpora Izraele není bezpodmínečná

Názory

Kritika Izraele v Británii sílí podobně jako v USA. Ministr zahraničí David Cameron nezlehčuje roli Hamásu, požaduje však po Izraeli citlivější přístup. „Očekáváme, že tak hrdá a úspěšná demokracie bude dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedl v komentáři pro The Times.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Reakce na útok na přechod Kerem Šalom

O rozsáhlé operaci izraelské armády v Rafáhu, kam před boji v jiných částech Pásma Gazy od října utekl přes milion lidí, se hovoří už několik měsíců. Mezinárodní společenství a řada zemí včetně Spojených států naléhají na Izrael, aby ofenzivu namířenou proti bojovníkům Hamásu v této oblasti nezahajoval, dokud nedostane do bezpečí civilisty.

V pátek americký deník The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že Izrael dal palestinskému hnutí Hamás, s nímž vede od října v Pásmu Gazy válku, týden na to, aby přijal dohodu o příměří a propuštění izraelských rukojmích. Pokud tak neučiní, zahájí izraelská armáda pozemní operaci v oblasti Rafáhu. Tu armáda už od loňska bombarduje, ač ne tak intenzivně jako ostatní části Pásma Gazy. Naposledy v neděli tam podle agentury AFP dva izraelské útoky zabily 16 lidí ze dvou rodin.

V neděli Galant uvedl, že Izrael "ve velmi blízké budoucnosti“ zahájí vojenské operace v Rafáhu a v dalších částech Pásma Gazy. Reagoval tak na raketový útok na přechod Kerem Šalom, k němuž se přihlásil Hamás a při němž zemřeli tři izraelští vojáci. Dnes uvedl, že izraelská vojenská operace je nutná kvůli tomu, že Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří v Pásmu Gazy, podle nichž by propustil některé rukojmí. Jako další důvod ministr uvedl právě útok na přechod Kerem Šalom.

Ještě není rozhodnuto

Situace na Blízkém východě se vyostřuje. Turecko zcela zastavilo obchodování s Izraelem

Zprávy z firem

Turecko zcela zastavilo obchod s Izraelem. Agentuře Bloomberg to řekli dva nejmenovaní turečtí představitelé seznámení s touto záležitostí. Ankara tím dává najevo nesouhlas s počínáním Izraele v Pásmu Gazy, které ostře kritizuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace Turecko svým krokem porušuje mezinárodní dohody. V dubnu turecké úřady ze stejného důvodu částečně omezily export do Izraele. Nové opatření se podle agentury Bloomberg týká i dovozu.

ČTK

Přečíst článek

Deník Haarec dnes píše, že aktivita izraelské armády v oblasti Rafáhu může být jen manévrem, který má vyvinout tlak na Hamás, aby souhlasil s dohodou o příměří. Pokud by nastal pokrok v jednání, Izrael by vojenskou operaci v Rafáhu mohl zastavit, napsal Haarec.

Rozhovory mezi Hamásem a Izraelem zprostředkovávají Katar, Egypt a Spojené státy. O víkendu jednali zástupci Hamásu v Káhiře, kde byl mimo jiné šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. Ten pak odletěl do Kataru, odkud má zamířit do Izraele.

AKTUALIZOVÁNO: Biden podepsal obří balík s vojenskou pomocí Ukrajině a Izraeli

Politika

Americký prezident Joe Biden ve středu po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Dokument zároveň uzákonil další výdaje ve výši přes 30 miliard dolarů na podporu Izraele, asijských partnerů či na humanitární pomoc ve světě a potvrdil přijetí opatření, které by teoreticky mohlo příští rok vést k zákazu sociální sítě TikTok ve Spojených státech.

ČTK

Přečíst článek