Stanislav Šulc: Béčkové volby? Ano, pro většinu země to platí
Dobojováno jest, sečteno také. Města a obce mají nové členy zastupitelstev a brzy se začnou ustavovat radnice. A tím celý příběh letošních voleb do zastupitelstev skončí a moc jej neoživí ani druhé kolo voleb do Senátu. Zapomenout by se ale nemělo na jeden motiv, který jsme si už zvykli brát za normální, ale přitom o volbách vypovídá víc než to, kolik zastupitelů bude mít ANO nebo kde všude neuspěla SPD. Tím motivem je volební účast.
Při pohledu na výsledky voleb svítí jeden údaj, který je důležitější, než by se mohlo zdát: voleb se zúčastnilo 48 procent oprávněných voličů. Tedy méně než polovina. Je to výrazně méně než u minulých voleb do Poslanecké sněmovny. A jediné, čím se uklidňujeme, je skutečnost, že v roce 2022 přišlo ke komunálním volbám ještě trochu méně lidí.
Poučná je přitom mapa volební účasti po jednotlivých okresech, kterou nabídl Český statistický úřad. Tam se republika zajímavě rozdělila na dvě půlky – kde přišlo více než 50 procent voličů, a kde méně. Zatímco tradiční pohled na zemi praví, že politika nejméně zajímá voliče na okrajích státu a nejvíc ve velkých městech, tato mapa ukazuje, že pravda to je jen napůl.
Nízká účast skutečně byla v očekávaných koutech, jako jsou Karlovarsko, Ústecko a Karvinsko. Nicméně v hlavním městě Praze přišlo volit jen 46 procent, Brno-město dokonce přilákalo pouhých 44 procent. Naopak třeba takový okres Žďár nad Sázavou měl průměrnou účast přes 58 procent.
Radši si volíme velké ideologie Znamená to něco? Na konkrétní výsledky v jednotlivých částech země může mít paradoxně větší vliv aktuální počasí a touha jet na dovolenou než něco jiného. Jenomže celkové číslo a jeho srovnání s „velkými“ volbami ukazuje, že tu skutečně jedna podstatná informace je: voliče nezajímá fungování jejich bezprostředního okolí, ale láká je vybírat si z různých verzí budoucnosti, tedy velké ideologie.
A to je razantní přetočení vnímání kompetitivní demokracie, jejíž těžiště dlouhodobě leželo právě v lokální politice. Politologové i komentátoři mívají sklon vycházet z toho, že volič se chce účastnit těch voleb, v nichž věří, že může něco skutečně ovlivnit. A právě to jsou volby komunální. Jenomže data už tuto skutečnost vyvracejí.
Béčkové volby
A není se čemu divit. Zatímco u velkých voleb se politici a jejich marketingové týmy předhánějí v tom, že po těchto volbách již nastane jen ráj, případně peklo, pokud bude zvolen politický nepřítel, volby do komunálu téměř nikde nemají téma. Například volby v Praze se v posledních letech v podstatě smrkly na to, jak mají být namalované čáry na silnicích. Téma dostupného bydlení pak sice je palčivé i akcentované, ale není to téma lokálních politiků, což už naštěstí alespoň v Praze přestali předstírat.
Nemluvě o stovkách, ne-li tisících obcí, které mají problém najít pět ochotných nechat se zvolit do nejmenších možných zastupitelstev, případně kde spolu odvěce bojují dvě „party“ a střídají se každé čtyři roky, ačkoli v důsledku neudělají nic nad rámec úklidu obce. Takže je fér si přiznat, že volby do obecních zastupitelstev jsou takové béčkové volby, protože jsme se všichni dlouhodobě snažili, aby tomu tak bylo.
