VIDEO: Majetek nedědíte pro sebe, spravujete rodinné jmění, říká František Kinský
František Kinský patří k nejpopulárnějším představitelům šlechtických rodů u nás. Jak vnímá zodpovědnost při dědění majetku? A proč se rozhodl vstoupit do komunální politiky? Sledujte novou epizodu pořadu Victory Club Business na newstream.cz.
Co v rozhovoru Dalibora Martínka s Františkem Kinským mimo jiné zazní?
O dědečkovi a otci
Můj dědeček od okamžiku, kdy opustil kostelecký zámek, až do roku 1975, kdy zemřel ve vysokém věku, nikdy nevstoupil do parku a nikdy se k zámku vlastně ani nepřiblížil. Protože ptáček se nikdy nevrátí do hnízda, které mu bylo rozrušeno cizím zásahem. Můj otec tam také nikdy nešel. Až v šedesátých letech, když se trochu pootevřely hranice a začali sem jezdit různí příbuzní a známí, kteří věděli, co je v Kostelci, a chtěli to vidět. Můj otec se tak nějak uvolil, do parku s nimi vešel a zámek obešel. Ale dovnitř zámku nikdy nevstoupil. Vstoupil tam až po restituci.
Můj otec měl neuvěřitelnou vnitřní sílu. Opravdu už nebyl nejmladší, bylo mu osmdesát, když se rozhodl zámek v restituci převzít. Ale on k tomu přistoupil jako, dalo by se říct, k úkolu. Byl připraven opět začít spravovat něco jako majetek rodiny, nikoliv jako majetek svůj osobní. O to vždy v jeho případě šlo. Postarat se o věci rodinné.
Ekonomika zámku? Neexistuje
Zámek si na sebe nikdy nevydělá, to nejde. Musíte vedle toho mít nějakou jinou komerční činnost.
Nebýt mého otce, nevím, zda bych v tom dvaadevadesátém, kdy jsem dům viděl, zříceninu a všechno okolo v zoufalém stavu, měl odvahu do toho jít. Půjčit si padesát milionů a koupit cihelnu. Vidět to všechno, co vám leží na zádech. Nevím, jestli bych já tu odvahu našel. Zatímco on ji našel. Bral to jako povinnost.
O komunální politice
Byl jsem čtyři roky starostou. Potom byly nové volby, a přestože jsem předtím deklaroval, že už ne, tak nové volby byly nesmírně úspěšné. Naše koalice dosáhla v zastupitelstvu enormní převahy. Současně jsem dostal neuvěřitelné množství preferenčních hlasů. Pýcha mě porazila a řekl jsem, že toto si nenechám ujít.
Rodinné břímě
Historii rodiny si nesete s sebou. Můj otec, když se ho ptali, co šlechtictví a co šlechta, říkal: Žijeme v jednadvacátém století, šlechta je mrtvý pojem. To už neexistuje a existovat nebude. Jsme republikou, jsme občané. Máme jenom nějakou historickou povědomost o své rodině.
Další rozhovory s významnými osobnostmi najdete v novém vydání magazínu Newstream CLUB. Magazín je v tištěné verzi k dostání v síti PNS nebo online i ve formě předplatného. Elektronickou verzi aktuálního čísla zakoupíte i v našem e-shopu.
Ve dvaceti letech emigroval Jan Bejšovec do Švédska. A tam se mu podařilo nakoupit grafiky od věhlasných umělců typu Salvátora Dalího či Andyho Warhola. Tím vznikl základ sbírky, která je jeho celoživotní vášní. To ostatně pozná každý, kdo vstoupí do jeho bytu na Smíchově. Uvítá vás socha Jaroslava Róny, v hlavních pokojích pak jsou ve vrstvách desítky pláten především klasiků 20. století. Ale nejen jejich. „Rád si kupuji obrazy nevýznamných autorů, které považuji za významné. Třeba surrealistický obraz Mertlíka nebo Rambouska, od něhož mám expresivní malbu boxerů v ringu z 20. let 20. století. Také by si asi žádný ‚seriózní‘ sběratel nepověsil dílo Jaroslava Gruse, ale já tady mám jeho fantastické plátno z roku 1932,“ říká Jan Bejšovec, který část své sbírky a sbírky svého syna Johana představuje v galerii Magnus Art v sídle J&T Banky.
Jan Bejšovec: Doby, kdy jsem na aukcích soutěžil s Vladimírem Železným, jsou pryč
Leaders
Jen v málokteré činnosti se tak propojuje trvalost a odkaz jako v developmentu. Čeští developeři jsou si toho dobře vědomí a po éře výstavby malých projektů se pouští do budování celých obřích čtvrtí. Tím mění tvář třeba i tisíciletého města, jakým je Praha. Luděk Sekyra v současnosti staví vůbec největší novou čtvrť nedaleko od historického centra české metropole. Celkové investice do Smíchov City přesáhnout 40 miliard korun. Jak přemýšlí nad takovým zásahem? „Já jsem vždycky měl rád architekturu a filozofii. A development oba tyto směry v sobě spojuje. Bavilo mě, že vytvářím něco hmotného, něco, co je vidět,“ říká developer Luděk Sekyra v rozhovoru pro magazín newstream CLUB.
Luděk Sekyra: Pro nás je nejdůležitější veřejný prostor. Nepatří nikomu, ale zároveň všem
Leaders
