Zemědělci čelí kolapsu cen. Potraviny zlevňují nejvíc od roku 2009, půjdou ještě dolů
Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž v lednu spadly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010.
V historii Česka je takový pokles cen zcela mimořádný a ojedinělý. Přispívá však zprostředkovaně, přes ceny potravin v obchodech, k propadu celkové inflace. Její pokles oceňují jak ratingové agentury, tak občané. A jistě také politici. Hlavně tedy ti vládní. Nízké výkupní ceny zemědělců jsou ale také jedním z klíčových důvodů, kvůli nimiž v uplynulém týdnu protestovali – i s traktory v ulicích. Mají za to, že ceny stlačuje též příliš levný dovoz zemědělské produkce z Ukrajiny.
Potraviny v obchodech však historický propad cen v zemědělské výrobě zatím odrážejí jen částečně. V lednu totiž potraviny zlevňovaly meziročně o 3,9 procenta. Jedná se sice o nejvýraznější meziroční zlevnění potravin za celé období od listopadu 2009, avšak je zhruba jen pětinové v porovnání s kolapsem cen zemědělské produkce.
Navíc, obchodníci a řetězce čelí od letoška nižší sazbě DPH, místo patnácti- jen dvanáctiprocentní. Jejich zlevnění tak zatím spíše odráží snížení daně, nikoli tolik samotné mohutné zlevnění zemědělské produkce. Obchody a řetězce by pokles cen zemědělců měly viditelněji promítnout do svých cen v nadcházejících měsících, jinak vyvstane otázka, zda si opět nenavyšují vlastní marže a zisk a zda tedy je maloobchodní trh v Česku dostatečně konkurenční.
Každopádně pokles cen potravin, byť zatím tedy jen částečný, pomáhá výrazně snižovat celkovou inflaci. Výrazného poklesu inflace si všímá také mezinárodní scéna.
Sazbu pod dvě procenta lze těžko čekat
Agentura Fitch Ratings minulý týden zlepšila ratingový výhled České republiky z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Za podporu výrazného snížení inflace chválí Českou národní banku, respektive měnovou politiku Česka. Agentura Česku výhled zhoršila v květnu 2022, takže jej nyní zlepšila po takřka dvou letech trvání negativního výhledu. Vrátila jej tam, kde byl právě do května 2022. Česku tak už bezprostředně nehrozí zhoršení vlastního ratingu.
Inflace bude podle agentury Fitch letos a příští rok průměrně činit 2,2 procenta, bude tedy dosahovat takřka ideální, cílové hodnoty ČNB ve výši dvou procent. Přičemž ovšem základní úroková sazba tuzemské centrální banky bude klesat jen celkem pozvolna, do konce letoška na úroveň čtyř procent, do konce příštího roku pak na hodnotu tří procent.
To svědčí o tom, že i Fitch se přiklání k názoru, že takzvaná přirozená úroková sazba je nyní trvaleji výše, takže snížení základní sazby ČNB na úrovně pod dvěma procenty, kde se nacházela po podstatnou část minulého desetiletí, je málo pravděpodobné dokonce i při stabilizaci inflace poblíž cílované hodnoty dvou procent.
Světlo na konci tunelu
Zásadní pokles tuzemské inflace ovšem oceňují pochopitelně nejen ratingové agentury. Vzhledem k tomu, že „za dobrý rating si nic nekoupíš“, je z hlediska zejména vládních politiků zřejmě podstatnější zjištění ČSÚ, že se lidem v Česku vrací spotřebitelská důvěra v ekonomiku. Ta letos v únoru stoupla na nejvyšší úroveň od října 2021, tedy shodou okolností od měsíce, kdy proběhly poslední sněmovní volby. Z nich vzešla současná Fialova vláda. Důvěra spotřebitelů dosáhla letos v únoru 94 bodů. Což vlastně odpovídá 94 procentům dlouhodobého průměru období od ledna 2003 do prosince 2023.
Oproti letošnímu lednu se v únoru snížil počet spotřebitelů hodnotících svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících. To značí, že konsolidační balíček, který platí od začátku letoška, zatím nijak významně neblaze na spotřebitele a domácnosti nedoléhá. Místo toho domácnosti registrují spíše právě pokles inflace. A příznivější než loňský vývoj v oblasti například cen energií či již zmíněných potravin. Náladu jim oproti loňsku zlepšuje také vyhlídka nejen na další zlevnění potravin, pokud si tedy řetězce nenechají navýšené marže a zisky ve vlastní kapse, ale také na vzestup reálných mezd. Ten letos nastane právě v důsledku probíhajícího markantního poklesu inflace – poklesu v porovnání s loňskem i předloňskem.
Ve srovnání s lednem se v únoru také snížil počet spotřebitelů, kteří v příštích dvanácti měsících očekávají zhoršení své finanční situace, což jen podtrhuje výše uvedené. A i když celková spotřebitelská nálada zůstává pod dlouhodobým průměrem, domácnosti nyní vidí celkem jasné světlo na konci tunelu.
V příštích měsících by se jejich nálada měla dále zlepšovat. Inflace v Česku totiž klesá prudce. Podle aktuálně zveřejněných čísel Eurostatu ji Česko mělo letos v lednu devátou nejnižší v EU. Byla podprůměrná jak v rámci EU, tak i eurozóny. Česko navíc vykazovalo citelně nižší inflaci než všechny další země Visegrádské čtyřky. Podprůměrná v rámci EU by měla zůstat po celý letošní rok, plyne z expertních odhadů sestavených agenturou Bloomberg.
Tak se zdá, že z toho tunelu možná nakonec opravdu vyjedeme, už celkem záhy.
Únorové hospodaření státního rozpočtu skončilo druhým nejhorším výsledkem v historii, hůře bylo už jen loni. Schodek ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun. Letošní celoroční schodek by měl nakonec činit zhruba 230 miliard korun. Měl by být tedy o nějakých 22 miliard korun nižší, než ten naplánovaný. Státu pomohou vyšší daně a odvody, nižší inflace i mimořádné zdanění zejména menšinových akcionářů ČEZ.
Lukáš Kovanda: Hůř než teď stát hospodařil už jen loni
Názory
Loňský rok si Česko za rámeček nedá. Českou ekonomiku loni stáhla pod nulu inflace a s ní související slabá spotřeba domácností, ke konci roku se situace mírně lepšila.
Lukáš Kovanda: Je to oficiální, loňský rok si Česko za rámeček nedá
Názory
