Stanislav Šulc: Zápisová turistika je občanským lékem na problémy školství
Školství je oproti jiným oblastem nejsnáze predikovatelným systémem. Tři roky předem znáte potřeby pro mateřské školy, sedm let předem znáte potřeby základního školství, čtrnáct a více let dopředu znáte potřeby středních škol. Přesto to stát nedokáže. I proto lidé na tyto problém reagují různě, například takzvanou zápisovou turistikou. Ta se přitom školám, jejich zřizovatelům a potažmo státu nelíbí. Bránit tomu je však nesmysl.
Dostat svého potomka na nejlepší možnou školu je cílem každého rodiče. Bez ohledu na to, jestli jde o školu základní, gymnázium víceleté nebo klasické čtyřleté. A že je pro to schopen a ochoten udělat téměř cokoli se v posledních letech ukazuje v celé nahotě i kráse. Platby horentních sum za doučování, nejrůznější kurzy či testy nanečisto je pouhý začátek.
Zejména na úrovni základních škol ve velkých městech již poměrně běžně funguje takzvaná zápisová turistika. Rodiče sebe i děti účelově zapíšou na adresu, která spádově vyhovuje některé z „lepších“ základek. Ty pak mají těžší takové děti odmítnout kvůli přeplněné kapacitě. Ačkoli ani ta není nekonečná a někde dochází dokonce k losování, kdo nakonec bude moci nastoupit.
Den D nastal. Více než půlroční snažení a zásadní průvan v peněženkách rodičů snad budoucích středoškoláků se chýlí ke svému konci. První kolo státních přijímaček dnes odstartovalo.
Šílenství přijímaček vrcholí. Chudáci děti, hlavně ty v Praze
Názory
Trh si poradí
Školní činovníci, provozovatelé a zřizovatelé se snaží takové jednání vykreslovat jako snahu o podvod, která deformuje správnému fungování systému.
Nic přitom není vzdálenější pravdě.
Zápisová turistika je jediné správné tržní chování v systému, který je jinak pokřivený téměř všemi a vším. Školy, které jsou cíli této turistiky, zjevně dělají něco lépe než ostatní, a tak se projeví trh zvýšenou poptávkou. To, že nelze svou preferenci projevit jinak než tímto způsobem, je smutné. A logicky to vede právě k takovému chování.
Poslední dubnový víkend se nesl v duchu zklamaných nadějí v tisícovkách rodin. Školy totiž uveřejnily výsledky přijímacích zkoušek. Zvláště pak v Praze ani heroické výkony nestačily na přijetí. O něco snazší to měli školáci v regionech, míní protikorupční expert a bývalý šéf Transparency International David Ondráčka. V případě hlavního města má jasno: „Praha zamezuje přístupu ke vzdělání,“ píše Ondráčka ve svém komentáři pro Newstream.
David Ondráčka: Praha zamezuje přístupu ke vzdělání
Názory
Radikální změny musí přijít
Naopak za zvěrstvo lze označit reakci státní moci, která tomu chce dál bránit. Je to klasické chybné směřování energie nikoli na řešení problému, ale určování domnělého viníka a boj s ním.
Místo toho by se měl stát a všechny jeho složky snažit, aby nabídka byla dostatečná. Třeba za cenu razantních až radikálních změn. Mají k tomu celou řadu dat, která se jen soustavně ignorují ve jménu udržení systému. Že ten je přitom špatný, se ukazuje každé jaro hned několikrát. Nejhorší reakcí by přitom byla snaha celou situaci vymlčet a přečkat, až se do systému přelijí opět slabé ročníky. Tím si jen zaděláváme na mnohem větší průšvihy za deset, patnáct, dvacet let.
