Zajímá nás
Stanislav Šulc: Kauza Blažek v hospodě. Zjistili jsme, že jsou v Česku všichni kamarádi
Sedět s někým v restauračním zařízení nemusí nic znamenat. Ale nejspíš také může. Zvláště, když jde o dvě exponované osoby, o nichž si přinejmenším téměř každý myslí, že jsou to gauneři. Dokázat, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek a temný lobbista Martin Nejedlý něco pekli, ale nepůjde. A tím je celá dnešní kauza odsouzena ke konci během pouhých hodin.
Prší, prší, jen se leje… A když prší, zvláště když dojde k obří průtrži mračen jako tuto středu, je jasné, že se člověk snaží schovat. A kam se většina Čechů běží schovat, když v létě prší? Ne, není to kostel, ale je to hospoda.
Takový, téměř pohádkový, začátek má nejnovější kauza ministra spravedlnosti Pavla Blažka, kterého déšť překvapil natolik nepřipraveného, že si musel zaběhnout do nejbližšího restauračního zařízení, kde, co čert nechtěl, seděl toho času zrovna Martin Nejedlý. Ano, ten Martin Nejedlý, který takříkajíc „uměl Zemana“.
A co čert ještě víc nechtěl, v restauraci zrovna nebylo žádné volné místo, tak musel ministr Blažek sedět u stolu Nejedlého a jeho přátel. A protože pršelo opravdu dlouho, tak tam ministr musel tvrdnout nějakých pět hodin. Inu, stane se, protože je pravda, že když se v Praze rozprší, taxíky přestávají jezdit, a Uber si účtuje mnohonásobnou sazbu.
Havlovi zpíval v devadesátkách nadčasově Nohavica. Pane prezidente, ústavní činiteli, píšu vám, že moje děti na mě zapomněly. Chci jen kousek štěstí, proto jsme přece zvonili klíčema na náměstí. Vy mě pochopíte, vy se poradíte, vy mě zachráníte...
Protikorupční expert David Ondráčka: Pane prezidente, vyvětrejte Hrad
Názory
Omluva předem
Ale nešť. Připusťme na chvíli, že tento sled nešťastných příhod se skutečně odehrál tímto způsobem. Ostatně ministr Blažek se k tomu sám přiznal ještě dřív, než mu to stihli investigativci omlátit o hlavu (nejspíš ale až poté, co zjistil, že existují důkazy o celé akci). Zcela jistě se pět hodin všichni u stolu bavili o počasí, ostatně právě to je svedlo k jednomu stolu.
O čem jiném by se také ti dva mohli bavit, že? Rozhodně je nikdo nebude podezřívat z toho, že by se bavili o otevřených kauzách spojených s bývalými pány Pražského hradu. To zcela jistě nehrozí. Zvláště ne v době, kdy opět doutná kauza Balák, který je v nemocnici, takže se nemůže vystěhovat z Lán, protože stěhováci by mu asi něco rozbili.
Bohorovnost šéfa zdravotnictví Válka je nekonečná. Všechno co má rezort v gesci, se podle něj zlepšuje. Lékařů na počet obyvatel máme dost, i když „samozřejmě potřeba jejich nějakého počtu tady je“, nedostatek nelékařského personálu, zvláště sester existuje, ale problém to bude hlavně kolem roku 2030, a bude se to urychleně řešit. Nedostatky v primární péči vyřeší podle Válka pojišťovny, návrh zákona v tomto duchu předloží sněmovně příští rok. A nedostatek určitých léků? „Jsou léky, které úplně zmizely a už nikdy nebudou a my si budeme muset zvykat, že je výrobce přestal vyrábět.“ A je to. 
Politický diář Jany Havligerové: U ministra Válka dobrý
Názory
Nezaprší
Ale dost už humorů. Z této kauzy nakonec skutečně nezaprší, ať to teď pro její aktéry vypadá sebehůř. Dokázat, že během tohoto setkání porušili zákon, bude nejspíš nemožné. A přeci jen už nežijeme v době, kdy by politici odstupovali za cokoli. Nejspíš ani za pravomocné odsouzení.
A nakonec tak jediné zjištění z celé události bude jen to, že se v Česku prostě každý s každým zná. A když prší, tak se všichni sejdeme v hospodě. Jenom většinu z nás u toho nikdo nebude natáčet, ani kdybychom zpívali protistátní písně a haněli obraz císaře pána. Pardon, prezidenta.
