Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Michal Nosek: Pavel, nebo Babiš. Kdo poletí do Ankary? Český boj o okýnko v letadle NATO

Prezident ČR Petr Pavel a premiér Andrej Babiš
ČTK
Michal Nosek

V české politice máme řadu tradic. Jednou z těch nejstabilnějších je přesvědčení, že zahraniční politiku by měl dělat ten, kdo je zrovna nejvíc slyšet. Ideálně sám, bez rušivých elementů a pokud možno i bez konkurence na palubě.

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš hrají hru o summit NATO v Ankaře. A tak vyvstává stará otázka: Kdo vlastně reprezentuje Českou republiku, když jde do tuhého?

Prezident vytahuje Ústavu a zvyklosti. Premiér kontruje politickou realitou a mandátem od voličů. Oba mluví o odpovědnosti, oba o zájmu státu, a oba si tak trochu nárokují stejnou židli u jednacího stolu.

Petr Pavel

Pavel se postavil vládě: Nikdo mi nemůže zakázat jet na summit NATO

Ministr zahraničí nemůže zakázat prezidentovi, aby zastupoval zemi navenek, míní prezident Petr Pavel. „Popíral by tím jeho ústavní pravomoci,“ uvedl Pavel v debatě se studenty Mendelovy univerzity v Brně na dotaz k účasti na letním summitu NATO v Ankaře. Už dříve avizoval, že se kvůli tomu chce sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Zda počítá s účastí na summitu, Pavel studentům výslovně neřekl.

Přečíst článek

Pavel přitom nepřichází s ničím výstředním. Ústava mu dává roli reprezentovat stát navenek a v bezpečnostních otázkách má jeho účast logiku i symbolickou váhu. Jenže Babiš také nestřílí vedle. Zahraniční politiku v konkrétní podobě tvoří vláda a ta za ni nese odpovědnost. A odpovědnost bez kontroly je v politice asi tak užitečná jako diplomat bez pasu. Takže ano, oba mají pravdu. A právě proto je z toho problém.

Ve skutečnosti nejde o to, kdo se projde po červeném koberci v Ankaře. Jde o to, kdo bude po návratu vysvětlovat, co jsme tam vlastně dohodli. Kdo bude interpretovat závazky, kdo bude kasírovat politické body a kdo, pokud se něco nepovede, ponese následky.

Česká slabost

Summit NATO není společenská událost. Neřeší se na něm menu ani zasedací pořádek, ale miliardové rozpočty, obranné priority a směr, kterým se aliance vydá v příštích letech. O to víc bije do očí, když se česká debata, s trochou nadsázky, smrskne na to, kdo bude sedět blíž k pilotovi.

Česká republika znovu působí jako země, která by na vrcholnou schůzku nejraději vyslala menší zájezd. Pro jistotu. Aby se nikdo necítil odstrčený a každý si mohl doma odškrtnout, že byl u toho. Jenže navenek to nepůsobí jako vliv ani sebevědomí. Působí to jako slabost.

Petr Pavel

Pavel předpokládá, že na summit NATO pojede společně s Babišem a Macinkou. Ministr zareagoval

Prezident Petr Pavel stále předpokládá, že se zúčastní letního summitu NATO v turecké Ankaře. Chce se kvůli tomu sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Deníku N to řekl prezidentův mluvčí Vít Kolář. Babiš v polovině března řekl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Macinka sdělil, že účast představitele opozice na summitu vládě určitě nedoporučí.

Přečíst článek

A tak zatímco se v Ankaře bude rozhodovat o bezpečnosti Evropy, doma zůstáváme u svého. Místo strategie řešíme seznam pasažérů. Místo vlivu logistiku. A místo politiky malichernost. Možná právě proto pak u těch skutečně důležitých rozhodnutí jen sedíme. A často ani ne u okýnka.

Související

Petr Pavel

Pavel předpokládá, že na summit NATO pojede společně s Babišem a Macinkou. Ministr zareagoval

Přečíst článek

Schillerová odmítá kritiku cenových stropů. „Čím bude opozice strašit teď? Párkem k plné nádrži?“ rýpla si

Schillerová odmítá kritiku cenových stropů. „Čím bude opozice strašit teď? Párkem k plné nádrži?“ rýpla si
Profimedia
 ČTK

Opatření, která vláda zavedla v boji proti rostoucím cenám paliv, fungují, tvrdí ministryně financí Alena Schillerová. Obavy opozice se nenaplnily, dodala. Maximální ceny pohonných hmot ve čtvrtek opět mírně klesnou. Litr nafty bude stát nejvýše 49,40 Kč a benzin 43,05 Kč. Stanovené ceny ale zůstávají nad průměrem z počátku týdne.

Maximální ceny paliv, které denně stanovuje ministerstvo financí, ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, což je o 19 haléřů méně než dnes. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 43,05 koruny, tedy o deset haléřů méně než ve středu. Stanovené ceny jsou však stále nad cenovým průměrem z počátku tohoto týdne. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo zveřejnilo ve středu odpoledne. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) opatření zafungovala podle plánu, opozice je naopak kritizuje. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.

Reakce čerpacích stanic

Mnohé čerpací stanice v krajích ve středu ceny pohonných hmot nezměnily, protože už v úterý nabízely ceny pod maximem stanoveným vládou. V Praze pak velká část stanic přizpůsobila své ceny cenovým stropům. Některé pumpy tak oproti úterku musely mírně zlevnit naftu, často to však kompenzovaly zdražením benzinu.

Dalibor Martínek: Chaot Babiš a jeho naftová avantýra

Vládní regulace ceny paliv pokračuje druhým dnem. Ve středu vláda snížila v úterý vyhlášené maximální ceny. U benzínu to bude nově o deset haléřů méně, 43,05 koruny za litr. U nafty je pokles z 49,59 na 49,40. Hra na honěnou může pokračovat.

Přečíst článek

Schillerová: opatření fungují

Podle Schillerové ovšem vládní opatření zafungovala podle plánu. „Hrozby opozice, že čerpací stanice přizpůsobí ceny maximu, se naopak nenaplnily. S jakým nesmyslem přijdou dnes? Že si budou lidé k plné nádrži povinně kupovat párek v rohlíku?,“ uvedla ministryně financí ve středu na sociální síti X.

Podle opoziční ODS se hned v první den opatření ukázalo, že omezování marží poškozuje trh. „V případě benzinu ceny stouply tam, kde stanice měly velmi nízké marže,“ řekl novinářům předseda ODS Martin Kupka. Stalo se podle něj to, před čím ODS varovala. Za vhodné naopak ODS považuje druhé z opatření – snížení spotřební daně.

Ministerstvo financí začalo maximální povolené ceny pohonných hmot zveřejňovat v úterý, činit by tak mělo denně nejméně do konce dubna. Úřad ceny počítá z kombinace průměru velkoobchodních denních indexů společností Čepro, Orlen a MOL, dále denní kotace burzovní organizace Platts, maximální marže obchodníků a daní. Výjimkou jsou prémiové produkty, na které se omezení nevztahují.

Dalibor Martínek: Babiš využil Trumpovu válku a zavádí plánované hospodářství

V okamžiku, kdy Donald Trump vyhlašoval, že srazí Írán během jednoho dne na kolena, a kdy během týdne zdražila nafta na burze o téměř čtyři koruny za litr, přišel český premiér s návratem plánovaného hospodářství. Začal diktovat pumpám maximální možné ceny benzínu a nafty.

Přečíst článek

I přes aktuální snížení povolených cen na čtvrtek je cenový strop nadále nad průměrnými cenami paliv ze začátku týdne. Nafta se podle údajů společnosti CCS prodávala v ČR za průměrných 48,51 koruny za litr a nejprodávanější benzin Natural 95 za 41,61 koruny za litr. Ministerstvo to nekomentovalo.

Kontroly a pokuty

Provozovatelé čerpacích stanic se ovšem ve středu omezením přizpůsobili. Dodržování stanovených maximálních cen má zároveň podle Schillerové kontrolovat Specializovaný finanční úřad. V případě překročení cen může provozovateli čerpací stanice uložit pokutu až pět milionů korun. Schillerová podotkla, že kvůli situaci Finanční správa posílila kontrolní kapacity Specializovaného finančního úřadu.

Vláda v minulém týdnu rozhodla o zastropování marží distributorů paliv, současně schválila snížení spotřební daně na naftu. Marže obchodníků s palivy je od středy nanejvýš 2,50 koruny za litr nafty i benzinu, spotřební daň v budoucnu u nafty klesne o 2,35 koruny za litr, nyní činí 9,95 koruny. U benzinu zůstane daň na 12,84 koruny za litr.

Analýza Lukáše Kovandy: Ropa psala „mírový“ scénář. Trump jen reagoval

Ropný trh v posledních dnech vyslal neobvyklý signál. Cena fyzické ropy Dated Brent výrazně překonala termínové kontrakty a ukázala na akutní nedostatek suroviny „tady a teď“. Právě tento skrytý tlak mohl zásadně ovlivnit politická rozhodnutí. Příměří tak může být spíše reakcí na ropnou tíseň než výsledkem diplomatického průlomu.

Přečíst článek

Související

Lukáš Kovanda: Zatímco Babiš „hlídá ceny“, Poláci naftu skutečně zlevňují

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Chaot Babiš a jeho naftová avantýra

Dalibor Martínek: Chaot Babiš a jeho naftová avantýra
Profimedia
Dalibor Martínek

Vládní regulace ceny paliv pokračuje druhým dnem. Ve středu vláda snížila v úterý vyhlášené maximální ceny. U benzínu to bude nově o deset haléřů méně, 43,05 koruny za litr. U nafty je pokles z 49,59 na 49,40. Hra na honěnou může pokračovat.

Cenám se věnovala řada médií. Zjistila, že pumpaři, kde bylo dráž, skutečně zlevnili, a naopak tam, kde bylo levněji, zdražili. Nakonec se patrně všude ustálí ceny na vládních maximech.

Typické pro Babišův přístup je chaotické řešení v době, kdy by se lépe hodil uvážlivý přístup. Vláda přišla se stropem pár hodin před tím, než Spojené státy vyhlásily příměří v Íránu. A ceny ropy skokově spadly. Není sice jasné, jak se konflikt bude dál vyvíjet, možné jsou stále všechny scénáře. Nicméně došlo k prvnímu uvolnění po šesti týdnech.

Karel Pučelík: Vítězi války jsou ultrabohatí. Jako vždycky

Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.

Přečíst článek

Chaos nad chaos

Přesně v tu dobu ovšem přispěchá s bouchnutím do stolu Babiš. Teď se tedy svého stropu bude nějakou dobu držet. Ceny patrně půjdou dolů, ovšem stát prakticky ovládl cenotvorbu jedné komodity. Vytvořil anomálii v tržním prostředí.

Podobně chaoticky jednal, když byl premiérem v době covidu. Když zavíral a zase otevíral hospody, zasekával obří sekeru do státního rozpočtu, zakazoval lidem cestovat. Ještě na konci roku 2020, když znovu zavíral hospody, už se začínal omlouvat. V roce 2021 potom volby fakticky prohrál.

Letos v lednu na sněmu ANO se za svůj postup při covidu znovu omluvil a přiznal, že mu to prohrálo volby. O pár měsíců později opět vnáší do ekonomiky chaos. Jediné, co je jinak, je, že volby budou tentokrát bohužel až za tři a půl roku.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka 

Související

Dalibor Martínek: Babiš využil Trumpovu válku a zavádí plánované hospodářství

Přečíst článek
Doporučujeme