Michal Nosek: SPD chce „trvalý mír“. Na Polsko mezitím padají rakety z Ruska
Před prezidentskou volbou se Andreje Babiše ptali, jestli by poslal české vojáky na pomoc napadenému Polsku. „Určitě ne, určitě ne,“ odpověděl tehdy. Dnes jako premiér nabízí Varšavě pomoc. Měl by o ní začít mluvit i doma. Zvlášť s Tomiem Okamurou, který ještě minulý týden hájil českou neúčast na cvičení v Polsku. Spojenci tam přitom nacvičovali právě to, co by následovalo po uzavření míru na Ukrajině.
Po nočním ruském útoku na Ukrajinu našli Poláci na jihovýchodě své země tři objekty. U jednoho polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz potvrdil, že šlo o ruskou střelu s plochou dráhou letu Ch-101. Podle prvních zjištění dopadla na polské území ještě druhá střela a s největší pravděpodobností také proudový dron. V Polsku nikdo neutrpěl zranění. Premiér Donald Tusk označil ruský původ všech tří objektů za jistý a vyslovil podezření, že šlo o záměrnou provokaci.
Prezident Petr Pavel kritizoval rozhodnutí, podle něhož se čeští vojáci nezúčastní cvičení Koalicja 26.2 v Polsku. To má prověřit, jak by evropské armády dokázaly po skončení války zajistit bezpečnost Ukrajiny i bez amerických jednotek. Zatímco Pavel tvrdí, že Česko by u podobných příprav nemělo chybět, šéf SPD Tomio Okamura říká, že vláda české vojáky do podobných aktivit posílat nechce.
Evropa trénuje obranu Ukrajiny bez USA i Česka. Pavel českou neúčast kritizuje
Politika
Andrej Babiš označil narušení polského vzdušného prostoru za nepřijatelné a ujistil Varšavu, že jí Česko v případě potřeby pomůže. Taková pomoc má i konkrétní podobu. Když loni v září pronikly do Polska ruské drony, Česko vyslalo vrtulníkovou jednotku, aby pomohla chránit vzdušný prostor na východní hranici země. Poláci tedy vědí, co pro ně čeští vojáci dovedou udělat. Jakou podporu pro ně ale premiér najde u vlastních koaličních partnerů?
Narušení polského vzdušného prostoru považuji za naprosto nepřijatelné a důrazně ho odsuzuji. Česká republika pevně stojí za našimi polskými přáteli a jsme připraveni v případě potřeby poskytnout pomoc a součinnost 🇨🇿🤝🇵🇱
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) November 20, 2026
Babišovo „určitě ne“ má i druhou část
V lednu 2023 se moderátor České televize Martin Řezníček Babiše dvakrát zeptal, zda by Česko mělo vyslat vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským státům, kdyby je někdo napadl. „Určitě ne, určitě ne a já si myslím, že je potřeba mluvit o míru,“ odpověděl tehdejší prezidentský kandidát. Po debatě svá slova vzal zpět a ujistil spojence, že by Česko závazky v NATO splnilo. Dnešní nabídka pomoci tedy odpovídá postoji, ke kterému se přihlásil už po debatě. Jeho první reakce přesto stojí za připomenutí. Na otázku, co udělat pro napadeného souseda, odpověděl přáním, aby byl mír.
Moskva znovu narýsovala červenou čáru pro jakoukoli mírovou dohodu s Ukrajinou: Kyjev podle ní nesmí vstoupit do NATO ani získat nic, co by členství připomínalo. Rusko přitom připouští debatu o bezpečnostních zárukách, ale až poté, co Ukrajina tuto podmínku přijme.
NATO výměnou za Donbas? Rusko odmítá i „kvazičlenství“ Ukrajiny v alianci
Politika
Okamura chce mír. Co má přijít po něm?
SPD měla ještě tento týden jasno. V usnesení ze 17. listopadu odmítla další zadlužování Evropské unie kvůli financování Ukrajiny a podpořila „trvalý mír přijatelný pro obě strany“. Už dříve vyzývala k zastavení českých dodávek zbraní Kyjevu. Právě v Polsku se ale tento měsíc ukázalo, kam až její odpor sahá. Na cvičení koalice ochotných se spojenci připravovali na případnou misi po skončení bojů, která by pomohla stabilizovat Ukrajinu a obnovit její armádu. Čeští vojáci na cvičení chyběli a Okamura to hájil slovy, že „my se nebudeme účastnit vojenských akcí na podporu Ukrajiny“. Podle Babiše vláda o účasti nejednala, věc spadá pod armádu a ministra obrany Jaromíra Zůnu.
Tady už ale má premiér důvod vést spor i uvnitř kabinetu. Předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka v OSN přímo vyzval Rusko, aby válku ukončilo. Hájil také pokračování české muniční iniciativy. Praha už na nákupy nepřispívá, podle Macinky ale dokáže díky svým kontaktům obstarat munici, kterou zaplatí spojenci. I v Babišově vládě tedy zaznívá docela srozumitelná odpověď na otázku, jak může Česko pomáhat Ukrajině, dokud Rusko útočí. Jakou odpověď ale nabízí SPD pro den, kdy se obě strany skutečně dohodnou a bude třeba zajistit, aby příměří vydrželo?
Varšava už ví, co bude po spojencích chtít. Tusk před ohlášenou sobotní návštěvou generálního tajemníka NATO Marka Rutteho požádal o konkrétní kroky k posílení polské protivzdušné obrany. Babiš by teď měl říct, čím je Česko připraveno přispět a zda se za jeho nabídku postaví i SPD, která má ve vládě na starosti obranu. Válka v Evropě trvá. V Praze může SPD vydat další mírové usnesení a plameně hovořit o České televizi, ve Varšavě se ale musí rozhodnout, kdo bude příští noc hlídat nebe, což je zásadní.
Vladimir Putin po jednání v Číně vzkázal Evropě, že pokud chce mluvit o válce na Ukrajině, má přijet do Moskvy. Zároveň ale obvinil evropské státy a Kyjev, že zatím nejsou připraveny na kompromis, a varoval před další vojenskou spoluprací EU s Ukrajinou.
Putin vzkázal Evropě: Chcete mír? Přijeďte do Moskvy, pak se uvidí
Politika