Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Útok Američanů na Húsíe zdraží benzín
Vojenský úder Spojený států a Británie na pozice jemenských povstalců, k němuž došlo v noci na dnešek, není překvapivý. Spojené státy jej zvažovaly už v prosinci 2023. V podstatě jde také o test, zda Teherán, jenž povstalce podporuje, bude ochoten vstoupit s USA do proxy války. Dosavadní konflikt mezi Izraelem a Hamásem by se tak rozšířil. Jemenští povstalci, Húsíové, v Rudém moři útočí na – zejména – západní plavidla, a ochromují tak mezinárodní obchod. Činí tak ze msty za odvetný útok Izraele na teroristy z Hamásu v Gaze, které taktéž podporuje Írán.
Húsíové už letos v listopadu vystupňovali své hrozby plavidlům s vazbou na Izrael, když je označili za své „legitimní cíle“. Izraelský přístav Eilat leží na břehu právě Rudého moře.
Rozšíření konfliktu mezi Izraelem a Hamásem může mít za následek závažný otřes na celém Blízkém východě, jehož důsledkem by byl výrazný růst cen ropy či zemního plynu. Ten ale hrozil i takto, neboť bez zásahu USA a Británie proti Húsíové by plavidla byla nucena trvaleji nucena vyhýbat se jak Rudému moři, tak i Suezskému průplavu (a obeplouvat celou Afriku kolem mysu Dobré naděje), což v důsledku přepravu prodlouží až o deset či čtrnáct dní, a tedy prodraží – a nejen přepravu ropy či zkapalněného plynu
Spojené státy a Británie v noci ze čtvrtku na pátek s podporou několika dalších zemí udeřily ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím húsíjských povstalců na území Jemenu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje, útoky poté potvrdili americký prezident Joe Biden a britský premiér Rishi Sunak. Výbuchy se podle svědků Reuters ozvaly i v hlavním městě Saná a na mnoha dalších místech země.
USA a Británie zahájily odvetu za útoky na lodě v Rudém moři
Politika
Pro Evropu je kvůli zbavování se energetické závislosti na Rusku dobrá „splavnost“ Suezu ještě důležitější než v minulosti. Bez ní v EU oživí inflační tlaky. Ropa nyní v důsledků zostření nepětí v Rudém moři zdražuje, ale zatím nijak výrazně.
Nejde jen o ropu. Celých dvanáct procent světového obchodu se uskutečňuje skrze Suezský průplav.
Jemenští povstalci ale zatím vydatně „hýbou“ hlavně cenu akcií námořních přepravních firem typu dánského Maersku. Akcie Maersku se po propadu začátkem loňského listopadu zmátořily a od té doby, za uplynulé zhruba dva měsíce, přidaly přibližně třetinu. Jelikož totiž přepravci musí obeplouvat Afriku, tedy zdolávat o tisíce námořních mil více, klesá tak dostupná globální námořní přepravní kapacita. Přepravci si tudíž mohou říkat o více peněz za přepravu a akcioví investoři sází na to, že to Maersku a dalším desítkám klíčových světových námořních přepravců, s jejímž akciemi se veřejně obchoduje, navýší zisky. Tyto zisky ovšem zaplatí koncový spotřebitel hlavně v Evropě.
Berlínská továrna americké automobilky Tesla od 29. ledna na dva týdny zastaví většinu výroby, chybí jí díly. Podle agentury DPA o tom ve čtvrtek večer informoval americký výrobce elektromobilů. Důvodem odstávky je narušení dodavatelských řetězců kvůli útokům jemenských povstalců podporovaných Íránem v Rudém moři.
Tesla na dva týdny zastaví výrobu v berlínské továrně. Chybějí jí díly
Zprávy z firem
Situaci v Rudém moři navíc komplikuje zvýšená aktivita somálských pirátů. Jejich stěžejním cílem je zajímání posádek plavidel za účelem získání tučného výkupného. Somálsko je trvaleji rozvrácený stát, v němž úřady nefungují. Zato tam, ve městě Harardhere asi 400 kilometrů severovýchodně od metropole Mogadiša, vzkvétá jedna podivná burza. Burza, na které si investoři pořizují podíl na lupu či výnosu z výkupného nějaké budoucí přepadené lodi. Stejně jako se na burzách jinde ve světě běžně kupují akcie firem, tedy podíl na jejich zisku. Skrze burzu v Harardhere somálští piráti financují svoji činnost, která je tedy od listopadu viditelně intenzivnější. Zřejmě nejde o náhodu.
Objevují se totiž případy, kdy Húsíové svými raketami útočí na obchodní plavidla takovým způsobem a s takovým načasováním, že tím současně podporují loupežnou činnost somálských pirátů a usnadňují zajímání posádek obchodních plavidel.
Kdo by ještě nedávno řekl, že cenu u českých čerpacích stanic nebo cenu plynu pro tuzemské domácnosti mohou zvednout povstalci v Jemenu, často ještě v evidentní spolupráci s piráti v Somálsku. Svět se mění. A ne moc k lepšímu, bohužel.
Euro není možné protlačit nějakou těsnou většinou v parlamentu s tím, že se poté zněmí politické poměry v zemi, říká Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB k tématu přijetí eura, které nově otevřel prezident Petr Pavel při svém novoročním projevu. Důležité podle Zamrazilové je, aby proběhla celospolečenská debata. „Nemělo by to být přes závit populace.“ Téma by se podle ní mělo dostat mezi obyvatele se všemi plusy a mínusy, se všemi souvislostmi. A jak se budou vyvíjet úrokové sazby, které mimo jiné ovlivňují ceny hypoték? Měly by dál rychle klesat. „V ideálním případě na každém zasedání měnovou politiku uvolníme,“ říká Zamrazilová.
Eva Zamrazilová: Měnovou politiku v ideálním případě na každém zasedání uvolníme
Leaders
