Partneři projektu

Lukáš Kovanda: Muži žijí o devět let déle než za komunismu. Nevzdělaní umírají výrazně dříve

muž
iStock
Lukáš Kovanda

Češi po listopadu 1989 výrazně zbohatli, ale také se dožívají podstatně vyššího věku. Delší život je však vedle civilizačního úspěchu také výzvou pro důchody, zdravotnictví a stárnoucí ekonomiku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.

Přitom délka života je jedním z nejvýmluvnějších ukazatelů skutečné prosperity společnosti. Hrubý domácí produkt, mzdy nebo spotřeba domácností zachycují především materiální stránku blahobytu. Délka života ovšem vypovídá také o kvalitě zdravotnictví, životního prostředí, výživy, pracovních podmínek a celkové schopnosti ekonomiky přetavovat vytvořené bohatství do lidského zdraví.

Z tohoto pohledu představuje porevoluční vývoj nezpochybnitelný civilizační úspěch. Česká ekonomika nejen výrazně zbohatla, ale dokázala svůj růst promítnout také do podstatně vyšší šance svých obyvatel dožít se vysokého věku.

Petr Pavel

Pavel se na Národní třídě zastal Babiše. Čechům vzkázal: Neidealizujme si minulost

Prezident Petr Pavel na Národní třídě varoval před idealizací života před rokem 1989 a připomněl, že demokracie není samozřejmost. Česko je podle něj dnes bezpečnější, komfortnější a ve světě respektovanější. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše na oslavách zároveň odmítl kritizovat a jeho cestu do Izraele hájil.

Přečíst článek

Pokrok v medicíně

Významnou roli sehrálo otevření ekonomiky zahraničnímu obchodu, technologiím a investicím. Modernizace průmyslu postupně omezovala některé zdravotně rizikové provozy, zpřísňovala se ochrana životního prostředí a zlepšovala kvalita ovzduší. Současně se rozšiřoval přístup k moderním léčivům, diagnostice a zdravotnickým technologiím. Především pokrok v léčbě kardiovaskulárních onemocnění a dalších závažných chorob umožnil zachraňovat životy, které by dříve byly ztraceny.

Tyto změny samozřejmě nelze připisovat výhradně přechodu od socialismu ke kapitalismu. Medicína pokročila také v dalších evropských zemích a podstatnou úlohu sehrály změny životního stylu. Tržní ekonomika však poskytla důležité předpoklady pro rychlejší přejímání inovací a financování nákladnější zdravotní péče.

Z ekonomického hlediska přitom prodlužování života představuje nejen výsledek prosperity, ale také jeden z jejích zdrojů. Zdravější člověk může déle pracovat, vytvářet hodnoty, odvádět daně a přispívat do systému sociálního zabezpečení. Omezení předčasných úmrtí navíc snižuje ztráty lidského kapitálu, do jehož vzdělání, kvalifikace a zkušeností společnost dlouhodobě investovala.

Delší život však současně vytváří nové ekonomické náklady. V roce 2025 mohl český muž, který dosáhl 65 let, očekávat dalších 17,1 roku života, žena dokonce 20,8 roku. Prodlužování období stráveného v penzi zvyšuje nároky na důchodový systém, zdravotnictví i dlouhodobou sociální péči. Zvláště v situaci, kdy se rodí historicky nejméně dětí, začíná být právě stárnutí populace jedním z největších strukturálních problémů české ekonomiky.

Andrej Babiš

Babiš: Nehádejme se. 17. listopad je i o právu zvolit si vládu, kterou lidé chtějí

Premiér Andrej Babiš využil 17. listopad k výzvě ke zklidnění vyhrocené politické atmosféry. Připomněl svobodu říkat vlastní názor i možnost zvolit si vládu a Čechy vyzval, aby se nehádali. Oslav se osobně neúčastní, protože odjel na vládní návštěvu Izraele.

Přečíst článek

Rozhodující navíc není jen to, kolika let se Češi dožijí, ale kolik z nich prožijí ve zdraví. Podle Eurostatu činila v roce 2023 očekávaná délka života ve zdraví u českých mužů jen 61,5 roku. Tento ukazatel využívá odlišnou metodiku než samotná naděje dožití, přesto upozorňuje na zásadní problém: prodlužování života automaticky neznamená stejně rychlé prodlužování jeho aktivní a soběstačné části.

Vysokoškoláci žijí déle

Výrazné jsou také sociální rozdíly. Podle údajů ČSÚ za rok 2025 dosahovala naděje dožití vysokoškolsky vzdělaných mužů 82,5 roku, zatímco u mužů pouze se základním vzděláním činila pouhých 68,7 roku. Rozdíl dosahuje téměř čtrnácti let. Prosperita tedy nepřináší všem skupinám obyvatel stejné zdravotní výsledky. Významnou úlohu hrají vzdělání, příjmy, pracovní podmínky a životní návyky.

Česko navíc stále zaostává za nejvyspělejšími evropskými zeměmi. Podle OECD byla jeho celková naděje dožití v roce 2024 o 1,4 roku nižší než průměr Evropské unie. Další zlepšení tak vyžaduje nejen vyšší výdaje na zdravotnictví, ale především jejich účelnější využití, důraz na prevenci a podporu zdravého stárnutí.

Bilance listopadu 1989 se proto nemusí měřit pouze násobky mezd, velikostí ekonomiky či počtem automobilů. Jejím mimořádně významným rozměrem je skutečnost, že český muž dnes může očekávat o více než devět let delší život než na konci komunistické éry.

Související