Reklama

Lukáš Kovanda: Jak si stojí česká ekonomika? Růst nic moc, inflace až moc

Škoda omezí výrobu ve svých závodech.
Škoda Auto
Lukáš Kovanda

Česká ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí stoupla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu meziročně o 8,2 procenta. I když se jedná o stále nejvýraznější meziroční růst ekonomiky v celé české historii, skákat radostí z něj nelze.

Tuzemští statistici zpřesnili odhad výkonu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. A příliš nenadchnul. Ač totiž někteří experti vyhlíželi až desetiprocentní růst, realita je méně růžová. Vydatnému růstu totiž nahrává znatelně ponížená srovnávací základna loňského druhého čtvrtletí. Právě proto, že byla ponížená extrémně, čekal se extrémní růst – extrémnější, než jaký přinesla realita.  

Škoda Auto, ilustrační foto

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,2 procenta

Český statistický úřad zveřejnil zpřesněný odhad růstu HDP v druhém letošním čtvrtletí. Nová data ukazují ekonomiku v lepším světle.

Přečíst článek

Za očekáváním zaostávající růst české ekonomiky představuje tím méně příznivou zprávu, čím výraznější je další zásadní makroekonomický ukazatel – inflace. Ta bohužel naopak očekávání překonává. Letos koncem roku by mohla vystoupat až ke čtyřem procentům, nebo dokonce nad tuto úroveň, takže Češi by pocítili největší drahotu od roku 2008.  

Inflace se pro své letošní nečekaně rapidní zrychlování stala už i předvolebním tématem. Opozice vládě vytýká, že rázně přilila oleje do inflačního ohně. K přilití bezpochyby došlo. Vždyť rozmáchlé fiskální výdaje, provozní i investiční, podporují výdaje domácností, firem a samozřejmě, z „definice“ i státu, takže působí inflačně. Na enormně rostoucí dluh si kupujeme inflaci. No, neber to. Nahrávka na smeč opozici jak vyšitá.  

Alena Schillerová, ministryně financí

Lukáš Kovanda: Finance musí nastavit plán konsolidace, jinak hrozí horší rating

Tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo v červenci poměrně mírné. Nic to však nemění na tom, že tuzemský státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek přes 400 miliard. Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, protože ratingové agentury nebudou shovívavé věčně.

Přečíst článek

Reklama

Jenže to byla část opozice, konkrétně ODS, která loni na sklonku roku zvedla ruku pro takzvané zrušení superhrubé mzdy. Fakticky se zaměstnancům snížila daň ze mzdy. Mají více peněz v kapse. A část z nich utratí. Což je ale tedy opět inflační.  

Hlavně je však třeba rozpomenout se na dění letošního února či března. To byl na spadnutí totální lockdown průmyslu. Pamatujeme? Na vládě tehdy chybělo málo, aby k němu došlo. Volala po něm třeba ČSSD, ale také odbory a mnozí vládní kritici. I když by šlo jen o uzavření podniků, které nejsou klíčové pro chod státu, paralyzovalo by to celou ekonomiku a růst ve druhém čtvrtletí by byl ještě znatelně slabší než nyní. Nějaký čas by totiž trvalo, než by po lockdownu průmysl znovu naběhl. 

Podstatné je ale právě to, že totální lockdown se „vznášel ve vzduchu“. Kdyby nastal, bylo by vládní fiskální podpory zatraceně třeba. Už jen proto, bez této podpory by dnes kritici vládě vytýkali zase to, že ji při lockdownu nedostatečně pomohla a paralýzu tak prohloubila.  

Povaha fiskální podpory je jiná než povaha podpory monetární, kterou má v gesci centrální banka. Setrvačnost v oblasti fiskální, tedy rozpočtové je mnohem vyšší než v oblasti měnověpolitické. Vždyť zatímco centrální banka může svoji základní úrokovou sazbu srazit ze dne na den – stačí, když pro to zvedne ruku čtvero osob, na někdy i méně –, státní rozpočet se bolestivě a dlouhé měsíce sestavuje na celý následující rok, nikoli jen na měsíce či týdny. EU dokonce uplatňuje sedmiletý základní rozpočtový rámec. 

Jiří Rusnok, guvernér ČNB

Rusnok: Inflační nálož v ekonomice je silná. Nevylučuji razantnější zvýšení úroků

Inflace skončila nad prognózou ČNB. Debata bankovní rady bude nyní o tom, zda nadále zvyšovat úrokové sazby postupnými kroky nebo přistoupit i k razantnějšímu zvýšení. Na exportním fóru to dnes řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Přečíst článek

Jestliže nyní tedy kritici „pálí“ do české vlády s tím, že ekonomiku přehřála, hovoří z nich politika, nikoli věcnost. Vždyť pandemická situace se viditelně zlepšuje teprve snad od května. Ještě v prvním letošním čtvrtletí světová média horem dolem propírala fiasko EU s vakcinací. Panovala široká obava, že EU s očkováním za zbytkem ekonomicky vyspělého světa fatálně zaostane, což ji poškodí i ekonomicky. 

Žádná soudná vláda si nevezme ne triko vypnutí fiskální podpory ekonomiky v době, kdy se řeší vakcinační fiasko na úrovni celého kontinentu a kdy i podstatná část vládních ministrů žádá totální lockdown průmyslu. Nyní se zdá, že už jsou tyto děje dávné. Ale je to jen pár měsíců. To je příliš krátká doba, aby se setrvačná fiskální podpora dostatečně omezila. Což samozřejmě není obhajoba dalšího lití peněz do ekonomiky na dluh, jen apel za soudnost.       

Navíc, podstatná část inflace je „importovaná“. V Německu nyní inflace dosahuje takřka čtyř procent. Je ještě výraznější než ta česká. Tak výrazný růst spotřebitelských cen u našeho západního souseda nepamatují od roku 1993. Ze světa si tam dováží nejvíce inflace dokonce od 80. let. Ano, i v Česku je rapidní růst cen z velké části výsledkem vývoje v zahraničí. Za uzavírky v čínských přístavech, ze globální „čipový hladomor“ nebo za kritický nedostatek kontejnerů pro námořní přepravu těžko může vláda v Berlíně nebo v Praze.  

Alena Schillerová (ANO), ministryně financí

Lukáš Kovanda: Zeman žádá úspornější rozpočet, bude hrozit provizorium

Prezident Miloš Zeman dal včera zřetelně najevo, že rozpočet na příští rok to u něj nebude mít tak snadné jako rozpočet na rok letošní. A to přesto, že navrhovaný schodek na rok 2022 je o 110 miliard korun nižší než deficit, s nímž rozpočet může počítat letos.

Přečíst článek

Vraťme se na začátek, k horšímu než očekávanému ekonomickému růstu, který potvrzují i dnešní čísla ČSÚ. Bez vládní fiskální podpory by tento růst byl zřejmě ještě slabší. Nelze si tedy dost dobře stěžovat na to, že ekonomika roste příliš pomalu, a zároveň hořekovat nad rapidní inflací způsobenou vládními finančními injekcemi. Bez fiskální podpory, o níž si můžeme myslet cokoli, a která jistě svým dílem k inflaci přispívá, by růst byl velmi pravděpodobně ještě slabší.

>>>>>>Další komentáře k aktuálnímu dění čtěte v naší rubrice Názory<<<<<<

Reklama

Související

Inflace, ilustrační foto

Covid dál dusí českou ekonomiku, letos stoupne o čtyři procenta, tvrdí analýza Deloitte

Přečíst článek
Reklama
Doporučujeme