Rozhodnutí o výstavbě továrny Volkswagenu na baterie do elektrovozů v České republice je podle Michala Semotana z J&T Banky klíčové pro zdárný rozvoj tuzemského průmyslu. Pokud k tomu nedojde a pokud vláda Petra Fialy i nadále bude praktikovat rozhazovačnou fiskální politiku, zaděláváme se na pořádný průšvih v nadcházejících letech, vysvětluje zkušený ekonom v anketě byznysového portálu newstream.cz o ekonomických výhledech na rok 2023.
Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z březnových revidovaných 1,3 procenta. Za poklesem opět stojí automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,8 procenta.
Inflace už začíná ovlivňovat nákupy spotřebitelů. Tržby v maloobchodě v lednu sice zrychlily, ale na úroveň před pandemií se podle statistiků zdaleka nedostaly. Polepšily si hlavně prodejny, které loni ovlivnila protiepidemická opatření. Méně naopak utržily internetové a zásilkové obchody, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).
Meziroční inflace se v únoru dostala nad 10 procent, podle ekonomů stoupla na 10,3 až 10,6 procenta z lednových 9,9 procenta. V dalších měsících by podle analytiků měla dál růst. Oficiální odhad inflace zveřejní Český statistický úřad 10. března.
Ostře sledovaný údaj je tu. Lednová meziroční míra inflace vystoupala na 9,9 procenta, což je nejvyšší míra za 23 let. Statistiky zveřejněná hodnota zaskočila i analytiky. Ti se shodují, že ceny ještě dál porostou.
Sen o obnově ekonomiky ve tvaru V se rozplynul jako pára nad hrncem. Hospodářství se bude na úroveň před pandemií vracet déle. Českou ekonomiku podsekl čipový hladomor a potíže v dopravě, shrnují analytici.
Maloobchodní tržby v Česku loni v listopadu meziročně stouply o 13,2 procenta po říjnovém revidovaném růstu o šest procent, uvedl Český statistický úřad. Jde o „virtuální boom" maloobchodu, na meziroční srovnání má totiž vliv loňský propad tržeb v důsledku omezení prodeje kvůli epidemii covidu. U některých typů zboží totiž tržby oproti listopadu v předcovidovém roce 2019 klesly.
Meziroční inflace se v prosinci přehoupla přes listopadových šest procent na asi 6,6 procenta, odhadují v anketě oslovení analytici. Tomu odpovídá průměrná míra inflace za celý loňský rok 3,8 procenta. Je tak nejvyšší od roku 2008.
Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí rostla o 3,3 procenta. Ve svém zpřesněném odhadu to uvedl Český statistický úřad. Předchozí odhad z listopadu hovořil růstu o 3,1 procenta.
Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských 📲📲📲 technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.
Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle stanice guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Představitelé administrativy prezident Donalda Trumpa označili tři střely do hlavy za nutnou sebeobranu.
Bílý dům oznámil složení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasednou americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stane bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní ☢️☢️☢️jaderné energetiky. Informovala o tom agentura Reuters. Slavnostní podpis následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.