Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Fialův kabinet řeší daně. Rozpočtu by však víc prospělo míň úředníků

premiér Petr Fiala
profimedia.cz
Lukáš Kovanda

Počet státních zaměstnanců letos narostl výrazně, citelně nad průměrem let 2017 až 2022. Pokud vláda sníží jejich počet na úroveň roku 2016, ušetří přes 50 miliard korun ročně, vypočítává ekonom Lukáš Kovanda.

Reklama

Počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob. Mezi státní zaměstnance, respektive zaměstnance placené ze státního rozpočtu, spadá nejen zhruba 80 tisíc úředníků, ale také třeba učitelé, vojáci, policisté, hasiči či celníci.

Naopak mezi státní zaměstnance nepatři například zaměstnanci placení z rozpočtů krajů a obcí. Celkový počet osob veřejného sektoru, zahrnujícího jak rozpočet státu, tak krajů či obcí, je tudíž ještě vyšší a blíží se jednomu milionu lidí.

Bobtnající moloch

Pokud však zůstaneme o zaměstnanců státního sektoru, jejich počet oproti loňsku narostl o zmíněných více než deset tisíc osob, konkrétně o 10 177. Jedná se o druhý nejvyšší meziroční nárůst počtu státních zaměstnanců za období od roku 2017. V letech 2017 až 2022 se průměrně řady státních zaměstnanců rozšiřovaly o zhruba 8600 ročně. Letošní nárůst je tedy citelně nadprůměrný. 

Koho platí stát? Na půl milionu lidí, nejvíce učitelů, letos vydá čtvrt bilionu korun

Koho platí stát? Na půl milionu lidí letos vydá čtvrt bilionu korun. Nejvíc na učitele

Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace letos zaměstnávají 499 056 lidí, což je o 10 177, tedy o dvě procenta, víc než loni. Nejpočetnější skupinou státních zaměstnanců jsou učitelé, tvoří 38,9 procenta z nich. Na platy státních zaměstnanců by mělo letos jít 265,1 miliardy korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.

Přečíst článek

Reklama

S citelným růstem počtu osob placených ze státního rozpočtu samozřejmě rostou nároky na tento rozpočet, jehož schodek bude letos podle našich odhadů činit zhruba 320 miliard korun. Redukce počtu státních zaměstnanců by tak výrazně přispěla k ozdravení veřejných financí.

Jeden příklad za všechny. Jestliže by vláda snížila počet státních zaměstnanců na úroveň roku 2016, kdy činil 437 291 osob, jen na řádných hrubých měsíčních platech by v průměru ušetřila zhruba 31,5 miliardy korun. To proto, že průměrný plat státního zaměstnance letos činí 42 403 korun hrubého měsíčně.

50miliardová úspora

Pokud ale zahrneme další náklady na zaměstnance, které se přičítají zaměstnavateli, tedy v tomto případě státu, nabobtná náklad na jednoho zaměstnance v průměru minimálně na 69 100 korun. Tento náklad zahrnuje především zaměstnavatelské odvody v podobě sociálního a zdravotního pojištění za daného zaměstnance. Naopak ale nezahrnují třeba 13. platy, příplatky za případné přesčasy nebo noční, víkendové či sváteční směny.

Chystané změny DPH zdraží léky.

Sjednocení snížených sazeb DPH na 13 procent: státu skoro nic nepřinese, inflaci zvýší nepatrně

Sjednocení snížených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 13 procentech by zvýšilo výběr daně o 1,6 miliardy korun a zvýšilo by inflaci o 0,06 procentního bodu. Pokud by se sazby sjednotily na 14 procentech, inkaso daně by vzrostlo o 13,4 miliardy korun a inflační dopad by byl 0,37 procentního bodu. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte. V Česku jsou v současnosti snížené sazby DPH 15 a deset procent, ministerstvo financí ale plánuje jejich sjednocení. Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) je hlavním cílem zjednodušení daňového systému.

Přečíst článek

Snížením počtu státních zaměstnanců na úroveň roku 2016 by tedy klesly související roční nároky na státní rozpočet o více než 50 miliard korun. To už rozhodně není zanedbatelná částka. Vskutku by výrazně přispěla k ozdravení veřejných financí. Vždyť třeba zvýšení základní sazby DPH z 21 na 23 procent, které nově navrhuje vládní hnutí STAN, by státnímu rozpočtu podle výpočtu společnosti Deloitte přineslo 24 miliard ročně. Tedy ani ne polovinu toho, co potenciálně přinese redukce počtu státních zaměstnanců na úroveň roku 2016, tedy redukce o zhruba 60 tisíc osob.

Jestliže úřady práce hlásí nyní stále více než 280 tisíc neobsazených pracovních míst, redukce počtu státních zaměstnanců o zhruba 60 tisíc lidí, na úroveň roku 2016, by nepřinesla ani žádný výraznější sociální otřes. Z velké části, ba takřka kompletně by se mohli přesunout do soukromé sféry, a státu by tak opadly náklady s nimi spojené, jak v podobě mezd, tak třeba odvodů, aniž by výrazněji narostly jeho výdaje na sociální dávky, například na podporu v nezaměstnanosti.

Dalibor Martínek: Bizarní debata kolem dětí. Tento obtížný hmyz už nikdo nechce

Pražské bistro Marthy´s Kitchen na sebe v posledních dnech upoutalo pozornost nebývalou aktivitou. A spustilo na sociálních sítích lavinu reakcí. Vyvěsilo na webové stránky jakési normy, které je prý potřeba dodržovat při návštěvě jejich podniku. Ústřední myšlenkou je, že k nim nemají chodit děti, řvát tam a pobíhat. Podnik se vysloveně označil za baby-unfriendly. Nemáme rádi děti, s nimi k nám nechoďte.

Přečíst článek

Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde

Reklama

Související

Stanislav Šulc: Ve vypouštění informačních balonků si stávající vláda nezadá s Babišem

Přečíst článek

AKTUALIZOVÁNO - Nejlepší letní spořicí účty bank začínají stále ještě pětkou

Přečíst článek
Javier Milei, nový argentinský prezident

Karel Pučelík: Zachránce Argentiny, anebo nebezpečný populista? Na hodnocení Javiera Mileie je zatím brzy

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme