Podle podkladů k nařízení by na navrhované zvýšení tarifů bylo podle variant potřeba od 23,5 do 45,1 miliardy korun. Odboráři prosazují pro vybrané profese růst tarifů o 15 procent, pro ostatní o deset procent.
Počet státních zaměstnanců letos narostl výrazně, citelně nad průměrem let 2017 až 2022. Pokud vláda sníží jejich počet na úroveň roku 2016, ušetří přes 50 miliard korun ročně, vypočítává ekonom Lukáš Kovanda.
Ostrovní království zažívá nejhorší sociální nepokoje za téměř půl století. Brexit, následovaný koronavirovou a energetickou krizí prohloubily ekonomické problémy domácností. Především státní zaměstnanci se nechtějí smířit s poklesem reálných mezd, který jim znemožňuje žít v Londýně, kde řada z nich pracuje.
Co teď asi dělá sto padesát tisíc českých učitelů? Jeli na hory, koukají na televizi, šli na nákupy? Od středy jsou ve školách prázdniny. Nevím, co je to za prázdniny, asi podzimní, ty dříve nebývaly. Ale už jsou. Děti dostaly úkoly, které plní doma, učitelé možná přemýšlejí nad látkou na příští týden.
Fialově vládě se skoro podařilo opravit zásadní chybu českého volebního systému – nutnost skládat koaliční kabinety.
Živnostníci budou muset od ledna platit minimální zálohu na zdravotní pojištění ve výši 2722 korun měsíčně. To je o téměř sto korun víc než v letošním roce. Měsíční paušální daň se zvýší o víc než dvě stě korun na 6208 korun.
Za zásadní proinflační tlak považují ekonomové večerní slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zvýšení platů zhruba 300 tisícům zaměstnancům ve veřejném sektoru o 10 procent.
Na víc peněz by si od začátku září mělo přijít zhruba 300 tisíc pracovníků ve veřejném sektoru. Obecnou shodu na růstu platů ale odbory se zástupci vlády nenašli.
Měsíc uplynul od společného prohlášení ministerstev financí a zdravotnictví, která oznámila shodu nad valorizací pojistného za státní pojištěnce. „Makroekonomovo srdce tehdy zaplesalo. Šlo by o první normu současné vládní koalice, kterou se snaží splnit něco smysluplného ze svého programu,“ píše v komentáři pro Newstream Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. A zachrání návrh české zdravotnictví? Spíš ne, míní Sobíšek.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
