Lukáš Kovanda: ČNB zvažuje zvýšení sazeb. Některým Čechům zdraží hypotéka o 70 tisíc ročně
Českým domácnostem hrozí další zdražení úvěrů na bydlení. ČNB zvažuje, že už příští týden zvýší základní sazbu ze 3,75 na čtyři procenta, zatímco průměrná nabídková sazba hypoték už v říjnu vystoupala na 5,79 procenta. Nejcitelnější dopad mohou pocítit lidé, kterým končí fixace starších levných hypoték – u běžného úvěru může jejich roční splátka vzrůst zhruba o 70 tisíc korun, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
České domácnosti se musí připravit na možnost dalšího zdražování hypoték. Česká národní banka totiž zvažuje, že příští týden opět zvýší základní úrokovou sazbu, a to ze současných 3,75 na čtyři procenta. Vyšší úroky přitom již nyní výrazně prodražují pořizování vlastního bydlení. Průměrná nabídková sazba hypoték v říjnu dosáhla 5,79 procenta, nejvyšší úrovně za poslední období.
Člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler včera uvedl, že se přiklání ke zvýšení úrokových sazeb na nadcházejícím zasedání 5. listopadu. Důvodem jsou především přetrvávající vysoké ceny energií a poměrně silná domácí poptávka. České domácnosti totiž nadále utrácejí, což podnikům usnadňuje promítat vyšší náklady do konečných cen zboží a služeb.
Seidler zároveň upozornil, že inflace může na začátku příštího roku vystoupat až ke 3,5 procenta. To by znamenalo překročení horní hranice tolerančního pásma centrální banky. ČNB se proto může rozhodnout zasáhnout preventivně, aby se zdražování znovu nevymklo kontrole.
Ještě nedávno platilo, že čím víc si realitní investor půjčí, tím víc vydělá. Rok 2026 tuhle logiku zlomil. Česká národní banka zpřísnila doporučení pro investiční hypotéky, banky víc řeší kvalitu zástav a ani firemní úvěry už nejsou tak snadné jako dřív. Kdo chce portfolio dál rozšiřovat, potřebuje plán dřív, než mu banka poprvé řekne ne. Proč už nestačí skládat jednu hypotéku za druhou a jak se připravit na firemní financování, vysvětluje ve svém komentáři Dalibor Klíč, CEO společnosti MECH, která pomáhá realitním investorům s výběrem, financováním a správou nemovitostí.
Dalibor Klíč: Konec skládání hypoték. Kdo chce dál růst, musí se naučit řídit eseróčko
Názory
Několikaměsíční zdražování
Pro zájemce o vlastní bydlení jde o nepříznivou zprávu. Hypotéky totiž zdražují již několik měsíců, přestože centrální banka od červnového zvýšení sazeb k dalšímu kroku nepřistoupila.
Podle říjnového Swiss Life Hypoindexu dosáhla průměrná nabídková sazba hypoték 5,79 procenta. Ještě v březnu přitom činila 4,89 procenta. Za sedm měsíců tak hypotéky zdražily téměř o celý procentní bod.
Pokud si domácnost letos v březnu sjednávala hypotéku ve výši čtyř milionů korun se splatností 25 let, odpovídala tehdejší průměrná sazba měsíční splátce přibližně 23 100 korun. Při současné průměrné nabídkové sazbě by stejný úvěr znamenal splátku zhruba 25 300 korun.
Rozdíl tedy činí více než dva tisíce korun měsíčně, neboli přes 25 tisíc korun ročně. A to při naprosto stejné výši úvěru a stejné splatnosti.
Pokud by hypoteční sazby vzrostly o dalšího čtvrt procentního bodu, na přibližně 6,04 procenta, měsíční splátka by se zvýšila na zhruba 25 900 korun. Oproti letošnímu březnu by tak domácnost platila téměř o 33 tisíc korun ročně více.
Hypoteční trh má za sebou téměř rekordní rok a silný by měl zůstat i v roce 2027. Banky ale chtějí od zprostředkovatelů víc než jen vysoké objemy nových úvěrů. Stále důležitější bude kvalita portfolia, schopnost udržet klienty a dlouhodobá péče, zaznělo na Hypotečním dni Gepard.
Hypoteční boom nekončí. Banky však mění pravidla hry
Money
Nepříjemnost pro mladé rodiny
Takové zdražení není pro řadu rodin zanedbatelné. Zejména mladé domácnosti, které si pořizují první bydlení, už dnes narážejí nejen na vysoké ceny nemovitostí, ale stále častěji také na vysoké náklady financování.
Je však třeba zdůraznit, že případné zvýšení základní sazby ČNB neznamená automatické zdražení hypoték ve stejném rozsahu. Banky při jejich úročení vycházejí především z dlouhodobějších tržních úrokových sazeb, které odrážejí očekávanou inflaci, budoucí měnovou politiku i vývoj na světových finančních trzích.
Právě proto hypotéky zdražují již nyní. Finanční trhy totiž s možností dalšího zvyšování sazeb počítají dopředu. Pokud tedy ČNB příští týden sazbu skutečně zvýší, alespoň část tohoto rozhodnutí už je v cenách hypoték zahrnuta.
Růst sazeb ČNB ovšem nemusí skončit jediným listopadovým krokem. Tržní úrokové sazby zohledňují možnost až čtyř zvýšení základní sazby ČNB během následujících dvanácti měsíců. Bankovní radní ČNB se ale vyjadřují v tom smyslu, že takové očekávání je přehnané a případné listopadové zvýšení komunikují spíše jako jednorázové preventivní opatření než jako začátek dlouhodobého cyklu zvyšování úroků.
Česká ekonomika se tak dostává do nepříjemné situace. Na jedné straně ji vysoké ceny energií brzdí, na druhé straně zvyšují inflaci. Centrální banka proto může být nucena zdražovat peníze právě ve chvíli, kdy by domácnosti a podniky potřebovaly levnější financování. Daný vývoj je nepříjemný též pro průmysl, kde nyní v října klesla důvěra v ekonomiku na nejnižší úroveň od loňského dubna.
Vzniká riziko začarovaného kruhu. Dražší energie zvyšují náklady firem, ty zdražují své výrobky a služby, centrální banka reaguje vyššími úroky a domácnostem následně rostou náklady na bydlení.
Skokový nárůst o desítky tisíc
Pro lidi, kterým v nejbližších měsících končí fixace hypotéky, musí zpravidla počítat s výrazným nárůstem splátky – těm, co si brali hypotéky před pěti lety, s pětiletou fixací, může při financování běžného bytu narůst roční splátka skokově o zhruba 70 tisíc korun.
Dobrou zprávou zůstává, že případné listopadové zvýšení sazeb ještě nemusí znamenat jejich dlouhodobý růst. Rozhodující bude zejména vývoj cen ropy a plynu a to, zda se energetické zdražování přelije do růstu dalších cen v ekonomice.
