Ukrajina drony zasahuje Sibiř. NATO kvůli tomu mění miliardové plány
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie ukazují, jak rychle se mění moderní válčení. Dle stanice CNBC už zkušenosti z bojiště ovlivňují také investiční priority NATO. Aliance chce během pěti let vložit více než 40 miliard dolarů do dronů a obrany proti nim. Nový trh může otevřít prostor i českým technologickým firmám.
Ukrajina zesiluje útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské cíle hluboko ve vnitrozemí. Jeden z posledních zásahů mířil na rafinerii v sibiřském Omsku, která leží téměř 2500 kilometrů od ukrajinského území. Jak upozorňuje americká televize CNBC, dálkové útoky nemají pouze poškozovat ruské rafinerie a omezovat příjmy Moskvy z energetiky. Nutí také Rusko rozmístit protivzdušnou obranu na rozsáhlém území a chránit zařízení, která byla ještě před několika lety považována za bezpečná.
Za rostoucím dosahem ukrajinských dronů nestojí jen vyšší výroba. Podle odborníků oslovených CNBC se výrazně zlepšila navigace, software, strojové vidění i schopnost pokračovat v letu při rušení satelitního signálu.
Ukrajinské drony zasáhly rafinerii v ruské Omské oblasti, která leží na Sibiři. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu, podle níž byl cíl útoku vzdálen téměř 2500 kilometrů od ukrajinských hranic. O napadení drony informovaly i ruské regionální úřady. Po nočním ruském útoku na Kyjev a okolí naopak zahynulo přes 20 obyvatel, uvedly ukrajinské úřady.
Ukrajina zasáhla rafinérii v ruské Sibiři, dva a půl tisíce kilometrů od hranic
Politika
Důležitý je také způsob vývoje. Ukrajinská armáda, startupy a soukromí výrobci dokážou nové technologie testovat, upravovat a znovu nasazovat během několika týdnů. Tradiční zbrojní programy přitom často vznikají několik let.
Ukrajina se tak postupně mění z příjemce západní vojenské pomoci také na zdroj technologií, dat a praktických zkušeností. Právě v oblasti dronů a protidronových systémů má podle expertů znalosti, které většina aliančních armád v podobném rozsahu postrádá.
NATO přesouvá miliardy
Zkušenosti z války se už promítají do plánů Severoatlantické aliance. NATO představilo iniciativu Drone Edge, v jejímž rámci mají členské státy během pěti let investovat více než 40 miliard dolarů do dronových a protidronových schopností.
Peníze mají směřovat například do radarů, senzorů, elektronického boje, umělé inteligence a záchytných dronů. Armády zároveň hledají levnější způsoby obrany. Používat drahé protiletadlové rakety proti relativně levným bezpilotním prostředkům je totiž dlouhodobě ekonomicky neudržitelné. „Drony zásadně změnily charakter moderní války a staly se rozhodujícím faktorem na bojišti,“ uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, jehož citovala CNBC.
Závěry summitu NATO nepřinesly světové ekonomice ani finančním trhům výraznější překvapení. Investoři s potvrzením kolektivní obrany i tlakem na růst evropských vojenských výdajů převážně počítali. Mnohem větší riziko podle analytiků představuje možné obnovení konfliktu s Íránem, které by zdražilo ropu a znovu rozdmýchalo inflaci.
Summit NATO trhy nerozhýbal. Větší hrozbou zůstává Írán a dražší ropa
Trhy
Změna otevírá rychle rostoucí trh nejen velkým zbrojním koncernům, ale také menším výrobcům softwaru, optiky, navigačních systémů, komunikačních technologií či komponentů pro elektronický boj.
Příležitost také pro české firmy
Právě zde se otevírá prostor i pro český průmysl. Studie poradenské společnosti KPMG Připraveni: Vize obrany Česka 2030 upozorňuje, že vyšší výdaje na obranu nemusí znamenat pouze nákup hotové techniky v zahraničí. Mohou podpořit také tuzemský výzkum, výrobu a technologické startupy.
„Armáda může vyhrát bitvu, ale válku vyhrává ekonomika,“ napsal hlavní autor studie David Slánský v komentáři pro Newstream.
Stovky miliard plánovaných investic do obrany přinesou maximální efekt jen když se zlepší řízení akvizic i celého bezpečnostního ekosystému, včetně zužitkování inovací. Vláda a průmysl si mají vyjít vstříc a firmám by prospělo spojování do klastrů a konsorcií. Zároveň je žádoucí modernizovat dopravní koridory, nemocnice a další infrastrukturu s dvojím využitím. Posílit musíme i celospolečenskou odolnost a personální základnu pro armádu, integrovaný záchranný systém a bezpečnostní průmysl. Tyto a další kroky doporučuje nová studie o obraně od poradců KPMG, píše její hlavní autor David Slánský.
Vize pro obranu: chytřejší nákupy, zúročené inovace, semknutější průmysl
Názory
Podle KPMG by si Česko mělo vybrat několik oblastí, ve kterých chce dlouhodobě budovat vlastní schopnosti. Patřit mezi ně mohou právě bezpilotní systémy, kybernetika a technologie dvojího využití.
Vláda chce příští rok přidat ministerstvu obrany 36 miliard korun a poprvé dosáhnout aliančního závazku ve výši dvou procent HDP. Premiér Andrej Babiš zároveň před summitem NATO uvedl, že Česko nebude blokovat další pomoc Ukrajině, z vlastního rozpočtu na ni ale přispívat nechce.
Babiš chce přidat obraně 36 miliard. Na pomoc Ukrajině z českého rozpočtu přispět nehodlá
Money
