Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Kovanda: Češi chudnou rychleji než v devadesátkách

V Česku letos klesne životní úroveň nejvíce od vzniku samostatného státu v roce 1993.
Pixabay
Lukáš Kovanda

Češi chudnou nejrychleji v historii země od roku 1993, potvrdil dnes ČSÚ. Nespokojenost obyvatelstva se zrcadlí v poklesu spotřebitelské důvěry a už i v proběhlé masové demonstraci

Reklama

Češi letos od dubna do června chudli nejrychlejším tempem v historii země od roku 1993.  Reálná mzda totiž meziročně poklesla o takřka desetinu, přesněji o 9,8 procenta. Nominálně sice Češi meziročně ve druhém čtvrtletí „brali“ o 4,4 procenta více, v průměru více než 40 tisíc korun hrubého měsíčně, avšak po započtení rapidní inflace ve výši 15,8 procenta se jejich výdělky propadly o skoro desetinu.

Životní úroveň Čechů je tak z hlediska pracovního příjmu zhruba o deset procent nižší než před rokem. To není málo. Ruku v ruce s tímto citelným poklesem životní úrovně, nejvýraznějším v historii novodobé České republiky, klesá také spotřebitelská důvěra v ekonomiku. Ta se letos ocitla nejníže v historii sledování od roku 2003. S poklesem této důvěry pak stoupá nespokojenost s politickou reprezentací země, což už tento víkend prokázala také velká protivládní demonstrace čítající desetitisíce účastníků.    

Propad reálných výdělků ve druhém letošním čtvrtletí předčil očekávání většiny expertů. Češti i mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů pokles o 9,5 procenta.

V Praze protestovaly desetitisíce lidí.

GALERIE: 70 tisíc lidí žádalo na pražském Václaváku demisi vlády. Šlo o proruské síly, řekl Fiala

Okamžitou demisi koaličního kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) a vypsání nových parlamentních voleb vyhlásili jako své hlavní požadavky organizátoři protivládní demonstrace na Václavském náměstí. V případě nesplnění hrozí vyhlášením odporu. Podle premiéra demonstraci svolaly síly, které se hlásí k proruské orientaci a mají blízko k extrémním pozicím. Policie odhadla, že se k protestu sešlo kolem 70 tisíc lidí.

Přečíst článek

Propad reálných výdělků je však citelně nižší, než s jakým ve své aktuální prognóze počítá Česká národní banka. ČNB totiž předpokládala nominální růst mezd pouze o 2,7 procenta, tedy meziroční pokles mezd reálných dokonce o 13,1 procenta. Dnes zveřejněné údaje ČSÚ tak svědčí o tom, že mzdová inflace je výraznější, než ČNB předpokládá. Zřejmě se ale nedá čekat, že by to samo o sobě rozhodující počet členů bankovní rady ČNB „zviklalo“ k tomu, aby se přiklonili k zvýšení základní úrokové sazby. Ta by tak měla zůstat i po příštím zasedání bankovní rady na stávající úrovni sedmi procent.

Nominální růst mezd ve druhém čtvrtletí znatelně zpomalil z hodnoty prvního čtvrtletí, jež meziročně čítala 7,2 procenta. Zpomalení ale odráží zejména vysokou srovnávací základnu loňského druhého čtvrtletí, kdy se vyplácely mimořádné odměny ve zdravotnictví a oblasti sociální péče. Tyto odměny souvisely s tehdy již postupně odeznívající pandemií.

Výplata

Češi berou přes 40 tisíc. Koupí si za to ale mnohem méně než loni

Kdyby nebyla inflace, Češi by mohli slavit. Průměrná mzda dosáhla 40 086 korun. Jenže si za to koupí o deset procent méně než loni. Zasáhnout proti mzdové chudobě se budou snažit odbory.

Přečíst článek

Zaměstnancům stále nahrává fakt, že Česko vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. To jim umožňuje říkat se s větším úspěchem o přidání a alespoň z jisté části tak kompenzovat drtivý dopad inflace. I proto je mzdová inflace výraznější, než ČNB předpokládala.

Za celý letošní rok se reálné výdělky propadnou podle našeho předpokladu o 8,1 procenta. Půjde o suverénně nejvýraznější pád reálných výsledků v historii ČR od roku 1993. V příštím roce je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti, neboť pro zaměstnavatele už bude situace na nákladové straně v řadě případů neudržitelná.

Britský historik Niall Ferguson

Krize v 70. letech byla nic proti tomu, co nyní přijde, varuje vlivný historik

Svět upadá do éry politických a ekonomických otřesů podobných těm ze 70. let minulého století. Dopady na energetické trhy ale mohou být na rozdíl od situace před půl stoletím mnohem horší a trvalejší, popsal pro CNBC přední historik Niall Ferguson věnující se dějinám evropského kontinentu.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme