Zajímá nás
Karel Pučelík: Sanchéz znovu premiérem. Je „Orbánem z jihu“ nebo zachráncem před populismem?
Staronový španělský premiér Pedro Sanchéz si k funkci pomohl dohodou s katalánskými (i jinými) separatisty. Konzervativní opozice je konsternována, lídra socialistů srovnává s Orbánem a žaluje na něho i v Bruselu.
Dolní komora španělského parlamentu včera zvolila lídra španělské socialistické strany Pedra Sanchéze premiérem na další volební období. „Demokracie vždy zvítězí tváří v tvář křiku a temnotě a dnes se to znovu ukázalo,“ uvedla strana na sociální síti X. Tak jednoduché to ale není. Sanchézovo ukořistění moci je totiž vysoce kontroverzní, a to i na poměry španělské bouřlivé politiky.
Jednání o nové vládě probíhala už od konce července, kdy se konaly parlamentní volby. Ty skončily na první pohled bezvýchodnou situací. Vyhrála je totiž pravicová Lidová strana se 134 poslanci před druhými socialisty se 121 mandáty. Od začátku však bylo jasné, že lidovci většinu nesloží, protože v podstatě jediný možný koaliční partner, krajně pravicový Vox, u voličů propadl.
Britský premiér Rishi Sunak udělal změny ve vládním kabinetu. Podle očekávání vyhodil problémovou ministryni vnitra. Všechny ale překvapil nominací nového šéfa diplomacie, když z propadliště dějin vytáhl expremiéra Davida Camerona.
Karel Pučelík: David Cameron opět na scéně. Stojí ale někdo o jeho návrat?
Názory
Ani Sanchéz to ale neměl lehké, protože ani jemu se nedostalo pohodlnému počtu obvyklých spojenců. V menšinovém kabinetu se socialisty zasednou politici z radikálnějšího levicového uskupení Sumar (jeho částí jsou třeba někdejší Podemos), to je ale všechno. Dohromady dají 152 mandátů, ale potřebovali minimálně 175.
Z psanců „kingmakery“
Sanchéz tak musel vyrazit prosit o podporu menší strany, které tvoří regionální strany, včetně těch separatistických - Katalánci, Baskové, Galicijci a také zástupci z Kanárských ostrovů. Ani jedna z nich nebude mít ve vládě své lidi, ale zelenou na úvod Sanchézovi daly. Nejkontroverznější bylo získání podpory od dvojice katalánských stran, které dohromady disponují důležitými čtrnácti hlasy.
Evropa má jistě v živé paměti říjen 2017 vyhlášení nelegálního referenda o nezávislosti této autonomní oblasti s centrem Barceloně. Tamější politici pak jednostranně vyhlásili nezávislost, ale Madrid už s nimi neměl trpělivost a poměrně tvrdě zakročil, autonomii omezil a strůjce neúspěšného převratu postavil před soud. Například šéf levicových republikánů (ERC) Oriol Junqueras vyfasoval třináct let za mřížemi a zákaz zastávat veřejný úřad. Vězení mu bylo nakonec prominuto, ale pár měsíců v chládku přece jen strávil.
Londýňané byli po čase opět svědky pořádné královské akce. Přesto se v politických kruzích nejvíce hovoří o Johnsonovi a nezvládnuté pandemii, a také o knize bývalé ministryně, která se snaží poškodit expremiérovi stranické soky.
Karel Pučelík: Kterak si Johnson chtěl nechat píchnout covid
Názory
Regionální prezident Carles Puigemont, kterému řada Španělů dodnes nemůže přijít na jméno, před stíháním unikl do Belgie, usídlil se ve Waterloo a nyní je i europoslanec. Jeho cesty ale nejspíš nepovedou na Elbu, Svatou Helenu ani za mříže, ale zpět do Katalánska, protože právě on se ze dne na den stal z psance „kingmakerem“ španělské politiky. Sanchéz si totiž Junquerasovu ERC i Puidgemontovu stranu Junts přiklonil slibem amnestie. Staronový premiér se tak pohybuje na samé hranici politického vkusu.
Sanchéz jako „Orbán z jihu“?
Sanchézovi se nedá upřít kreativita, se kterou k moci přistupuje. Už poněkolikáté dokázal vykřesat (dílčí) vítězství s poměrně malým politickým kapitálem v rukou. Jeho aktuální řešení však Španěly rozděluje. „Pedro Sánchez vyhrál investituru, která byla zpečetěna ve Waterloo. Povedu opozici, budu hájit rovnost všech Španělů a čelit obrovskému útoku na právní stát,“ řekl například lídr konzervativních lidovců Alberto Núñez Feijóo. Vox mluví rovnou o puči.
Spor se v průběhu týdne přelil i do zahraničí. Europoslanec a místopředseda Evropské lidové strany Esteban Gonzáles Pons Sanchéze nazval na bývalém Twitteru „Orbánem z jihu“. Euractiv zase informoval, že Núñez Feijóo pozval do Španělska tři desítky evropských novinářů k analýze dění a požaduje po EU stejný přístup jako vůči Orbánovu Maďarsku.
Zatím to však nevypadá, že by se Brusel chystal zakročit. Naopak, Sanchéz dostal blahopřání od mnoha evropských politiků včetně německého kancléře Olafa Scholze nebo předsedy Evropské rady Charlese Michela. Pro Evropu je aktuální stav možná přece jen lepší, než kdyby lidovci otevřeli dveře do vlády populistům z Voxu. Sanchéz však zaplatil vysokou cenu, nejspíš příliš vysokou, pokud nepřinese stabilní vládu připravenou řešit výzvy dneška. Situace, kdy osud vlády závisí na šestici stran a straniček, však radostná očekávání neslibuje.
Argentinci si v prvním kole nového prezidenta nevybrali. Nyní je čeká nezáviděníhodné dilema. Dotáhne radikál, který se nebrání legalizaci obchodu s tělesnými orgány, až do funkce hlavy státu? Nebo budou pokračovat už tolikrát zdiskreditovaní perónisté?
Karel Pučelík: Argentinská volba mezi „šílencem“ a starými pořádky
Názory
Britský premiér Rishi Sunak před rokem přicházel s aurou finančního experta, dnes se však pouští čím dál víc do kulturních válek. Britové ale mezitím na řešení reálných problémů stále čekají - asi až je po volbách vyřeší labouristé.
Karel Pučelík: Rishi Sunak se z technokrata stal populistou snadno a rychle
Názory
