Česká gastronomie se bez Ukrajinců neobejde
Pozornost upřená na válečnou situaci na Ukrajině nás přiměla – mimo jiné – více a jinak vnímat Ukrajince, kteří tu s námi už léta žijí. I s vědomím, že jich nyní bude mnohem víc. Vedle stavebnictví u nás nejčastěji nacházejí Ukrajinci uplatnění v nejrůznějších odvětvích gastronomie. A jsou oblasti, kde se bez pracovní síly z Ukrajiny neobejdeme.
Začíná to na poli. Řeč je nejen o jídle, ale i lidech, kteří na polích pracují. Vždycky jde o fyzicky nesmírně náročnou práci, nevděčnou v tom, že je sezónní, nelze na ni tedy spoléhat po celý rok. Ale někdo ty jahody, chřest, zelí, mrkev, jablka a meruňky sklidit musí.
Zemědělský svaz uvádí, že 98 procent české zeleniny sklízejí pracovníci ze zahraničí. Když nás sužoval covid a cestovat ze země do země bylo komplikované, zavánělo to v českém zemědělství personální krizí. Češi, kteří si na pole odskočili v době, kdy ve své profesi neměli uplatnění, rychle utíkali zpátky do tepla, sucha a pohodlí. Mezi zahraničními pracovníky na našich polích tvoří Ukrajinci asi 60 procent, následují Bulhaři, Rumuni a Filipínci.
Hrozí další surovinová krize? Potaš je hnojivo, užívá se při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu, při výrobě mýdel i pracích prášků.Problém. Ukrajinské dráhy přestávají přepravovat běloruský potaš
Politika
Ukrajinci zůstávají loajální
„Zatímco většina Bulharů nebo Rumunů v zemědělství cirkuluje, přijíždí jen na sezónní práce a pak se zase vrací domů, Ukrajinci jsou specifičtí tím, že u nás zůstávají, zabydlují se často s celými rodinami a také jsou loajální a vracejí se na stejné farmy,“ vysvětluje Anna Grosmanová, která situaci v českém zemědělství dlouhodobě mapuje. Podívejte se na její instagramový účet @foodpioneer, je tam třeba Voloďa ze Lvova, díky kterému máme český pórek, nebo Ljuba, ta se zase stará o české krávy. Podobných příběhů je spousta.
Rozhovor s šéfem odborů Josefem Středulou jsme měli domluvený několik dní dopředu. Chtěli jsme probrat platy, mzdy, inflaci a podobně. Ale v noci vtrhli Rusové na Ukrajinu, a téma se změnilo. V Česku pracuje podle oficiálních údajů asi 180 tisíc Ukrajinců. Ve skutečnosti asi mnohem více. „Aktuální je, že do Česka mohou z Ukrajiny bezvízově přijet lidé, kteří mají biometrické pasy,“ hlásil Středula po schůzce na vládě. Šéf odborů Středula: Ukrajincům pomůžeme. Ale nikdo je nebude pracovně zneužívat
Leaders
Nejinak je na tom česká gastronomie. Podle některých zdrojů tvoří Ukrajinci přes 80 procent zahraniční pracovní síly v gastru. A nejde jen o bezpočet nejrůznějších pomocných sil, Ukrajince najdeme v servisu i mezi šéfkuchaři. V době, kdy - po covidovém útlumu gastronomie - obor opustilo asi 20 procent personálu, který dal přednost stabilnějším oborům, už se zjevně bez pomoci lidí z Ukrajiny neobejdeme vůbec. A není to jen otázka posledních let.
Propojení Ukrajinců s českou gastronomií trvá desítky roků. Dost jasně to napsal Tomáš Karpíšek, spolumajitel restaurací sítě Ambiente, v textu doprovázejícím založení sbírky na rychlou pomoc nejen pro své zaměstnance a kolegy z Ukrajiny: „Od roku 1995 jsou v Ambiente naši Ukrajinci s námi. Pomohli nám vybudovat všechno, co dnes máme. Byli u všeho dobrého i špatného, co jsme zažili. Vděčíme jim my i naši hosté za jejich pracovitost a věrnost. Dlouhé roky u nás zajišťují tu nejtěžší práci, mnozí zastávají profese na všech odborných úrovních. Jejich pracovitost a houževnatost v cizím prostředí je obdivuhodná…“
Kromě toho vzniká pod křídly Ambiente fond, z nějž poplynou prostředky na rekvalifikaci Ukrajinců, profesní vzdělání, jazykové kurzy a vše, co je třeba k tomu, aby tu mohli pracovat plnohodnotně a důstojně.
Tohle je jeden příklad z mnoha. Gastronomická scéna, která sama ještě nedávno bojovala o existenci kvůli covidovým opatřením, pomáhá, jak může. Kope za svoje lidi, které zná jménem, včetně jejich rodinných příslušníků, je to pro ně úplně konkrétní a osobní problém. Řada restaurací vytvořila charitativní pokrmy a peníze za ně utržené posílá na pomoc Ukrajině. Leckdy to jsou právě ukrajinská jídla. Tradiční ukrajinská gastronomie se tak stává aktuálním trendem, byť by svou chvíli slávy oželela spolu s okolnostmi, které ji vynesly na vrchol.
Stavební firmy v Česku se bez ukrajinských pracovníků neobejdou, a to celoročně. Vyplývá to z ankety mezi stavebními firmami. Proces náboru Ukrajinců trvá kolem půl roku, což je v poměru na délku stavebních projektů příliš dlouho. Stavbaři by proto uvítali snadnější udělování dlouhodobých víz.Anketa mezi stavaři: Bez Ukrajinců v Česku stavět nejde
Zprávy z firem
Ukrajinský boršč je jen špička ledovce
A jak taková tradiční ukrajinská kuchyně vypadá? Třeba vyhlášený podnik na pražských Vinohradech, Kro Kitchen, nabízí varenyky s vepřovým masem. Taštičky ve tvaru čtverce nebo půlměsíce se obvykle plní mletým masem a dušeným zelím, podávají se s kysanou smetanou a sypou osmaženou cibulí. Oblíbené jsou i ve sladké verzi s tvarohem a ovocem. V Kro je podávají s vývarem, hrachovým tamari, kaviárem, pohankou, zakysanou smetanou a koprem – je to sympatický twist podle nejaktuálnějších trendů.
Klasikou klasik je ukrajinský boršč, polévka ze silného masového vývaru se zelím červenou řepou, koprem a pořádnou porcí zakysané smetany se zabydlela i u nás. Velmi oblíbené jsou na Ukrajině golubce, závitky ze zelných listů plněných mletým masem dušené v rajčatové omáčce. Kyjevský kotlet si leckdo nejspíš pamatuje, v minulosti patříval i na jídelní lístky československých restaurací. Jde o kuřecí maso naplněné pořádnou porcí másla ochuceného bylinami a poté osmaženého v trojobalu.
Tradiční jsou také pyrižky, smažené bochánky z kynutého těsta plněné mletým masem, vejci, zelím či houbami. Sičenyky připomínají naše karbanátky, připravují se z mletého masa, do nějž se přidává vejce, cibule a strouhanka a smaží se v oleji.
Ukrajinská kuchyně má k té české dost blízko, velmi podobné jsou suroviny i způsoby úpravy. Třeba ji teď poznáme důvěrněji. Prostřednictvím jídla se lidé různých národností sbližují nejsnáze. Tradiční recepty jsou často to jediné, co lidem, kteří opouštějí svou vlast, zůstává. A vůně jídla zase nejlépe vyvolá vzpomínky na ještě nedávno bezpečný domov.
>>>>>>> Zajímáte se o trendy v gastronomii? Čtěte zde <<<<<<
Vypadá to až neuvěřitelně. Australští vědci dokazují, že stačí dát speciální červený plast nad záhony a úroda se zvýší i o třetinu. Jeden dobrý nápad tedy může posunout zemědělství o pořádný kus dopředu. I když to třeba nakonec nebude tak univerzální zázrak, jak se to zatím zdá.Australští vědci přišli s technologií na zvýšení výnosu plodin. Je superlevná a hodí se do každého skleníku
Zprávy z firem
Je tam extrémní horko, extrémní sucho a ještě k tomu půda zasolená mořskou vodou. Saúdská Arábie je místem, kde čeští výzkumníci mohou zkoumat plodiny, které ve vyhrocených podmínkách přežijí a ještě dají úrodu. Poznatky se, bohužel, mohou kvůli změně klimatu hodit i u nás.Čeští genetici šlechtí v Saúdské Arábii superodolné plodiny. Využití najdou i u nás
Leaders
Manifesto Market míří za hranice. Gastronomický koncept se ještě letos otevře v berlínské čtvrti Potsdamer Platz. Ve spolupráci s developerskou skupinou Brookfield Properties tentokrát oživí prostor o ploše více než čtyři tisíce metrů čtverečních. Půjde o dosud největší projekt nesoucí otisk Manifesta.Manifesto míří do Německa. V Berlíně otevře dosud největší gastronomický hub
Enjoy
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.