Zajímá nás
David Ondráčka: Myanmar a tři roky kruté generálské kleptokratické junty
Myanmar (dříve Barma) prochází už 3 roky krutou občanskou válkou, kde brutální vojenská junta masakruje civilisty. Diktátorská kleptokracie je vedena bandou cynických generálů, ti nepokrytě kradou z Barmy všechny zdroje a suroviny. A právě dnes, 1. února jsou to přesně 3 roky od brutálního vojenského puče. Armáda brutálně pošlapala demokracii, zničila výsledky voleb a zahájila tvrdé represe vůči jakémukoli odporu. V Barmě jsem mnohokrát byl a mám tu zemi moc rád. I proto tento text píšu s hořkostí, že tento otřesný režim a jeho masakry civilistů jsou ve stínu jiných konfliktů a válek, a zdánlivě nikoho to nezajímá.
Proč by nás měla vlastně Barma zajímat? Česko má s Myanmarem relativně nadstandardní styky a mělo by je udržovat i v této složité době, včetně pomoci lidem prchajícím do exilu. Mnohé evropské firmy porušovaly zbrojní embargo, a třeba z evropských dronů vraždí junta nebohé vesničany. Pohoršujeme se nad firmami s byznysem v Rusku, ale v Barmě nám jejich podíl nevadí. Mnoho evropských firem se aktivně podílí na praní špinavých peněz, které jsou pak zneužívány k financování zločinů proti lidskosti armádou. Myanmar má také obrovské zásoby nerostných surovin a až jednou junta skončí (a ta skončí), bude šance se zapojit do obnovy i ekonomicky. A v neposlední řadě je tady i řada rizik, které ovlivňují celý svět, třeba to, že Myanmar se stává největším producentem opia na světě.
Mladá generace
„Junta generals, you' ve messed up with wrong generation“. To je odvážný vzkaz mladých lidí, kteří nechtějí zemi nechat kleptokratům a teroristům, kteří mají uniformy a říkají si generálové. Mladí vytrvale protestují, mnozí přešli do odboje a zapojili se do armád bojujících proti juntě. Tato generace zažila nyní 10 let opatrné demokratizace (samozřejmě do jisté míry jevištní a křehkou), nadějné obnovy národa, vyhlídek lepšího života, ekonomického rozvoje, svobody. Po tom všem však přesně před třemi lety přišel vojenský převrat a konec.
Liberty Ostrava je historicky největší huť v Česku, největší zaměstnavatel na Ostravsku a do jisté míry součást identity města, včetně toho strašného vzduchu, když jedete kolem Bartovic. Fabrika prošla od devadesátek několika zpackanými privatizacemi a celý košatý příběh je opravdu hodně nešťastný. Není divu, že na Ostravsku zanechal mezi lidmi silnou pachuť.
David Ondráčka: Pošle stát Guptovi do Liberty další miliardy přes emisní povolenky?
Názory
Tato generace se s tím smířit nehodlá. Dobře viděla, jak armáda dřívě zničila národ. Když jsem měl možnost pracovně v Barmě být, potkával jsem lidi, kteří byli juntou odsouzeni za lehce politické věci třeba na 80 let (mnozí se z vězení nevrátili). A tohle se může opakovat, mladá generace ví, že bojuje o svou budoucnost. Převrat proto vyvolal rozsáhlé protesty a hnutí občanské neposlušnosti, silnou touhu po obnovení demokracie a odmítnutí vojenské vlády. Junta okamžitě cynicky začala porušovat základní lidská práva, zadržovat politické vůdce, aktivisty a novináře, masivně zatýkat, omezovat svobodu projevu, či zavírat média.
Geopolitika, zájmy Číny, Indie, Thajsko, ale i Ruska
Občanská válka v Barmě je nesmírně krutá, ale probíhá mimo pozornost Evropy, nepíše se o ní. Ale třeba v rámci ASEAN to je jinak. I vzhledem k množství surovin, prakticky všechno se v Barmě těží - nerostné suroviny, zemní plyn, ropa, uhlí, jadeit, drahé kovy a minerály, ale i dřevo. A třeba jadeit (jade), těžený ve státě Kačin, představuje největší naleziště na světě.
Myanmar má za sousedy agresivní mocnosti. Čína, Indie, Thajsko, které si chtějí ze země vytáhnout, co chtějí. Velmi snadno uplatí generály a junta jim tak vyhovuje. Čína je v tom tradičně nejbrutálnější. Některé čínské společnosti má uzavřené dohody se státem, kde Čína bere 99 procent výnosů z těžby, zatímco Myanmaru zůstává celé 1 procento. To je prostě naprostá kolonizace a krádež.
Pochopitelně to není zadarmo, a vysocí představitelé armády mají tučná off-shorová konta, kam jdou úplatky za tyto obchody. Ztráty státu jdou do miliard dolarů ročně. Nemluvě o obchodu s lidmi a hlavně únosy žen. Čína dlouhodobě nemá dost žen, tak je nepokrytě unáší z Barmy a Barmánky se pak musí stát manželkami a sexuálními partnerkami čínských mužů. Kruté a nelidské zotročování.
A nelze zapomenout na Rusko. To udržuje velmi čilé diplomatické vztahy s Myanmarem a juntou, ale má za sebou historii poskytování vojenské pomoci zemi. A i s ruskými zbraněmi se dnes střílí vesničané a vypalují se jejich domy.
Obstrukční blábolení Okamury a Babiše ve sněmovně je peklo. Je čas zpřesnit pravidla, upravit jednací řád, zavést omezení na délku projevů a také vyřešit klouzavé mandáty poslanců, když se stanou ministry. A pokud dnes někdo začne exhibovat a hodiny žvanit, tak to důsledně ignorujme mediálně.
David Ondráčka: Obstrukční blábolení do sněmovny nepatří. Vypněte kamery i mikrofony
Názory
Armáda jako stát ve státě
Představitelé armády (známé jako Tatmadaw) jsou současně konečnými benficienty ve „státních“ firmách, které drží přístup k veškeré hospodářské činnosti v zemi. Armáda kontroluje byznys se spoustou věcí - od těžby ropy, jadeidu, zlata nebo dřeva, až po telekomunikace. V Barmě jde přes armádu o dokonalé „state capture“ na nejvyšší úrovni, které zahrnuje celou zemi, ekonomická i politická kontrola je dotažená. Armáda měla ústavou zaručený počet křesel v parlamentu tak, aby nemohlo dojít k ústavním změnám bez jejího souhlasu, automaticky nominovala všechny silové ministry. Udržovala síť dalších proxy stran, kontrolovala napřímo několik ministerstev, na ostatních měla svoje lidi neoficiálně. A ani to jí nestačilo a zakročila nelítostně vojensky proti vlastním lidem.
Extrémně zajímavé a složité je napojení na buddhistické církevní struktury a extremistické etnické organizace. Mnohdy přes zradikalizované budhistické mnichy armáda podporovala vyvolávání etnických démonů, nesnášenlivosti a obvykle přes Facebook iniciovala brutální pogromy. Je to dost v rozporu s naším vnímáním budhismu, i toto náboženství lze zneužívat.
Armáda však dnes nemá pod kontrolou zdaleka celou zemi. Značnou část území postupně ovládají etnické skupiny a jejich ozbrojené obranné složky, které se armádě staví. Probíhá krutá občanské válka, kde armáda má vrtulníky, děla a tanky, a proti nim stojí málo ozbrojení lidé.
Minulou středu se konal ve Sněmovně seminář o zbraňové legislativě, kam jsem se šel podívat. Aktuálně je otevřena novela zákona o zbraních a střelivech, nyní leží ve třetím čtení, mimochodem řeší se už od roku 2017. S ohledem na prosincový masakr na Filozofické fakultě se však toto téma stalo velmi žhavým a celá věc se řeší v úplně jiné společenské atmosféře.
David Ondráčka: Poslanci v napjaté atmosféře řeší pravidla držení zbraní
Názory
Největší producent opia na světě
Myanmar je známý pěstováním a produkcí opia a heroinu, zejména v oblasti Zlatého trojúhelníku, která zahrnuje části Myanmaru, Laosu a Thajska. Pěstování opia a obchod s ním roste a dnes se stal Myanmar největším producentem opia na světě. I to je další aspekt, proč by nás dění v zemi mělo zajímat.
Co Česko?
Česká republika má s Myanmarem relativně nadstandardní styky. V Myanmaru nás chápou jako přátele, Česko demokratizaci podporovalo. Pamatují si symbolické gesto Václava Havla, který se vzdal návrhu na Nobelovu cenu míru ve prospěch Aun Schan Su Ťij. Česko by však mohlo být aktivnější v přijímání lidí, kteří utíkají ze země a hledají politický exil. A strategicky navazovat kontakt s exilovou Vládou národní jednoty, která jednou bude znovu vést zemi. Kdy? To nyní nevíme.
