David Ondráčka: Poslanci v napjaté atmosféře řeší pravidla držení zbraní

Minulou středu se konal ve Sněmovně seminář o zbraňové legislativě, kam jsem se šel podívat. Aktuálně je otevřena novela zákona o zbraních a střelivech, nyní leží ve třetím čtení, mimochodem řeší se už od roku 2017. S ohledem na prosincový masakr na Filozofické fakultě se však toto téma stalo velmi žhavým a celá věc se řeší v úplně jiné společenské atmosféře.

Je to kontroverzní, ale důležité téma, na které padá spousta naprosto legitimních otázek. Jak současný systém regulace funguje, co je schopen zachytit, jak spolu komunikují a vyměňují si informace jednotlivé složky a kdo má mít možnost a za jakých podmínek se legálně k držení zbraní dostat. A není to jen debata odborná, ale navýsost společenská a politická a je jasné očekávání veřejnosti, že systém bude domyšlen a vyladěn. Bezpečnostní výbor sněmovny by měl být v tomto tématu pod drobnohledem, legislativní úkol to není snadný. Zkusím popsat některé své postřehy ze semináře a debaty poslanců s experty.

Novela má zpřesňovat

Musím říct, že mě příjemně překvapila věcná debata na této akci ve sněmovně. Emoce tam samozřejmě byly také - jestli je možné očekávat, že pravidla drení zbraní jsou jakkoli možné zabránit takovému činu šíleného vraha. Je úplně legitimní debata o tom, jak zajistit, aby systém zachytil situaci, kdy si někdo začne nakupovat podezřele velké množství zbraní, aby o tom kompetentní orgány měly včas informaci a mohly reagovat.

Zdálo se mi na semináři, že je široká shoda většiny poslanců, že je potřeba novelou stávající systém zpřesňovat a ladit, ne ho úplně překopat a stavět znova. Je fakt, že zbraní je mezi Čechy dost. Máme zhruba 319 tisíc držitelů a ti vlastní zhruba milion zbraní a počty rostou. Nová pravidla by měla platit až od roku 2026 kvůli modernizaci (snad digitalizaci) centrálního registru zbraní a jeho propojení s dalšími složkami státu, zdravotnictví a policie. Opatření týkající se povinného hlášení nákupů podezřelého množství zbraní by podle ministra Rakušana mělo začít platit už letos v červenci.

David Ondráčka: Demokracie v ohrožení. Evropa se chystá na nesmyslný lov cizích agentů

Názory

Balíček Obrana demokracie je jedním z návrhů Evropské komise, který používá na reálný problém přehnané a nedomyšlené nástroje, působí jako kanón na vrabce. O co jde?

David Ondráčka

Přečíst článek

Prostupnost informací v systému

Je evidentní potřeba zlepšit prostupnost a rychlost informací v systému mezi všemi aktéry, včetně informací od zdravotníků, aby jejich varování (jakési červené světýlko) začalo blikat včas a mohlo se na to reagovat. Aby zbraňové systémy byly tak efektivně propojené a přístupné hlavně policii a tajným službám, aby jim jednoduše zasvítilo cokoli podezřelého, měli tu informaci včas a mohli si takový signál ověřit s dalšími poznatky. Je nutné agendu digitalizovat, provázat centrální registr zbraní s databází policie a informacemi od prodejců, lékařů, psychologů, psychiatrů.

A návrh vnitra chce dát jako povinnost prodejcům zbraní, nahlásit podezřelé nákupy zbraní a střeliva. Nikdy to nezaručí bezpečnost na 100 procent, ani řádění šíleného střelce, kterému rupne v hlavě. Ale potřebujeme vědět, že ten systém tyto povinné výstrahy posílá k dalšímu posouzení.

Jak ověřovat způsobilosti majitelů zbraní

Velká část debaty se vede, zda se dnes daří zachytit takové žadatele, kteří by ke zbraním přístup mít neměli. Vnitro tvrdí, že dnešní zákon není málo přísný, bere ho jako standardní v rámci Evropy. Systém dnes funguje, zbrojní průkaz není nárokový a zhruba polovina zájemců nakonec celým procesem neprojde. Vnitro popisuje podmínky, které žadatel musí splnit - bezzúhodnost, žádný úmyslný trestný čin a ani nedbalostní spojený se zbraněmi. Také se řeší spolehlivost, čili třeba minimálně 2 přestupky proti majetku a společnému soužití jsou také překážkou k získání oprávnění. A pak je zkouška odborné způsobilosti, zacházení se zbraní. Až po splnění těchto podmínek, může být zbrojní průkaz udělen a až pak může žadatel požádat o povolení k nákupu zbraně.

Zástupci vnitra přesto navrhují dát větší možnosti policii preventivně zajistit zbraň na základně bezpečnostních informací. Vnitro také vítá diskusi o případném zpřísnění některých zbraní s vysokokapacitními zásobníky.

David Ondráčka: Lyrický věk politiky a narušená společenská smlouva

Názory

Konec roku je bilančním časem, nabízím svých několik poznámek k letošními roku z hlediska fungování státu, politiky a mocenských pohybů u vlivových skupin. V politice je podle mě podstané, že sledujeme jakýsi lyrický věk politiky. Trochu jako když Kundera mluvil o mládí, je politika černobílá, radikální, plná prázdných symbolů, povrchní, směšná. Vyčerpává se tím, že se zabývá hlavně sama sebou. A taková politika v zemi není schopna obnovit společenskou smlouvu, onu nepsanou dohodu mezi členy naší společnosti, která je v posledních letech silně narušená.

David Ondráčka

Přečíst článek

Zdravotní a psychologická způsobilost

Žadatel by měl prokázat, že netrpí žádnými psychickými problémy, které by mu v tom bránily. Dnes může praktický lékař požádat o vyšetření specialisty, včetně psychologického nebo třeba při podezření na rizikové faktory, alkohol či drogy. Přesto probíhá diskuse, zda a jak zpřísnit podmínky způsobilosti. Zda zavést v takových situacích povinný přezkum, který žadatele pošle na další vyšetření automaticky. Vnitro navrhuje zkrátit periodicitu pro schvalování zdravotní způsobilosti majitelů zbraní z deseti na pět let. A v případě pochybností bude možné nařídit lékařskou prohlídku kdykoliv. Ošetřující lékaři mají do budoucna získat přístup do centrálního registru zbraní a ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu.

Psychiatři však poměrně pochopitelně upozorňují na omezené kapacity, personální i časové, jednoduše není jich dost, aby dělali podrobnější vyšetření žadatelů, hlavně plošné testování není reálné. Narážíme na velký problém dostupnosti psychiatrické péče. Lékaři také doporučují nedělat psychiatrizaci tématu a spíš edukovat, udělat metodiku, upřesnit, koho posílat na podrobnější vyšetření. Zamyslet se a hledat, co by šlo zlepšit v prevenci.

Jeden z přítomných psychiatrů přesvědčivě popisoval, že pokud se proslechne, že může člověk o zbroják přijít, když se léčí s vybranými psychiatrickými diagnózami, tak na vyšetření radši nepřijde vůbec, aby o povolení nepřišel. A neléčený psychiatrický pacient je ještě horší riziko. Pacienti s vážnou psychiatrickou poruchou obvykle nejsou typicky pachatelé takových útoků, jaký se stal na Filozofické fakultě. Spíš to jsou psychopati, kteří základním testem obvykle v klidu projdou, proto doporučují nepřeceňovat tato vyšetření. Systém se tak spíš snažíme o snížení pravděpodobnosti, že k něčemu takovému dojde. Tak doufejme, že tento nesnadný legislativní úkol Sněmovna zvládne.