Zajímá nás
David Ondráčka: Jurečkova reforma dávek. Ambiciózní posun, nebo nepřipravená změna?
Ministr Jurečka navrhl poměrně zásadní reformu sociálních dávek. Reforma je ambiciózní, mnohé její části jdou dobrým směrem a má smysl nad ní vést informovanou diskusi. Nová superdávka státní sociální pomoci má čtyři současné spojit do dávky jedné. Má zjednodušit administrativu, lépe podporu zacílit, omezit nárok na dávky majetným a vysokopříjmovým domácnostem, zvýšit motivaci pracovat u nízkopříjmových domácností.
Problém však spočívá v důležitých detailech návrhu, které mohou mít obrovský nezamýšlený dopad a efekt reformy úplně otočit. Aktuálně v připomínkovém řízení ministerstva i odborníci návrh cupují. Vadí jim třeba způsob, jak se bude prokazovat majetek žadatelů o dávku, prolomení bankovního tajemství i případné dopady na děti, další cílové skupiny nebo bydlení. A také je problém v tom, že máme už léto 2024 a reálně rok do voleb. Mám obavu, že to není připraveno a prodiskutováno tak, aby to v kvalitní a domyšlené podobě prošlo připomínkovým řízením i celým legislativním procesem.
Zneužívání dávek. Jak velký problém to je
Nikdo určitě nemá rád historky, kdy si na úřad přijede týpek autem se zlatým řetězem na krku, zajde si arogantně pro dávku a vesele odjíždí. Takové příběhy jsou nechutné, ale dnes naprosto výjimečné, pokud se vůbec ještě stávají. I samotný Úřad práce před nedávnem oznámil, že podle jeho prověření se dávky masivně nezneužívají. Přesto to v politické diskusi je hlavní argument, zastavme zneužívání dávek, to je hlavní populistické heslo. Ale při tom nikdo nenabízí věrohodnou analýzu a vyčíslení, jestli se to skutečně děje, jaký to má finanční dopad a jak velký problém to je. Bohužel ani MPSV jako předkladatel reformy.
Nebyla by to správná vláda, pokud by se nepokusila vyřešit takzvaný problém se sociálními dávkami. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se tak pouští do zásadní reformy, která má čtyři stávající populární dávky sloučit do jedné. Přitom rovnou připouští, že může dojít k navýšení celkových sociálních výdajů. Snaha šetřit deklarovaná v letech 2022 a 2023 je pryč. Už zase se pouští žilou státu, protože zdroje nejspíš už zase jsou.
Stanislav Šulc: Konec šetření. Volby se blíží a rozdávání peněz z eráru je zpět
Názory
Ale zároveň je dobré si připomenout, jaký je vlastně smysl sociálních dávek, tedy být onou záchranou sítí pro chudé. Dávky jsou z principu nástroj, jak udržet aspoň určitou soudržnost společnosti. Protože nikdo asi nechce žít v zemi, kde chudí už opravdu nebudou mít vůbec co ztratit. To by vedlo jen k větší kriminalitě a zhoršilo by to bezpečnost všech. I touto optikou bychom měli být opatrní, co vlastně Jurečkova reforma přináší.
Co přináší návrh Jurečky
Návrh přináší jisté zpřísnění, navázání části dávky na pracovní aktivitu a hlubší majetkový test. Nová sociální dávka má nahradit čtyři současné podpory státu pro domácnosti v nouzi - příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Takže zjednodušeně 4 dávky se spojují do 1 superdávky, potřebný bude 1 formulář a žádost se bude podávat ideálně online. Žádost o státní podporu podá rodina jako celek, s ohledem na sloučení dávek bude nutné vyplnit jen jednu, ta bude posuzována v rámci jednoho řízení. Samotná dávka bude vyplacena jednotlivě.
MPSV nabízí hezkou prezentaci, kde je pár (vhodně) vybraných příkladů rodin, na kterých ukazuje dopady. Ale už nenabízí analýzu dopadů na jednotlivé cílové skupiny, ty skutečně zranitelné, samoživitelky, lidi v insolvencích, lidi vracející se po výkonu trestu. Nevíme, jak silné budou protichůdné efekty reformy a nemůžeme odhadnout ani fiskální dopady. Reforma sice zjednoduší a zautomatizuje dávky, což možná zvýší počet jejich příjemců, ale přísnější podmínky a majetkové testy odradí některé lidi, včetně těch nejpotřebnějších, což využití dávek zase sníží.
Projet si volební lístky kandidujících osob v EU volbách a pozorovat kampaň je bizarní věc. Většina kandidátů působí jako tlupa náhodných šílenců, bez studu a skrupulí, kteří v rauši utekli dírou v plotu ústavní zahrady a jedou na nějaký divoký hudební fesťák. Všechno je pravda, politika je zábava, kampaň je showbyznys a emoce. Není to svátek demokracie, spíš její unavená parodie a zákonná povinnost.
David Ondráčka: Když volíme klauny, máme v politice cirkus
Názory
Přísnost na chudé, v čem je problém
Navrhovaný systém bohužel není pro většinu příjemců dávek motivační. Spíš trestá, uděluje sankce za to, že se někdo nesnažil. Někdo něco poruší a my potrestáme celou rodinu, tedy i děti a ty co věci sami neporušili. To je velmi problematický prvek, který motivaci nepomáhá. Je spousta praktických znalostí ze sociální práce v terénu, že prostě snížení dávky (jedné její složky) nepovede k tomu, že by děti začaly pravidelně chodit do školy. Prostě když rodině vezmete část peněz, nebudou děti chodit častěji do školy, tak to nefunguje.
Příkladem může být, že pokud třeba odeberou rodině z dávky složku bydlení (nebo její část), protože nesplňuje kvalitu bydlení, tak jim vezmou kus dávky. Ale k čemu to povede? Pokud dnes bydlí rodina v nějaké nevyhovující (plesnivé) ubytovně, tak teď půjdou pod most? To nedává smysl. Asi je to zamýšleno proti obchodníkům s chudobou, ale reálně to dopadne spíš na ty chudé lidi. Nebo sankce za vyřazení z evidence úřadů práce. V takovém případě příjemce superdávky, respektive celá jeho rodina, přijde o její příslušnou část. A jak říkají praktici sociální práce, o vyřazení může rozhodnout úřednice podle svého uvážení. Rodina přijde o část na bydlení i na práci, a dostává se do neřešitelné sociální situace.
Jakou formou chce stát financovat dokončení dálniční sítě? Zda přes klasické veřejné zakázky, kterými teď jede salámovou metodou po jednotlivých úsecích pár kilometrů, anebo formou PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru) na větší celky a dlouhodobé provozování. To je teď velmi živá otázka pro Ministerstvo dopravy a ŘSD pro dostavbu posledních velkých úseků dálnice D35, nepochybně velké priority pro dokončení spojení na Olomouc a tím odlehčení přetížené D1. Stát aktuálně testuje po dlouhé době první PPP projekt dálnice D4, na kterém uvidí výhody a nevýhody.
David Ondráčka: Jak efektivně vybudovat českou dálniční síť?
Názory
Sankce musí být přiměřené, ne likvidační
Žadatel by měl být při neplnění povinností nejprve varován, sankce by měly sloužit jen jako poslední možnost. Zároveň by MPSV mělo přesně definovat podmínky sankcí, aby jejich udílení nebylo na libovůli úřadů práce. Rizikem je i přílišná přísnost sankcí, hlavně pokud se budou uplatňovat po příliš dlouhou dobu a bude se lišit v různých městech. Sankce může fungovat leda, když nebudou žadatele z nároku vyřazovat na dlouhou dobu a bude žadatele motivovat ke skutečné rekvalifikaci.
Bohužel návrh otevírá znovu prostor, aby v někerých městech opět vznikaly bezdoplatkové zóny, které byly už jednou označeny Ústavním soudem za neústavní. To je určitě nezamýšlený efekt, ale není vyloučený. Celkově mi to celé připadá jako dost těžká vládní nekoordinace. Na jedné straně třeba vláda schvaluje zákon o podpoře bydlení, a pak jiné ministerstvo dělá kroky, které může dostat více lidí do bytové nouze. Není omluva, že ty protichůdné věci navrhují koaliční ministři za různé politické strany.
Další komentáře protikorupčního experta Davida Ondráčky
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne na úterním jednání tripartity zvýšení platů ve veřejné sféře od září tzv. první skupině, kam patří úředníci, pracovníci v kultuře, techničtí pracovníci či nepedagogické síly ve školství, a zaměstnancům ve státní službě v rozmezí od sedmi do deseti procent. Jurečka to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Jurečka navrhne zvýšit platy části úředníků. Polepšit by si měli i školníci či kuchařky
Politika
