David Ondráčka: Když volíme klauny, máme v politice cirkus
Projet si volební lístky kandidujících osob v EU volbách a pozorovat kampaň je bizarní věc. Většina kandidátů působí jako tlupa náhodných šílenců, bez studu a skrupulí, kteří v rauši utekli dírou v plotu ústavní zahrady a jedou na nějaký divoký hudební fesťák. Všechno je pravda, politika je zábava, kampaň je showbyznys a emoce. Není to svátek demokracie, spíš její unavená parodie a zákonná povinnost.
Jeden zatančí za 30 sekund daňovou reformu na tik-toku, druhý nafotí svůj názor na Green Deal v sérii aktů, třetí už nesundá dres Pastrňáka až do voleb. Do toho tradičně Cibulka s kyvadélkem na ruské agenty, mimozemšťan v zeleném nebo anarchista, který ví, že nic nemá smysl. A lidi to hemžení vůbec nezajímá, nijak se jejich životů nedotýká. Je jim úplně jedno, kdo bude nakonec vyslán do té „Brusele“.
Těkavá pozornost
Většina lidí politiku sleduje povrchně, přes televizní zprávy, tak 2-3 minuty denně. Proto ještě pořád televize určuje agendu. Silně ovlivňuje, koho lidi budou vlastně znát, kdo se jim vybaví, který obličej zaregistrují. Je už spíš jedno, co říká. Když nejsi v televizi, tak neexistuješ. A marketéři zoufale bojují o těch pár vteřin těkavé pozornosti. Na to žádné složité věci nelze vymýšlet, jen emoce, zapamatovatelné heslo, případně označit nepřítele, před kým vás budu chránit. A tak šaškují všichni, točí trapná videa, fotí se všude, tancují na tik-toku. Vidět dospělé lidi dělat tyto věci je vlastně hrozně smutné, až svíravě nepříjemné. Jinak to nejde, říkají.
Už víte, komu to „hodíte“ v eurovolbách? Výběr magazínu Politico ukazuje, že se mezi schopnými politiky schovávají i poslanci evidentně nechápající smysl své práce či obyčejní flákači. Tak to v červnu raději neberte na lehkou váhu...
Karel Pučelík: Bruselský magazín rozdal europoslanecké anticeny. A „bodoval“ i Čech
Názory
V televizi tu nejnudnější část vždy odehraje ČT se svou řadou 8-10 kandidátů v saku. Zhruba hodinu se ve studiu překřikují, moderátor se to marně snaží usměrňovat, a položit všem stejnou otázku. Nikdo nemá šanci na sebe reagovat a znuděný divák brzy přepíná na Novu. Je to ze zákona, veřejnoprávní prostor pro všechny subjekty, ale evidentně se nikdo vůbec nesnaží to jakkoli inovovat.
Samozřejmě kromě televize tady máme sociální sítě a možnost ždímat emoce tam. Natočit co nejvíce obsahu, nezastavit se, fotit, točit, nevynechat jedinou příležitost, vytlačit co nejvíc lajků. Vyfotit se s někým známým, najmout studenty na odpovídání, zasponzorovat posty. A taky zajít do jakéhokoli podcastu a něco hodně říkat. Když 2 hodiny někde něco říkáte, není boha, aby se aspoň pár slušných sekund z toho nepodařilo vystřihnout. Nebo ještě lépe, když dokážete plácnout něco aspoň trochu kontroverzního, aby se to dalo šířit, to je pak sen.
Antisystémová, či jinak vyhrocená politická uskupení podle odhadů mají výrazně posílit v příštím Evropském parlamentu, který vzejde z červnových voleb. Nyní se uzavřely české kandidátky. A při pohledu na tu třicítku koalic, stran a hnutí by byl skoro zázrak, kdyby se původní předpovědi nenaplnily. O antihlasy totiž usiluje valná většina z kandidujících stran.
Stanislav Šulc: Eurovolby se blíží. Strany a hnutí líčí hlavně na antisystémové voliče
Názory
Volby druhé kategorie
EU volby jsou pochopitelně volby druhé kategorie, naprostou většinu lidí nezajímají. Tyto volby nemají žádné téma, žádný program, složení těch našich 21 pokerových hrdinů Evropou nezatřese. Spíš to otvírá ještě větší prostor pro blázny a dobrodruhy všeho typu, než jiný typ voleb. Kdyby jim to náhodou vyšlo a mandát získali, případná odměna je totiž hodně zajímavá. Více než slušný plat, příspěvek k důchodu, a ještě možnost si přivydělávat bokem, nabídnout své služby lobbistům (a že jich v Bruselu je). A i pro kandidující strany visí šance na státní příspěvek poměrně nízko. Stačí mít jedno procento a dostanou 30 korun za každý hlas. To je při nízké účasti reálné třeba i pro mimozemšťany. Tak šťastnou ruku u urny.
V sestavě osm na jednu usedli vybraní čeští europoslanci ve studiu Lobby Set ve Štrasburku, aby se u příležitosti poslední plenární schůze ve funkčním období 2019 až 2024 poohlédli za uplynulými lety a probrali některá témata. Všichni přítomní, až na jednu výjimku, kandidují v červnových volbách.
Čeští europoslanci diskutovali ve Štrasburku. Pro mírová jednání s Ruskem ještě nenastal čas, zaznělo
Politika
