Reklama

Vydali jsme nový magazín!

Objednávejte zde

Dalibor Martínek: Školáci dostávají vysvědčení. Stát si za vzdělávání ale opět vysloužil pětku

Ministr školství Mikuláš Bek (v popředí) a premiér Petr Fiala
ČTK
Dalibor Martínek

Slavnostní okamžik nastává. Stovky tisíc dětí prožívají předávání vysvědčení jako klíčový okamžik svého života. Jsou napjaté, čekají, jak je systém ocenil a kam je v hierarchii tvorstva zařadí. Každé dítě by samozřejmě chtělo být milováno a být nejúspěšnější. Svět je ale krutý, a na vysvědčení nebývají vždy samé jedničky.

Reklama

Co se v letošním školním roce odehrálo? Jak se nám školní příprava vylepšila, čím jsme pomohli našim potomkům stát se nejlepšími z celého světa, aby mohli prožít kvalitní a plodný život? Bohužel, v Česku opět žádné dobré zprávy.

Mnoho učitelů bez pochyb v letošním školním roce vložilo do vedení dětí a jejich výchovy všechny své síly a nejlepší úmysly. A ti by si zasloužili za péči o děti jedničku. Po právu.

Jenže se nám tady během školního roku seběhla taková nepěkná věc. A nemůžou za to vůbec učitelé. Tisíce nadaných dětí se v květnu po přijímacích zkouškách nedostalo na střední školy. Větší ostudu školského systému si lze těžko představit. Školák osm let každé ráno s aktovkou na zádech poslušně dochází do školy, plní všechny příkazy učitelů, doma po večerech dělá domácí úkoly. Jako vzorný robot dělá všechno, co mu učitelé podle svých osnov a obecně dospělý svět přikazuje s tím, že jedině tak se stane plnohodnotnou součástí planety.

Přijímací zkoušky na střední školy (čtyřleté i víceleté), které proběhly minulý týden, mnoha rodičům způsobily totální deziluzi z našeho státu i samospráv. A dětem rovněž.

David Ondráčka: Traumatizované děti a rozčarovaní rodiče. Takové jsou výsledky přijímaček na střední školy

Přijímací zkoušky na střední školy (čtyřleté i víceleté), které proběhly minulý týden, mnoha rodičům způsobily totální deziluzi z našeho státu i samospráv. Nebyl to hezký pohled na nervózní fronty vystresovaných dětí a rodičů před pražskými gymnázii, kde se tlačily stovky dětí zelených strachem před zkouškami. Byla to bezmocná obžaloba neschopnosti našeho systému, který spíš odrazuje, než by vtahoval.

Přečíst článek

Omluva nestačí

Naženeme je na jakési testy, a potom například na některých pražských školách devíti z deseti dětí oznámíme, že jsou tupé a nemohou se dál vzdělávat? Největší faul, jakého jsme se na dětech mohli dopustit.

Fakt, že bude silný generační ročník, když se před čtrnácti lety narodilo, chvála bohu, téměř sto dvacet tisíc dětí, víme oněch čtrnáct let. Co udělal stát pro zařazení těchto dětí do společnosti, pro jejich vzdělání? Prachbídné nic.

Mluvíme v Česku o vzdělanostní ekonomice, o potřebě robotizace a automatizace. Základem má být nová, víc vzdělaná generace. Vzletné řeči. Co jsme udělali? Těmto dětem jsme podrazili nohy. Ale žádný ministr školství se pod to nepodepisuje, jako by se to nikoho netýkalo. Ostatně ministři školství se na úřadu s nárokem na služební auto s majáčkem střídají jako holubi na střeše.

Nový ministr Mikuláš Bek nyní rozvíjí jakési myšlenky o konci devátých tříd. Omluvil se však někdo dětem, kterým bylo odepřeno vzdělání? Omluva je vlastně na nic. Klíčovou úlohou státu nemají být omluvy ale to, aby děti dostaly vzdělání. Takže tady pětka, dvakrát podtržená.

Pětka dvakrát podtržená

Učitelům se však letos přece jen něco povedlo. Jejich odbory protlačily sněmovnou normu, podle které se ze zákona mají jejich platy pohybovat na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Super. Kdo to má, aby měl výši mzdy stanovenou přímo ze zákona. V současnosti průměrný plat učitelů atakuje padesát tisíc korun, podle nového zákona půjde přes tuto hranici.

Na jednu stranu proč ne. Proč by učitelé neměli být dobře honorovaní. Ale proč musí výši jejich platů stanovit zákon? Když se soukromé firmě nedaří, nezvýší platy, nebo dokonce někoho propustí. Ale my si tady pěstujeme jakýsi hradník lidí, kteří nejen že jsou nepropustitelní, ale ještě si ze zákona nechali nadiktovat výši svých platů.

Takže takový jsme měli letošní školní rok. Děti si jistě zaslouží jedničky, někteří učitelé také. Ale školský systém opět neprospěl.

Dalibor Martínek: Učitelé se domohli vyšších platů. Kdy se my domůžeme lepší výuky?

Učitelé rádi vyprávějí, že jim nevychovaní rodiče zasahují do pedagogické činnosti. Často mají pocit, že musí napravit chyby nezvedených rodičů. Je to jedna z oblíbených učitelských legend.

Přečíst článek
.

Výsledky přijímacích zkoušek je pro 85 procent rodin zklámáním

David Ondráčka: Praha zamezuje přístupu ke vzdělání

Poslední dubnový víkend se nesl v duchu zklamaných nadějí v tisícovkách rodin. Školy totiž uveřejnily výsledky přijímacích zkoušek. Zvláště pak v Praze ani heroické výkony nestačily na přijetí. O něco snazší to měli školáci v regionech, míní protikorupční expert a bývalý šéf Transparency International David Ondráčka. V případě hlavního města má jasno: „Praha zamezuje přístupu ke vzdělání,“ píše Ondráčka ve svém komentáři pro Newstream.

Přečíst článek

David Ondráčka: Cermat a No Future. Připravujeme děti na svět, který už zmizel

Přijímací testy vytvořené státním Cermatem zaspaly dobu. Spíš než schopnosti dítěte hodnotí ochotu rodičů věnovat čas individuální přípravě a zaplatit přípravné kurzy, píše ve svém komentáři David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.

Přečíst článek

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka čtěte zde 

Reklama

Související

Celkové výdaje na zdravotnictví, což samozřejmě nejsou jen platy lékařů, se loni zvýšily o víc než deset procent na 650 miliard korun

Dalibor Martínek: Posvátné krávy: učitelé, lékaři, důchodci. Nedotýkat se

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme