Zemědělci sklidili méně obilovin než loni. I tak většinu vyhodí prasatům
Letošní sklizeň podle dat Agrární komory ČR dosáhla 7,47 miliony tun základních obilovin, tedy pšenice, žita, ječmene, ovsa a triticale. Oproti loňsku je to o 1,3 procenta méně. Vyplývá to z informací komoditní rady pro obiloviny komory z tohoto týdne. Žně se oproti loňsku zpozdily, ale prakticky jsou teď u konce, sklizeno je 99 procent ploch. Průměrný výnos dosáhl šesti tun na hektar, loni to bylo 5,83 tuny.
Řepky se sklidilo 1,29 tun
Poslední odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ) před dvěma týdny uváděl, že letos se základních obilovin sklidí 7,123 milionu tun.
Řepky se podle Agrární komory sklidilo 1,29 milionu tun. Výnos je zhruba stejný jako loni, dosáhl 3,4 tuny na hektar. Kukuřice zemědělci sklidili 574.883 tun, loni to bylo 637.391 tun, uvedla komora. Sklizeň základních obilovin spolu s kukuřicí tedy dosáhla 8,056 milionu tun, meziročně je o dvě procenta nižší. Loni to bylo 8,218 milionu tun.
Podle komory se žně zpozdily kvůli vydatným dešťům na přelomu července a srpna prakticky v celé zemi a lze očekávat, že část úrody bude mít horší kvalitu. Větší část sklizně obilovin tedy bude směřovat na výrobu krmných směsí pro hospodářská zvířata. V dřívějších letech byl poměr krmné pšenice na skladech zhruba 60 procent, letos to bude spíše 70 procent. Výborný upozornil na to, že se objevily i případy, kdy kvalita pšenice je tak nízká, že jí nelze použít ani jako krmnou a musí se smíchávat například se sójou, aby se dala vůbec použít jako krmivo.
Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 korun za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 korun, reagoval na dnešní údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Loni koncem roku i letos v lednu byla podle něho cena přes 13 korun za litr. Pícha také poukázal na to, že spotřebitelské ceny jsou meziročně vyšší. V červenci byla u potravin meziroční míra inflace 9,5 procenta, v červnu to bylo 12 procent.
Zemědělští výrobci už s cenami šlapou na brzdu. Spotřebitelům ale potraviny dál zdražují
Money
Podle informací Agrární komory se pšenice letos sklidilo 5,15 milionu tun z 817 762 hektarů, loni to bylo 5,18 milionu tun. Hektarový výnos je o něco lepší, dosáhl 6,3 tuny na hektar, loni to bylo 6,07 tuny.
Klesnou tržby pšenice a řepky
Zemědělcům kvůli poklesu cen letos klesnou tržby za pšenici a řepku o 19 miliard korun. Na tiskové konferenci k výsledkům letošní sklizně to řekl předseda komoditní rady pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře ČR Martin Volf. Ceny pšenice se podle něj poslední tři měsíce příliš nehýbají. Letos jsou ceny pšenice o 4000 korun za tunu nižší, loni v létě překročila cena za tunu i 8000 korun. Řepka se podle Volfa loni v srpnu prodávala za 17.500 korun, letos je cena o 7000 korun nižší.
Podle Pavla Filipa ze Svazu průmyslových mlýnů lze brzy očekávat růst ceny potravinářské pšenice. Cena se podle něj na burze mění velmi dynamicky a ceny již jsou o 20 eur (v přepočtu 482 korun) na tunu výše, než je cena na pařížské burze MATIF.
Zhruba polovina lidí míní, že Česko není soběstačné v pěstování pšenice a třetina v produkci mléka. Vyplývá to z průzkumu Zemědělského svazu ČR zhruba mezi 1600 respondenty. Svaz chce průzkumem upozornit na to, že řada lidí má spíše mylné představy o podobě českého zemědělství. 
Lidé se mýlí. Česko je soběstačné v produkci mléka, hovězího i dalších položek, tvrdí zemědělci
Zprávy z firem
„Z našeho pohledu mám obavy, že cena půjde nahoru,“ řekl s tím, že před sklizní byly ceny na úrovni před dramatickým nárůstem v loňském roce, protože zemědělci chtěli prodat úrodu na skladech. Poukázal na to, že politici na zahájení Země živitelky říkali, že očekávají snížení cen potravin. „Já bych nebyl tak optimistický, že budou podmínky k tomu, aby se rychle snižovaly,“ dodal.
V Česku klesají ceny másla, cukru i mléka, zlevnit ale musí i další potraviny, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Firmy mají velké zisky, lidé to ale musí pocítit na poklesu cen, řekl premiér. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nesmí být marže nepřiměřené. Vláda bude apelovat na řetězce, aby nabízely víc českých potravin. Firmy z koncernu Agrofert mají za loňský rok nepřiměřeně vysoké zisky, předseda hnutí ANO Andrej Babiš by podle Fialy mohl jedním rozhodnutím ceny potravin snížit. Babiš dříve Agrofert vlastnil, pak ho převedl do svěřenských fondů. Agrofert podle mluvčího Pavla Heřmanského ale nemá takovou tržní sílu, aby ovlivnil koncové ceny na maloobchodním trhu, neurčuje ceny v obchodech.
Fiala zuří. Potravináři měli rekordní zisky. Přitom žádali pomoc
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
