Lidé se mýlí. Česko je soběstačné v produkci mléka, hovězího i dalších položek, tvrdí zemědělci
Zhruba polovina lidí míní, že Česko není soběstačné v pěstování pšenice a třetina v produkci mléka. Vyplývá to z průzkumu Zemědělského svazu ČR zhruba mezi 1600 respondenty. Svaz chce průzkumem upozornit na to, že řada lidí má spíše mylné představy o podobě českého zemědělství.
Podle ministerstva zemědělství je Česká republika z více než sta procent soběstačná u hovězího masa, mléka, obilí a cukru. Svaz podotkl, že mléko i pšenici ČR vyváží. Například pšenice se loni vyvezlo z ČR 2,2 milionu tun.
Mylné představy mají lidé také v případě produkce jablek, když třetina si myslí, že ČR je soběstačná. V Česku se ale vypěstuje jen zhruba polovina spotřeby. Rozloha sadů také v minulých letech klesala. Čeští ovocnáři za poslední rok kvůli nízkým výkupním cenám ovoce a ztrátovému pěstování vykáceli 8,3 procenta ovocných sadů. S úbytkem sadů tak dál klesá soběstačnost Česka v produkci čerstvého ovoce. Nyní se podle ovocnářů soběstačnost v závislosti na objemu sklizně a spotřebě pohybuje mezi 30 až 40 procenty.
Evropská unie zvažuje dotování přepravy ukrajinského obilí přes Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Čeští zemědělci tak mohou zůstat znevýhodněni, jelikož i jejich výkupní ceny ukrajinské obilí snižuje – zůstali by však bez kompenzace.
Lukáš Kovanda: Podpora Ukrajiny Česko znevýhodňuje. Poznáme to na ceně chleba
Názory
Průzkum se ptal také na to, jak je na tom Česku v používání pesticidů. Jejich spotřebu chce výrazně omezit EU. Téma se řešilo již za českého předsednictví, kdy ČR chtěla, aby se při snižování spotřeby více zohlednil dosavadní pokles spotřeby u jednotlivých zemí. Původně se mluvilo o tom, že cílem návrhu Evropské komise je omezit do roku 2030 jejich spotřebu o 50 procent. Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že se podařilo prosadit spravedlivější přístup, protože v Česku je spotřeba zhruba 1,5 kilogramu na hektar a rok, zatímco například v Nizozemsku se podle svazu spotřeba blíží k devíti kilogramům. Jak bude nařízení o podobě snižování spotřeby vypadat, se zatím nerozhodlo.
Podle průzkumu svazu si 52 procent lidí myslí, že ČR je v porovnání s ostatními státy EU ve spotřebě pesticidů na průměru EU. Téměř 47 lidí se také domnívá, že stát podporuje větší zemědělské podniky. Svaz upozornil na to, že vláda již loni ve strategickém plánu dotací, který platí již od letošního roku, přesunula větší část dotací k menším farmářům. Upravena byla takzvaná redistributivní platby, kterou získávají podniky na prvních 150 hektarů půdy. Z celé částky určené na přímé platby na hektar to bude 23 procent, což přesune podporu více směrem k menším podnikům.
V Česku klesají ceny másla, cukru i mléka, zlevnit ale musí i další potraviny, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Firmy mají velké zisky, lidé to ale musí pocítit na poklesu cen, řekl premiér. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nesmí být marže nepřiměřené. Vláda bude apelovat na řetězce, aby nabízely víc českých potravin. Firmy z koncernu Agrofert mají za loňský rok nepřiměřeně vysoké zisky, předseda hnutí ANO Andrej Babiš by podle Fialy mohl jedním rozhodnutím ceny potravin snížit. Babiš dříve Agrofert vlastnil, pak ho převedl do svěřenských fondů. Agrofert podle mluvčího Pavla Heřmanského ale nemá takovou tržní sílu, aby ovlivnil koncové ceny na maloobchodním trhu, neurčuje ceny v obchodech.
Fiala zuří. Potravináři měli rekordní zisky. Přitom žádali pomoc
Money
Programové prohlášení vlády rovněž uvádí, že stát má účinněji podporovat rodinné farmy nebo malé a střední podniky. Podle zemědělského svazu na platbu, která se rozdělí na prvních 150 hektarů půdy, se ročně rozdělí zhruba 189 milionů eur, tedy zhruba přes 4,5 miliardy korun
Předseda svazu Martin Pýcha poukázal na to, že lokální produkce potravin má pro stát strategický význam i z pohledu bezpečnosti. „Zemědělství dnes sice zaměstnává pouhá dvě procenta pracujících a na HDP se podílí necelými třemi procenty, v péčí o krajinu a formování společenského života na venkově je ovšem jeho význam stále nepopíratelný," dodal.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
