Reklama

Lukáš Kovanda: Česko zažívá boom solárů. Zelené zdroje ale tuzemskou, ani evropskou energetiku nespasí

Česko zažívá boom solárních elektráren. Zelené zdroje ale tuzemskou, ani evropskou energetiku nespasí
Pixabay
Lukáš Kovanda

Česko zažívá pořádný solární boom. Loni bylo v zemi zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Solární asociace. To představuje meziroční nárůst o 366 procent. Postupně se zvyšuje také průměrná velikost elektráren. 

Reklama

Dopady války na Ukrajině v podobě zdražení fosilních paliv v čele se zemním plynem tak prokazatelně urychlují proces „ozeleňování“. Jednoduše proto, že cenová výhodnost fosilních paliv už není – a jen tak nebude – tak výrazná jako před válkou.

Větrné elektrárny

Válka na Ukrajině uspíšila přechod k obnovitelným zdrojům, státy hodlají investovat miliardy dolarů

Ruská agrese na Ukrajině v loňském roce uspíšila snahy vlád po celém světě přejít na obnovitelné zdroje energie.

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Naše energetické „zelenání“ zaplatí naše děti. I s úroky

Lukáš Kovanda: Naše energetické „zelenání“ zaplatí naše děti. I s úroky

Z hlediska evropské energetiky válka na Ukrajině v roce 2022 jenom uspíšila proces, který měl přijít tak jako tak. Zdražila fosilní paliva. Inflace, která v důsledku toho panuje, měla nastat i bez války. Jen by byla rozprostřena do delšího časového úseku. Ač se to zatím příliš nezdá, válka tak vlastně odhaluje, že zelená agenda EU je zatím prakticky neuskutečnitelná, stejně jako Green Deal.

Přečíst článek

Zároveň je ale zřejmější než kdykoli v uplynulých letech, že o zelené zdroje, včetně právě fotovoltaických elektráren, ani tak evropskou energetiku opřít nelze. Jejich zásadní slabina – to, že nejsou řiditelné – se projevuje velice zřetelně právě teď. Dosud zřejmě nejzřetelněji vysvítá, že zelené zdroje prostě mají své limity.

Uhlí zažívá comeback

Proto ostatně i tolik „zelení“ Němci budují hned několik terminálů na zpracování zkapalněného plynu naráz, a nikoli další větrné farmy. Bez fosilních paliv se neobejdou. Potřebují je jako zálohu pro zelené zdroje – pro dny zamračeného bezvětří. A tím akutněji, čím déle budou zavrhovat jádro. Proto v Německu nyní zažívá mocný comeback dokonce i uhlí.

Reklama

Loňský rok prokázal, že ozeleňování energetiky je velmi nákladné. Samotná elektřina ze slunce nebo větru je levná, jestliže ovšem panuje příhodné počasí. Pokud takové počasí nevládne, je třeba zapojit řiditelnou zálohu. Tedy plynovou, uhelnou či třeba jadernou elektrárnu. Cenu této zálohy je třeba k zelené elektřině připočíst. Rázem pak už zelená elektřina levná není. Nutnost mít fosilní zálohu je jakousi její „negativní externalitou“, kterou je třeba takzvaně internalizovat, tedy započíst do nákladů zelené energetiky. Ta je tudíž poměrně drahá, protože to, nač dříve stačil jeden zdroj – fosilní –, jsou nyní potřeba zdroje dva, a sice zdroj zelený a jeho záloha v podobě zdroje řiditelného, nejčastěji fosilního.

Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde

Pokud mají být politici skutečně nepopulističtí, musí právě s tímto předstoupit před občany. Musí rozvinout veřejnou diskusi. Musí říci: chceme-li jako společnost zelenou elektřinu, ekonomiku méně závislou na uhlíku, pak si ale vedle zelených zdrojů musíme platit i ty záložní – a o to to celé bude dražší.

A hlavně teď, když se v souvislosti s válkou na Ukrajině hodláme – morálně správně – odstřihnout od poměrně levných ruských fosilních energií, dovážených zhusta potrubím, a nahradit je z velké části těmi dražšími, z poměrně dalekého zámoří. Politici by měli jasně říci, že toto bude představovat trvalejší inflační tlak. A že to tedy povede ke snížení životní úrovně lidí.

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme