Už ani dolar. USA zmrazily financování téměř veškeré zahraniční pomoci
Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavilo poskytování nové zahraniční pomoci. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě. Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat.
USA jsou zdaleka nejvýznamnějším poskytovatelem zahraniční pomoci. Jen za fiskální rok 2022 činila podle listu Financial Times 70 miliard dolarů (1,67 bilionu korun). V roce 2023 pak činila zhruba 60 miliard dolarů, což bylo asi jedno procento rozpočtu USA. Krok ministerstva zahraničí je podle AP patrně naplněním slibu staronového prezidenta Donalda Trumpa, že zastaví veškeré zahraniční výdaje, které budou v rozporu s americkými zájmy.
Zastavení se dotkne množství podpůrných programů po celém světě, od zdravotnických přes vzdělávací až po získávání pracovních dovedností a boj proti korupci. Podle FT mají nyní americké úřady 85 dní na přezkoumání programů a rozhodnutí, které programy budou moci pokračovat a které budou nadobro zastaveny. Do té doby může Rubio schvalovat výjimky.
Zklamání pro humanitární pracovníky
Příkaz Rubia výslovně vyjímá nouzové potravinové programy jako jsou ty, které pomáhají nasytit miliony lidí ve válčícím Súdánu. Příkaz zklamal zejména humanitární pracovníky, protože neosahuje konkrétní výjimky pro život zachraňující zdravotnické programy, jako kliniky a očkování dětí. Bývalý úředník vládní Agentury USA pro mezinárodní rozvojovou pomoc (USAID) řekl agentuře Reuters, že mnohé humanitární organizace pravděpodobně okamžitě ukončí činnost, aby jim nevznikly další náklady.
Příkaz vyňal ze zmrazení vojenskou pomoc spojencům Izraeli a Egyptu, nic ale nenasvědčuje tomu, že by podobná výjimka umožnila i vojenskou pomoc Ukrajině. Na případné budoucí dodávky zbraní na Ukrajinu stále zbývají asi 3,85 miliardy dolarů schválené Kongresem. Nyní je na Trumpovi, zda je utratí či nikoli.
Jen několik hodin po pondělním nástupu do úřadu Trump nařídil 90denní pozastavení zahraniční rozvojové pomoci do doby, než bude přezkoumána efektivita a soulad s jeho zahraniční politikou. Rozsah příkazu však nebyl bezprostředně znám.
Při pondělním inauguračním projevu americký prezident Donald Trump uvedl, že američtí astronauti „umístí hvězdy a pruhy (tedy vlajku USA) na planetu Mars“. Vedle sedící technologický miliardář a Trumpův sponzor Elon Musk to přivítal zvednutím obou palců nahoru. Koneckonců, jen on k tomu může dodat potřebnou techniku. Ale co vlastně prezident Trump zamýšlí?
Chce Trump dobýt i Mars? Časově to jaksi nevychází
Enjoy
Také americký prezident v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven se s ruským protějškem co nejdříve setkat. Tématem by měla být Ukrajina a ceny energií. Bez nás to nepůjde, upozornil Kyjev.
Jednání Putin – Trump na spadnutí? Jsem připraven, vzkázal vládce Kremlu
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
