Spojené státy a Čína se dohodly na 90denním pozastavení většiny cel, uvedl po víkendovém jednání v Ženevě americký ministr financí Scott Bessent.

Bílý dům poté uvedl, že obě strany do středy 14. května učiní požadované změny, po kterých zůstane v platnosti základní clo deset procent. Američané ale ponechají v platnosti ještě 20procentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco Spojené státy u dovozu z Číny clo 30 procent.

„Obě země velmi dobře hájily své národní zájmy,“ řekl podle agentury Reuters Bessent. „Oba máme zájem na vyváženém obchodu a Spojené státy budou i nadále směřovat k tomuto cíli,“ pokračoval ministr, po jehož boku stál obchodní zmocněnec americké vlády Jamieson Greer. Washington i Peking usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo. Podrobnosti chtějí dojednat v oznámené tříměsíční pauze.

Americký prezident Donald Trump od svého lednového nástupu do funkce zvýšil cla na většinu dovozu z Číny, postupně až na 145 procent. Čína odpověděla protiopatřením a postupně clo u mnoha položek dovážených z USA zvýšila až na 125 procent. Trump zaváděl cla už za svého prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 a jeho nástupce Joe Biden pak zavedl ještě další cla.

Trump se chystá srazit ceny léků v USA až o 80 procent

Money

Americký prezident Donald Trump podepíše exekutivní příkaz, jímž „téměř okamžitě“ sníží ceny léků na předpis ve Spojených státech na úroveň, jaká se platí v jiných vyspělých zemích, tedy podle něj o 30 až 80 procent. Trump to oznámil na sociální síti.

ČTK

Přečíst článek

Situace je neudržitelná

„Bessent před časem zmínil, že současná situace je neudržitelná, a proto dříve či později dojde k dohodě,“ řekl analytik XTB Tomáš Vranka. „Na americkou administrativu samozřejmě tlačila i řada vlivných osobností ze světa amerického byznysu. Zástupci amerických obchodních řetězců Walmart a Target se dokonce sešli s Donaldem Trumpem a varovali ho, že pokud bude situace pokračovat, regály v obchodech se postupně vyprázdní,“ dodal.

Spojené státy a Čína jsou dvě největší ekonomiky na světě. Obchodní válka mezi oběma zeměmi zhoršila výhled globální ekonomiky a rozkolísala světové finanční trhy. Schůzka v Ženevě byla prvním osobním setkáním mezi vysokými ekonomickými představiteli USA a Číny od doby, kdy se Trump po čtyřleté pauze vrátit do prezidentského úřadu.

„Je to lepší, než jsem čekal. Myslel jsem si, že cla klesnou někam k 50 procentům,“ řekl hlavní ekonom společnosti Pinpoint Asset Management Č'-wej Čang. „Je to samozřejmě velmi pozitivní zpráva pro ekonomiky v obou zemích i pro ekonomiku globální. Investoři se teď budou v krátkodobém horizontu mnohem méně obávat škod v globálních dodavatelských řetězcích,“ dodal analytik.

Dolar po oznámení dohody zamířil vzhůru, k euru zaznamenal nejvýraznější zhodnocení od loňského prosince. Krátce po 15:00 středoevropského letního času se euro prodávalo za 1,1125 dolaru a proti předchozímu obchodnímu dnu vykazovalo propad skoro o 1,1 procenta. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, měl k dobru asi 1,2 procenta na 101,5490 bodu. Přibližně na měsíční maximum se dostaly výnosy klíčových dluhopisů americké nebo německé vlády, což znamená, že se zmírněním rizika jejich ceny klesají.

Zlato klesá

Výrazně klesá cena zlata, o které bývá vyšší zájem v dobách politické a ekonomické nejistoty. Odpoledne se zlato prodávalo zhruba za 3243 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu) a jeho cena vykazovala pokles o 2,5 procenta. Dopoledne byly ztráty ještě výraznější. Prudce naopak roste cena ropy, a to díky očekávanému zlepšení hospodářských vyhlídek, pokud obě strany předběžné plány uvedou v život. Severomořská ropa Brent se prodávala za více než 65 dolarů za barel a proti předchozímu dni byla dražší o více než tři procenta.

Putin chce vše, přiznává Trump frustraci z vyjednávání míru mezi Ruskem a Ukrajinou

Politika

Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.

ČTK

Přečíst článek

„Měli jsme velmi produktivní rozhovory a já si myslím, že k velmi pozitivnímu procesu významně přispělo místo konání zde u Ženevského jezera,“ řekl Bessent. „O víkendu se obě delegace shodly, že ani jedna strana si nepřeje, abychom se úplně odloučili. Velmi vysoká cla byla ekvivalentem embarga, což nechce žádná ze stran. My chceme obchodovat,“ dodal.

Celní spor zastavil mezi Čínou a Spojenými státy obousměrný obchod v hodnotě téměř 600 miliard dolarů (13,5 bilionu korun). Narušil dodavatelské řetězce, vyvolal obavy ze stagflace a někde vedl i k propouštění. Stagflace je růst cen při stagnaci ekonomické aktivity. Zpráva o dosažení předběžné dohody podpořila ceny akcií v Číně i v Evropě, růst před zahájením obchodování signalizovaly také americké akcie.

Trump začal cla zavádět kvůli tomu, že Spojené státy mají s mnoha zeměmi dlouhodobě vysoký obchodní deficit, který podle prezidenta neodráží spravedlivé obchodní podmínky. Trump zavedl základní desetiprocentní clo, které se vztahuje na většinu zemí, a k němu ještě zavedl vyšší cla individuálně pro každou zemi. Trump je označuje za reciproční, i když přesně neodpovídají clům, která vybírají ty které země. Podle Trumpa tato takzvaná reciproční cla odrážejí i netarifní sazby a různé exportní pobídky, které poškozují a pokřivují volný trh.

Čínu Trump viní i z toho, že nedělá dost, aby zabránila pašování fentanylu do Spojených států. Tato droga podle prezidenta v USA způsobuje krizi a má na svědomí spousty mrtvých. Bílý dům tvrdí, že z Číny pocházejí látky používané pro výrobu tohoto opioidu.