Týden Tradera: Peníze do ekonomik potečou dál

V uplynulém týdnu bylo největší sledovanou událostí každoroční sympozium v Jackson Hole. A o co vlastně jde?

Čtenáři, kteří se dlouhodobě o ekonomická témata zajímají, si jistě vzpomenou, že se v Jackson Hole pravidelně setkávají přední světoví ekonomové a bankéři, případně také významní politici. V minulosti na tomto setkání byly oznámeny důležité kroky v rámci monetární politiky. V roce 2010 proslavil Jackson Hole tehdejší guvernér americké centrální banky Ben Bernanke, když oznamoval návrat QE (kvantitativního uvolňování), a stejně tak tomu bylo v roce 2012. Oba kroky měly na trh velký dopad, protože zpravidla nastartovaly na akciových trzích prudkou rally, která trvala s určitými přestávkami až do jara dalšího roku.

Inflační paradox. Explozi cen brzdí obavy z další vlny koronaviru

Money

Vývoj inflace je jedním z nejvážnějších témat, o kterém se ve světě v řadách ekonomů i bankéřů letos hovoří a spekuluje. Objevující se názory varující, ale také uklidňující. Jasno přitom není.

Viliam Buchert

Přečíst článek

Letos byla očekávání investorů upřena poněkud jiným směrem, a to nikoliv k zahájení měnové expanze, ale spíše k její ukončení nebo zmírňování. Nejdříve si pojďme společně připomenout několik podstatných ekonomických čísel.

Od března roku 2020, kdy Fed snížil sazby prakticky na nulu v reakci na pandemii covid-19, tak od července téhož roku zahájil masivní program nákupů vládních dluhopisů. Měsíčně tak na trzích nakupoval dluhopisy americké vlády za 80 miliard dolarů. K tomu také ještě přidejme nákup hypotékou zajištěných cenných papírů v objemu 40 miliard dolarů. To ve výsledku znamená, že do americké ekonomiky přibylo od té doby více než 1,6 bilionu amerických dolarů. Finanční trhy si na svou pravidelnou dávku „měnové drogy“ patřičně zvykly. Měřeno americkým indexem S&P 500 posílily od svého dna o více než 100 procent. Otázkou zůstává, jaké jsou skutečné negativní stránky tohoto měnového nástroje?

První lekce

Vraťme se nyní na chvíli k úplně prvnímu QE, které bylo zahájeno uprostřed největší americké finanční krize od třicátých let minulého století - tedy v roce 2009. Mělo za cíl zejména rozmrazit finanční trhy a dodat důvěru pro celý globální finanční systém. Do ztrátových amerických hypoték byly zapojeny snad všechny tehdejší známé světové bankovní domy a obnovit důvěru na mezibankovním trhu (takzvaný OTC trh) bylo zcela zásadní, aby instituce mohly opět svými kreditními linkami živit podniky a pohánět ekonomiku vpřed.

To se tehdy zcela podařilo a myslím, že tento neortodoxní přístup k měnové politice přinesl v dané situaci mnoho dobrého. Minimálně pomohl odvrátit skutečnou globální ekonomickou depresi. Nicméně mělo to za následek také proměnu rozpočtové politiky v USA. Vytvoření stabilní poptávky po americký vládních dluhopisech, kterých má ve své zásobě Fed již několik bilionů, totiž dalo prostor naprosto nerozvážné fiskální politice USA.

Americké akcie rekordně posílily. Růst táhly technologické společnosti

Money

Americké akcie posílily, indexy S&P 500 a Nasdaq skončily na rekordech. Absence negativních indikátorů podnítila na trhu chuť riskovat.

ČTK, luf

Přečíst článek

Tehdejší prezident Donald Trump přišel se svou daňovou reformou, která neměla pozitivní dopad na americkou střední třídu, ale pouze na mimořádně bohaté firmy a jednotlivce. A nyní nový prezident Joe Biden zahájil fiskální stimul v podobě 3,5bilionového programu investic v infrastruktuře. To jsou skutečně fiskální hody, nad kterými ekonomové pouze kroutí hlavou.

Pochybuji, že daný stav, kdy centrální banky napříč světem podporují politiky v rozhazování prostředků, nebude dále pokračovat. Výsledkem toho bude jediné: čím dál vyšší inflace a zejména nástup kryptoměn, jako je bitcoin, které dávají svým držitelům možnost bojovat proti chování centrálních bankéřů a politiků.

Týden tradera: Pražská burza překonává většinu světových trhů

Money

Pražská burza je letos pro investory výnosnější než indexy největších trhů v Evropě a ve světě. A Spojené státy vykročily vstříc masivnímu zadlužení.

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Banky budou odvádět víc do kapitálových rezerv

Money

Banky budou odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) totiž zvýšila od října 2022 tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,5 procenta. Již v květnu rada ČNB zvýšila s účinností od července 2022 sazbu na jedno procento. Aktuálně je uplatňovaná sazba 0,5 procenta. Ta platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry.

ČTK

Přečíst článek