Týden Tradera: Peníze do ekonomik potečou dál
V uplynulém týdnu bylo největší sledovanou událostí každoroční sympozium v Jackson Hole. A o co vlastně jde?
Čtenáři, kteří se dlouhodobě o ekonomická témata zajímají, si jistě vzpomenou, že se v Jackson Hole pravidelně setkávají přední světoví ekonomové a bankéři, případně také významní politici. V minulosti na tomto setkání byly oznámeny důležité kroky v rámci monetární politiky. V roce 2010 proslavil Jackson Hole tehdejší guvernér americké centrální banky Ben Bernanke, když oznamoval návrat QE (kvantitativního uvolňování), a stejně tak tomu bylo v roce 2012. Oba kroky měly na trh velký dopad, protože zpravidla nastartovaly na akciových trzích prudkou rally, která trvala s určitými přestávkami až do jara dalšího roku.
Vývoj inflace je jedním z nejvážnějších témat, o kterém se ve světě v řadách ekonomů i bankéřů letos hovoří a spekuluje. Objevující se názory varující, ale také uklidňující. Jasno přitom není. 
Inflační paradox. Explozi cen brzdí obavy z další vlny koronaviru
Money
Letos byla očekávání investorů upřena poněkud jiným směrem, a to nikoliv k zahájení měnové expanze, ale spíše k její ukončení nebo zmírňování. Nejdříve si pojďme společně připomenout několik podstatných ekonomických čísel.
Od března roku 2020, kdy Fed snížil sazby prakticky na nulu v reakci na pandemii covid-19, tak od července téhož roku zahájil masivní program nákupů vládních dluhopisů. Měsíčně tak na trzích nakupoval dluhopisy americké vlády za 80 miliard dolarů. K tomu také ještě přidejme nákup hypotékou zajištěných cenných papírů v objemu 40 miliard dolarů. To ve výsledku znamená, že do americké ekonomiky přibylo od té doby více než 1,6 bilionu amerických dolarů. Finanční trhy si na svou pravidelnou dávku „měnové drogy“ patřičně zvykly. Měřeno americkým indexem S&P 500 posílily od svého dna o více než 100 procent. Otázkou zůstává, jaké jsou skutečné negativní stránky tohoto měnového nástroje?
První lekce
Vraťme se nyní na chvíli k úplně prvnímu QE, které bylo zahájeno uprostřed největší americké finanční krize od třicátých let minulého století - tedy v roce 2009. Mělo za cíl zejména rozmrazit finanční trhy a dodat důvěru pro celý globální finanční systém. Do ztrátových amerických hypoték byly zapojeny snad všechny tehdejší známé světové bankovní domy a obnovit důvěru na mezibankovním trhu (takzvaný OTC trh) bylo zcela zásadní, aby instituce mohly opět svými kreditními linkami živit podniky a pohánět ekonomiku vpřed.
To se tehdy zcela podařilo a myslím, že tento neortodoxní přístup k měnové politice přinesl v dané situaci mnoho dobrého. Minimálně pomohl odvrátit skutečnou globální ekonomickou depresi. Nicméně mělo to za následek také proměnu rozpočtové politiky v USA. Vytvoření stabilní poptávky po americký vládních dluhopisech, kterých má ve své zásobě Fed již několik bilionů, totiž dalo prostor naprosto nerozvážné fiskální politice USA.
Americké akcie posílily, indexy S&P 500 a Nasdaq skončily na rekordech. Absence negativních indikátorů podnítila na trhu chuť riskovat. 
Americké akcie rekordně posílily. Růst táhly technologické společnosti
Money
Tehdejší prezident Donald Trump přišel se svou daňovou reformou, která neměla pozitivní dopad na americkou střední třídu, ale pouze na mimořádně bohaté firmy a jednotlivce. A nyní nový prezident Joe Biden zahájil fiskální stimul v podobě 3,5bilionového programu investic v infrastruktuře. To jsou skutečně fiskální hody, nad kterými ekonomové pouze kroutí hlavou.
Pochybuji, že daný stav, kdy centrální banky napříč světem podporují politiky v rozhazování prostředků, nebude dále pokračovat. Výsledkem toho bude jediné: čím dál vyšší inflace a zejména nástup kryptoměn, jako je bitcoin, které dávají svým držitelům možnost bojovat proti chování centrálních bankéřů a politiků.
Pražská burza je letos pro investory výnosnější než indexy největších trhů v Evropě a ve světě. A Spojené státy vykročily vstříc masivnímu zadlužení. 
Týden tradera: Pražská burza překonává většinu světových trhů
Money
Banky budou odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) totiž zvýšila od října 2022 tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,5 procenta. Již v květnu rada ČNB zvýšila s účinností od července 2022 sazbu na jedno procento. Aktuálně je uplatňovaná sazba 0,5 procenta. Ta platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry.
Banky budou odvádět víc do kapitálových rezerv
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
