Evropa míří do další energetické krize. Nejvíce zasáhne Česko a okolní země, varuje ministr Havlíček
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Evropa se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka blíží k další energetické krizi. Nejvýrazněji by její důsledky měly pocítit státy střední Evropy, mezi nimi i Česká republika.
Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze upozornil především na současný růst velkoobchodních cen energií. Cena zemního plynu pro evropský trh se na začátku týdne dostala nejvýše od konce roku 2022.
Energetické trhy vřou, ale u nás je zatím ticho a klídek. Registrujeme jen rostoucí ceny pohonných hmot. Jenže kromě ceny ropy začaly masivně růst i ceny energií. Pokud nenastane nějaký globální zvrat, například vyřešení krize v Hormuzském průlivu a války USA proti Íránu, čeká nás zdražování, se kterým dosavadní odhady inflace rozhodně nepočítají.
Ekonomický diář Pavla Párala: Inflace se chystá startovat. Držte si peněženky, bude to jízda
Názory
Říjnový kontrakt na plyn v nizozemském virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility překonal hranici 84 eur, tedy přibližně 2040 korun, za megawatthodinu. Přestože během týdne část předchozího růstu smazal, současná cena kolem 78 eur, v přepočtu zhruba 1896 korun, je více než dvojnásobná ve srovnání se začátkem roku. Spolu s plynem výrazně zdražuje také elektřina.
Zdražení se k zákazníkům dostane se zpožděním
„Vstupujeme do další fáze energetické krize. Války na Ukrajině a na Blízkém východě ženou ceny vzhůru. Zatím se to výrazněji neprojevilo u zákazníků, protože se k nám burzovní ceny dostávají prostřednictvím dlouhodobých kontraktů. V příštích měsících ale budou ceny energií postupně růst,“ řekl Havlíček.
Debata o dramatickém růstu spotřeby elektřiny naráží na realitu. Zatímco rozvojový svět staví novou infrastrukturu, Česku hrozí spíše stagnace. Elektrifikaci totiž brzdí limity sítí i fyzikální zákony úspornějších technologií.
Vojtěch Měřínský: Spotřeba elektřiny tolik neporoste. Chybět bude výkon, ne energie
Názory
Podle ministra proto musí Česko společně s dalšími evropskými státy prosazovat stabilizační opatření. „Musíme s tím něco udělat a přijmout opatření. Proto hledáme v Evropě koalice, s nimiž bychom tyto kroky prosadili,“ uvedl.
Česko chce odložit systém ETS 2
Havlíček se chce zaměřit zejména na emisní povolenky. Evropská unie by podle něj měla odložit zavedení systému ETS 2, který má od roku 2028 rozšířit obchodování s emisními povolenkami na další odvětví, především na silniční dopravu a vytápění budov.
Česká republika se chce zároveň zasadit o omezení fungování stávajícího systému ETS 1, a to alespoň v některých průmyslových odvětvích.
Evropu zdražuje závislost na plynu
Ceny energií jsou podle Havlíčka v Evropě výrazně vyšší než v některých jiných částech světa. Jednou z příčin je takzvaný závěrný způsob tvorby cen elektřiny. Výslednou cenu na trhu určuje poslední, a zpravidla nejdražší zdroj potřebný k pokrytí aktuální poptávky. Tím je často plynová elektrárna.
Země střední Evropy navíc podle ministra negativně ovlivnilo odstavení německých jaderných elektráren a další energetická rozhodnutí přijatá v uplynulých letech.
„Evropa udělala chyby a některé změny provedla příliš rychle. Ztratili jsme kvůli tomu 20 let a stejně dlouho může trvat náprava. Evropu musíme stabilizovat, snížit její závislost a budovat nové energetické zdroje,“ dodal Havlíček.
