Evropa míří do další energetické krize. Nejvíce zasáhne Česko a okolní země, varuje ministr Havlíček
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Evropa se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka blíží k další energetické krizi. Nejvýrazněji by její důsledky měly pocítit státy střední Evropy, mezi nimi i Česká republika.
Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze upozornil především na současný růst velkoobchodních cen energií. Cena zemního plynu pro evropský trh se na začátku týdne dostala nejvýše od konce roku 2022.
Energetické trhy vřou, ale u nás je zatím ticho a klídek. Registrujeme jen rostoucí ceny pohonných hmot. Jenže kromě ceny ropy začaly masivně růst i ceny energií. Pokud nenastane nějaký globální zvrat, například vyřešení krize v Hormuzském průlivu a války USA proti Íránu, čeká nás zdražování, se kterým dosavadní odhady inflace rozhodně nepočítají.
Ekonomický diář Pavla Párala: Inflace se chystá startovat. Držte si peněženky, bude to jízda
Názory
Říjnový kontrakt na plyn v nizozemském virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility překonal hranici 84 eur, tedy přibližně 2040 korun, za megawatthodinu. Přestože během týdne část předchozího růstu smazal, současná cena kolem 78 eur, v přepočtu zhruba 1896 korun, je více než dvojnásobná ve srovnání se začátkem roku. Spolu s plynem výrazně zdražuje také elektřina. „Jsme v energetické krizi. Ceny na burzách eskalují. Za několik měsíců nás to začne dobíhat," uvedl Havlíček.
Zdražení se k zákazníkům dostane se zpožděním
„Vstupujeme do další fáze energetické krize. Války na Ukrajině a na Blízkém východě ženou ceny vzhůru. Zatím se to výrazněji neprojevilo u zákazníků, protože se k nám burzovní ceny dostávají prostřednictvím dlouhodobých kontraktů. V příštích měsících ale budou ceny energií postupně růst,“ řekl Havlíček.
Debata o dramatickém růstu spotřeby elektřiny naráží na realitu. Zatímco rozvojový svět staví novou infrastrukturu, Česku hrozí spíše stagnace. Elektrifikaci totiž brzdí limity sítí i fyzikální zákony úspornějších technologií.
Vojtěch Měřínský: Spotřeba elektřiny tolik neporoste. Chybět bude výkon, ne energie
Názory
Podle ministra proto musí Česko společně s dalšími evropskými státy prosazovat stabilizační opatření. „Musíme s tím něco udělat a přijmout opatření. Proto hledáme v Evropě koalice, s nimiž bychom tyto kroky prosadili,“ uvedl. Hledání partnerů pro dohodu o zrušení druhé várky emisních povolenek je však podle Havlíčka složité. Evropa je rozdělena do několika energetických ostrovů, kdy si každá část kontinentu hlídá své zájmy.
„Skandinávský energetický ostrov je mnohem dál než my ve střední Evropě. Má dobrý mix jaderných a obnovitelných zdrojů. Nemá důvod propojovat svou energetickou soustavu se střední Evropou. Tamní politici by museli svým voličům vysvětlovat, proč by jim kvůli tomu měla elektřina zdražit," vysvětluje Havlíček.
„Kvůli německé energiewende, odstranění jádra a uhelných elektráren, jsme v prekérní situaci," uvedl Havlíček. Podle něj je třeba v rámci Evropy zatáhnout za ruční brzdu v oblasti emisních povolenek. Nelogika podle něj spočívá v tom, že cena povolenky, která je vlastně jakousi formou daně, je nepředvídatelná. Nyní se ceny emisních povolenek pohybují mezi 70 až 110 euro za produkci tuny oxidu uličitého. „Ideální by bylo přerušit obchodování s ETS 1. Cena by měla být 30 až 35 euro za tunu. A měli bychom v rámci celé Evropy nastavit rychlost růstu cen, jinak průmysl není schopen plánovat," tvrdí Havlíček.
Česko chce odložit systém ETS 2
Podle Havlíčka by Evropská unie měla odložit zavedení systému ETS 2, který má od roku 2028 rozšířit obchodování s emisními povolenkami na další odvětví, především na silniční dopravu a vytápění budov. Česká republika se chce zároveň zasadit o omezení fungování stávajícího systému ETS 1, a to alespoň v některých průmyslových odvětvích.
Evropu zdražuje závislost na plynu
Ceny energií jsou podle Havlíčka v Evropě výrazně vyšší než v některých jiných částech světa. Jednou z příčin je takzvaný závěrný způsob tvorby cen elektřiny. Výslednou cenu na trhu určuje poslední, a zpravidla nejdražší zdroj potřebný k pokrytí aktuální poptávky. Tím je často plynová elektrárna.
Země střední Evropy navíc podle ministra negativně ovlivnilo odstavení německých jaderných elektráren a další energetická rozhodnutí přijatá v uplynulých letech. „Evropa udělala chyby a některé změny provedla příliš rychle. Ztratili jsme kvůli tomu 20 let a stejně dlouho může trvat náprava. Evropu musíme stabilizovat, snížit její závislost a budovat nové energetické zdroje,“ dodal Havlíček.
