Stát vybere méně. Bankám klesají zisky, na windfall tax odvedou jednotky miliard, soudí analytici
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala v prvním čtvrtletí 2023 celkem 14,8 miliardy korun. Ve stejném období loni to bylo 15,6 miliard korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení zisku o 800 milionů je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů, který zasáhl většinu bank. Mohlo k tomu mírně přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.
Čistý zisk skupiny ČSOB v prvním čtvrtletí klesl meziročně o 22 procent na 3,6 miliardy korun. Komerční bance stoupl o 1,4 procenta na 3,6 miliardy korun. Monetě Money Bank klesl o 5,8 procenta na 1,2 miliardy korun. České spořitelně zisk vzrostl o třetinu na 3,3 miliardy korun, UniCredit Bank v ČR a na Slovensku stoupl o 19 procent na 2,2 miliardy korun. Raiffeisenbank v ČR klesl o 28 procent na 864 milionů korun.
Bitcoin patří k letošním nejlepším investicím. Vydělávají však také akcie i dluhopisy. Druhé čtvrtletí však může přinést krátkodobý propad, domnívají se odborníci na globální finanční trhy. Pražská burza patří k vítězům, především díky akciím ČEZ.
Král bitcoin i pražská burza. Loňské propadáky letos vydělávají
Trhy
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření 100 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden uvedl, že výběr peněz bude nižší, než se čekalo, současně by ale podle něj měly být nižší výdaje na kompenzace vysokých cen energií, na které byly příjmy z mimořádných opatření určeny.
Místo sto miliard jen čtyřicet. Stát vybere na mimořádné dani výrazně méně
Money
„Z oznámených odvodů na mimořádné dani lze soudit, že stát vybere méně než se dříve očekávalo. Zatímco stát dříve doufal ve výběr jen z bankovního sektoru 33 miliard korun, nyní očekávám, že se celkový odvod bank bude pohybovat v řádu nižších jednotek miliard,” řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Za případným menším než očekávaným výběrem mimořádné daně budou podle něj stát právě úrokové výnosy.
J&T Bance, která poskytuje služby privátního bankovnictví, stoupl loni meziročně čistý zisk o 21 procent na 3,38 miliardy korun. 
J&T Banka loni vydělala 3,4 miliardy. Windfall tax se vyhne
Money
Jelikož Česká národní banka zastavila svůj cyklus zvedání sazeb, chybí finančním domům růstové impulzy, doplnil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Naopak vzhledem ke konkurenčním tlakům podle něj přeceňují depozita, což má za následek nárůst úrokových nákladů. V prostředí vyšších sazeb taktéž ochabuje produkce nových úvěrů. Některé peněžní ústavy dokázaly reagovat škrty na straně provozních nákladů, což dopad horších výnosů z úroků na čistý zisk tlumilo, dodal.
Vláda rozhodla o návratu spotřební daně z nafty na původní hodnotu 9,95 koruny za litr. V návrhu novely zákona o spotřebních daních navrhuje, aby se tak stalo od poloviny roku. V současnosti je daň nižší o 1,50 koruny na litr, úleva měla původně platit do konce roku. Návrat sazby na původní hodnotu se nelíbí dopravcům. 
800 milionů do státní kasy měsíčně. Vláda chce od léta vrátit spotřební daň z nafty
Money
Komerční banky napříč evropskými ekonomikami v loňském roce využívaly zvyšování úrokových sazeb ve svůj prospěch, když klientům nabízely nižší úroky, než jaké získaly na úložkách u centrální banky nebo na úvěrech pro klienty, uvedl Cverna. Navzdory tomu, že se úrokové sazby mohou v ekonomice držet na vyšší úrovni delší dobu, neočekává pokračování agresivního zvyšování jako v roce 2022. To zmenší manévrovací prostor pro banky a způsobí tlak na čisté úrokové marže, dodal.
Těchto bank se týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
