Rusko se oklepává z pandemie a těží víc ropy. Prodá jí ale méně než před covidem
Rusko plánuje návrat těžby do předpandemických dob nejpozději letos v květnu. Mnozí těžaři však upozorňují na nedostatečné kapacity.
Těžba ropy v Rusku se loni zotavila z útlumu vyvolaného pandemií a zvýšila se o více než dvě procenta. V průměru tak činila 10,5 milionu barelů denně, uvedlo ruské ministerstvo energetiky. Na úroveň před pandemií se Rusko chce dostat do května, což je ale podle analytiků ambiciózní plán vzhledem k tomu, že ropná pole se vyčerpávají.
Ke zvýšení těžby loni přispěl i fakt, že největší světoví producenti ze skupiny OPEC+ pozvolna odbourávají těžební omezení zavedená v roce 2020. Tehdy k nim sáhli, aby podpořili cenu ropy, která prudce klesla po výrazném snížení poptávky na začátku pandemie. Skupina OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem.
Drakonické povinnosti při přechodu na bezemisní zdroje elektřiny nejsme schopni zvládnout, tvrdí místopředseda ODS Alexandr Vondra, europoslanec a člen výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu. Rozhovor vznikl krátce po projevu prezidenta Miloše Zemana, který vyzval k odstoupení od Zelené dohody. A krátce předtím, než by mohla Evropská komise rozhodnout, zda bude jádro uznáno jako součást evropského mixu. Na jádru přitom podle Vondry stojí a má stát česká energetika.
Zpackaný Green Deal vytvoří z Evropy zónu chudoby, to nesmíme dopustit, říká Alexandr Vondra
Leaders
Vývoz ropy klesá, plynu ale Rusko prodá víc
Vyjádřeno v tunách Rusko loni vytěžilo 524 milionu tun ropy a plynového kondenzátu, což představuje meziroční nárůst o 2,2 procenta. Těžba tak zůstává pod postsovětským maximem z roku 2019, které činí 560,2 milionu tun za rok, tedy 11,3 milionu barelů denně.
Agentura Interfax uvádí, že vývoz ropy z Ruska do zemí mimo bývalý Sovětský svaz loni klesl o 2,2 procenta na 214,4 milionu tun. Těžba zemního plynu se naopak o deset procent zvýšila a vystoupila na 762,3 miliardy metrů krychlových.
Evropa má před sebou zlaté desetiletí, tedy alespoň co se technologických start-upů týče. Naznačuje to nejnovější, v pořadí sedmá zpráva společnosti Atomico o stavu evropských technologických firem. Její výsledky pro newstream.cz okomentoval partner společnosti DEPO Ventures Petr Šíma.
Petr Šíma: Evropu čeká zlaté desetiletí. Nikdy nebyl lepší čas na investice
Názory
Nečekaná dohoda OPEC+
Rusko v dubnu 2020 přistoupilo na dohodu s ostatními velkými producenty a snížilo těžbu ropy o více než dva miliony barelů denně. To bylo do té doby nevídané rozhodnutí, protože šlo o snížení zcela dobrovolné. Největší těžaři se tehdy rozhodli jednat koordinovaně, aby podpořili trh a zabránili dalšímu kolapsu cen vyvolaného pandemií.
Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak řekl, že těžba ropy a plynu se bude zvyšovat i nadále. V letošním roce by měla dosáhnout 540 až 560 milionů tun, v roce příštím by se pak měla dostat na 542 až 562 milionů tun.
Mnoho producentů ropy uvádí, že už jim nezbývá téměř žádná volná kapacita. Těžbu totiž snížili společně s ostatními producenty ze skupiny OPEC+. Tato skupina teď výrazné těžební škrty zavedené předloni postupně odbourává. Na začátku prosince se její členové dohodli, že budou pokračovat v původním plánu a v lednu těžbu zvýší o dalších 400 tisíc barelů denně, neboť globální ekonomika se dál zotavuje z pandemie a spolu s tím se zvyšuje i poptávka po ropě.
Burzovní cena plynu v EU dnes atakuje historický cenový rekord, když ráno vystoupala až na 155 eur za megawatthodinu. Bezprostředním důvodem je to, že plynovodem Jamal zcela přestal plyn proudit do koncového německého uzlu Mallnow. 
Plynovodem Jamal přestal proudit plyn do Německa. Evropě hrozí blackouty
Money
Pohonné hmoty poprvé v letošním roce výrazněji zlevňují. Cena benzinu Natural 95 klesla v uplynulém týdnu o 28 haléřů na cenu 36,75 koruny za litr, takže je nejnižší od začátku listopadu. Nafta ve stejném období zlevnila o deset haléřů a vyjde na 35,69 koruny za litr, což je její nejnižší cena od konce října.
Pohonné hmoty letos poprvé výrazněji zlevňují. Po Novém roce nastane obrat
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
