Češi jsou přeborníci ve spoření. Hospodářství to ale moc nepomáhá
Velký růst úspor českých domácností nebyl přechodným jevem kvůli covidovým lockdownům. Češi i nadále potvrzují roli druhého největšího šetřílka v EU po Německu. Je to ale vůbec dobře? Bohužel, víc než polovina úspor stále leží na účtech u bank. Místo v investicích do více výnosných finančních aktiv, která navíc podporují ekonomický růst.
Česko vždy patřilo k zemím s velkou mírou úspor. Ta se dlouhodobě pohybovala na úrovních kolem 12 procent. Od covidu ale začaly domácnosti šetřit ještě více. Zatímco v letech 2005 až 2019 v průměru odkládaly 11,9 procenta disponibilních příjmů, od roku 2020 činí průměrná míra úspor 19,6 procenta. Tuto hodnotu dosáhla také loni a v prvním čtvrtletí letošního roku to vytáhla na rovných 20 procent. A podle čerstvé makroekonomické prognózy České bankovní asociace (ČBA) žádná změna trendu respektive návrat na úroveň před covidem není na obzoru. Pro konec příštího roku panel ekonomů ČBA očekává pouze mírný pokles – medián odhadů činí 18,5 procenta. Pro srovnání – v zemích Evropské unie se dlouhodobě pohybuje kolem 14 až 15 procent. A vyšší míru než Česko má dlouhodobě pouze Německo.
Je dobré být spořivým šampionem?
„Od covidu držíme poměr úspor k hrubému domácímu produktu na zhruba dvaceti procentech. Přitom dlouhodobý průměr byl 12 procent. To znamená, že od covidu jako spotřebitelé odkládáme stranou pětinu svého příjmu, a o to méně spotřebováváme, takže ekonomika o to roste pomaleji. Je ale otázka, zda a jak naše hospodářství dokáže ty úspory využít. A v tom stejně jako celá Evropa pokulháváme. Úspory totiž primárně ukládáme na depozitních účtech. A co hůř, mnohokrát dokonce leží na běžných účtech,“ hodnotí hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek. „Ekonomika by určitě ocenila, kdyby s tou vysokou mírou úspor byla spojena i vysoká míra domácích investic,“ podtrhuje. Tak to u nás není, i když jsme na tom lépe než Německo či další evropské země.
Lidé zkoušejí všechny možnosti, jak zaplatit kupovanou nemovitost či plánovanou renovaci. Včetně toho, že hypotéku doplní drahým spotřebním úvěrem. Anebo dražším úvěrem od stavební spořitelny.
Hypotéka nestačí. Češi si na bydlení berou i drahé spotřební úvěry
Money
Jak mají české domácnosti rozložen svůj finanční majetek? Na konci prvního letošního kvartálu (novější data zatím nejsou k dispozici) měly více než polovinu (dohromady 4,4 bilionu) uloženu na účtech u bank a téměř 600 miliard v hotovosti. Naproti tomu v podílových fondech a u správců aktiv (asset management) bylo 1,7 bilionu, v dluhopisech 343 miliard, v pojišťovnách 244 miliard a v penzijních fondech 636 miliard.
Jak se situace změnila během posledních pěti let? V prvním čtvrtletí roku 2021 držely domácnosti v dluhopisech skoro polovinu dnešní hodnoty, ve fondech a asset managementu asi třetinu, u pojišťoven to bylo více než dnes, objem peněz v penzijních fondech byl stejný jako dnes a na vkladech u bank stoupl o 32 procent.
„Takže je určitě vidět, že se ve finančním majetku českých domácností zvyšuje zastoupení dluhopisů či fondů anebo akcií. Ale to hlavní stále historicky zůstává na bankovních depozitech,“ konstatuje Dufek. „A problém je, že české úspory často míří na zahraniční finanční trhy, a financují tak ekonomický růst v cizině,“ dodává.
Úspory rostou nadprůměrně od pandemie koronaviru
Více peněz než doposud začali Češi odkládat stranou v roce 2020. Výrazný růst mezd, ovlivněný předchozím přehřátím ekonomiky, umocnilo zrušení superhrubé mzdy, které podstatně přilepšilo domácnostem s vyššími příjmy. Covidové lockdowny, kdy byly uzavřeny kamenné obchody, restaurace i infrastruktura pro volnočasové aktivity, lidem omezily běžné utrácení, a tak v bankách podle některých odhadů zůstalo navíc ležet až 300 miliard mimořádných úspor. K nárůstu míry úspor přispělo i přechodné zvýšení úrokových sazeb na spořicích účtech a termínovaných vkladech bank.
Velké české banky dál vydělávají ve velkém. Šestice největších tuzemských domů zvýšila v prvním pololetí čistý zisk na 48 miliard korun. Pomáhá jim silná ekonomika, nízké selhávání úvěrů, rostoucí vklady i návrat Čechů k hypotékám a investicím.
Češi spoří, investují a berou hypotéky. Bankám zisk stoupl na 48 miliard
Money
Po zrušení lockdownů a odeznění horké fáze pandemie koronaviru lidé začali dohánět odložené nákupy, takže v roce 2021 se míra úspor snížila. Ale jen přechodně. Po vypuknutí rusko-ukrajinské války v únoru 2022 si začaly domácnosti kvůli energetické krizi a s ní spojené nejistotě a rostoucí inflaci opět utahovat opasky. Což podpořilo i zvyšování sazeb ČNB, jež ovlivnilo úrokovou politiku komerčních bank respektive zatraktivnilo sazby u vkladů.
Co bude dál? Panel ČBA očekává, že se míra úspor bude snižovat, ale pouze mírně. Polovina makroekonomů očekává hodnotu mezi 18 a 19 procenty, medián odhadu dosahuje 18,5 procenta. Růst míry úspor podporuje kromě neodhadnutelných psychologických faktorů jako například nejistota ohledně dalšího vývoje konfliktu kolem Perského zálivu, ale i demografický vývoj, očekávání budoucích penzí a rostoucí finanční gramotnost občanů Česka také vývoj mezd. V letech 2024 a 2025 dosáhl růst průměrné nominální mzdy shodně 6,6 procenta (a reálně 4,1 procenta). Pro celý letošní rok odhaduje ČBA nominální růst na úrovni 7,1 procenta (reálně pět procent) a pro příští rok růst o 5,8 procenta (nominálně) respektive 3,1 procenta (reálně).
Česko dohání Západ
Podle studie České národní banky (ČNB), zveřejněné v rámci Zprávy o měnové politice v první srpnové dekádě, vzrostla od posledního předcovidového čtvrtletí (tedy posledního kvartálu 2019) průměrná nominální mzda v Česku po sezónním očištění o zhruba 45 procent. Nicméně po zohlednění inflace mzdy reálně vzrostly pouze o 1,5 procenta a na předcovidovou úroveň se dostaly až v letošním prvním kvartále. S výjimkou veřejné správy a obrany a vzdělávání se kumulovaný růst mezd pohyboval v rozmezí kolem 40 až 50 procent. Vybočily však administrativní a podpůrné činnosti s růstem přes 70 procent. ČNB ve své aktuální prognóze očekává růst průměrné mzdy v letošním roce o 7,3 nominálně a 5,2 procenta reálně a v příštím roce o 5,7 nominálně respektive 5,1 procenta reálně.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
