Prezident podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard
Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun.
„Oceňuji, že ve srovnání s deficitem na tento rok je deficit na příští rok o 80 miliard nižší. Ale je to zatraceně málo. A já si ponechávám svoje výhrady ke zrušení superhrubé mzdy,” řekl Zeman. Podle něj rozhodnutí předchozího kabinetu Andreje Babiše (ANO), které podpořila i nyní vládní ODS, připravilo rozpočet o příjmy a zároveň podpořilo růst inflace.
Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po úterním sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek bude mít nakonec díky inflaci udržitelné veřejné finance
Názory
Dluh poroste
Premiér Petr Fiala (ODS) označil ve Sněmovně rozpočet na příští rok za přijatelný a realistický. Rozpočet podle něj pomůže obyvatelům i firmám překonat energetickou krizi. Opozice naopak rozpočtu ve Sněmovně vytýkala údajnou nereálnost části jeho příjmů a vládu obviňovala, že rezignovala na úspory.
Pro letošní rok činí schválený deficit 375 miliard korun. Zatímco původní letošní rozpočet, první rozpočet koaliční vlády Petra Fialy (ODS), Zeman podepsal, jeho novelu, která schodek navyšovala až na 375 miliard, naopak vetoval. Sněmovna jeho veto přehlasovala.
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let
Money
Rozpočet na příští rok počítá s nárůstem státního dluhu ke konci roku až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce stát hospodařit. Pro letošní rok se počítá s jeho nárůstem na 2,779 bilionu korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst na téměř 70 miliard korun.
Růst cen zpomalí
Vláda v rozpočtu předpokládá, že průměrný růst spotřebitelských cen zpomalí proti letošku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má podle předkládací zprávy zpomalit z letošních 2,2 procenta na 1,1 procenta. V aktuální prognóze z listopadu však ministerstvo financí předpovědělo, že ekonomika naopak poklesne o 0,2 procenta. Evropská komise snížila odhad růstu české ekonomiky na 0,1 procenta, Česká bankovní asociace odhaduje růst o 0,2 procenta.
Na daních plánuje státní rozpočet získat 1,636 bilionu korun. Na straně výdajů má 859 miliard směřovat na sociální dávky. Na investice je vyčleněno 203 miliard korun. Na dani z přidané hodnoty chce stát do státního rozpočtu vybrat téměř 382 miliard korun, což je o 83 miliard víc než loni.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
