Biohacking: Ovoce jako recept na delší život? Data ukazují, kolik ho jíst
Pravidelná konzumace ovoce patří podle rozsáhlých studií k návykům spojovaným s nižším rizikem předčasného úmrtí. Konec léta je navíc ideální dobou, kdy z lokální úrody získat vlákninu, polyfenoly, vitamíny a další látky důležité pro zdravé stárnutí.
Ovoce je jednou z mála potravin, u které je evidenční základ pro zdravotní přínosy skutečně robustní a konzistentní napříč různými typy výzkumu, a z hlediska longevity patří pravidelná konzumace ovoce mezi faktory s nejsilnější vazbou na snížení rizika předčasné mortality. Srpen a září jsou přitom měsíce, kdy je lokální ovoce na svém nutričním i chuťovém vrcholu.
Metaanalýza z roku 2017 zahrnující 95 prospektivních studií a přes 140 publikací ukázala, že příjem ovoce a zeleniny je spojen se sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny a celkové mortality, přičemž efekt byl měřitelný již od nízkých dávek a narůstal až do příjmu přibližně 800 g denně, což je zhruba 10 porcí. Velká kohorta z Nurses' Health Study a Health Professionals Follow-up Study sledující přes 108 tisíc lidí po dobu až třiceti let potvrdila, že nejvyšší protektivní efekt nastává při přibližně pěti porcích ovoce a zeleniny denně, přičemž ovocné džusy a brambory do tohoto počtu nezahrnuty nebyly. Pro ovoce samotné ukázala metaanalýza Wang et al. z roku 2014 zahrnující 833 234 účastníků, že každá přidaná porce ovoce denně snižuje riziko celkové mortality o přibližně 6 procent.
Nemusíte odjet na týden do hor ani každý den objímat stromy. Výzkumy ukazují, že už dvě hodiny týdně strávené v přírodě souvisejí s lepším zdravím a psychickou pohodou. Les, park nebo zahrada mohou pomoci snížit stres, ulevit unavenému mozku a prospět i dalším procesům v těle.
Biohacking: Nechte hlavu chvíli mezi stromy. Tělo ví, proč ho to táhne ven
Enjoy
Mechanismy, přes které ovoce ovlivňuje délku a kvalitu života, jsou různorodé a navzájem se doplňují. Ovoce je bohatým zdrojem polyfenolů, biologicky aktivních sloučenin s antioxidačními, protizánětlivými a neuroprotektivními vlastnostmi. Různé druhy ovoce obsahují různé druhy prospěšných rostlinných látek. Borůvky a tmavé bobule jsou výjimečně bohaté na antokyany, citrusové plody na flavanony, jablka na flavonoly a kyselinu chlorogenovou, granátové jablko na elagitaniny. Pestrost druhů přináší synergický efekt, který nelze reprodukovat suplementací jedné izolované látky. Chronický zánět je jedním z klíčových mechanismů biologického stárnutí a pravidelný příjem fytochemikálií z různých zdrojů ho konzistentně a přirozeně koriguje. Vláknina v ovoci, zejména pektin, má prebiotický efekt. Fermentuje se ve střevním traktu na krátké mastné kyseliny včetně butyrátu, který je primárním zdrojem energie pro buňky střevního epitelu a má přímý protizánětlivý efekt na střevní sliznici. Zdravý mikrobiom je přitom stále více spojován s pomalejším biologickým stárnutím.
Konkrétní vitamíny a minerály v ovoci jsou pro longevity kontext zásadní. Folát, přítomný zejména v pomerančích a bobulích, snižuje hladiny homocysteinu, jehož zvýšené hodnoty jsou nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění, demenci a celkovou mortalitu. Draslík reguluje krevní tlak přes vylučování sodíku ledvinami a relaxaci stěn cév, přičemž jeho příjem je v průměrné populaci nižší, než je žádoucí. Vitamín C je nezbytný pro syntézu kolagenu a funkci imunitního systému a při dostatečném příjmu ze stravy moduluje kortizolovou odpověď na stres, který je jedním z hlavních akcelerátorů biologického stárnutí.
Stárnutí nemusí znamenat jen úbytek sil a paměti. Nová dlouhodobá studie z Yaleovy univerzity ukazuje, že téměř polovina sledovaných lidí nad 65 let se v čase zlepšila v kognitivních nebo fyzických schopnostech. Důležitou roli přitom může hrát i to, jak o vlastním stárnutí přemýšlíme.
Biohacking: Stáří nemusí být úpadek. Studie z Yale boří jeden z největších mýtů
Enjoy
Vrchol sezóny
Konec léta je z hlediska dostupnosti lokálního ovoce mimořádně příznivé období. Švestky patří mezi ovoce s nejvyšším obsahem antioxidantů vůbec a sorbitol, cukrový alkohol přirozeně přítomný ve švestkách, má osmotický efekt na střevo a podporuje střevní motilitu. Hrušky a jablka jsou zdrojem kvercetinu a pektinu, přičemž slupka obsahuje výrazně vyšší koncentraci polyfenolů než dužina. Ostružiny, maliny a borůvky patří mezi potraviny s nejvyšší hustotou antioxidantů přepočtenou na kalorie vůbec a antokyany, které jim dávají tmavou barvu, mají dobře zdokumentované protizánětlivé a neuroprotektivní efekty.
Výživové hodnoty zmrazeného ovoce jsou srovnatelné s výživovými hodnotami čerstvého ovoce a v některých parametrech je dokonce překonávají. Zmrazení probíhá zpravidla velmi rychle po sklizni, kdy je obsah vitamínů a polyfenolů na svém maximu, zatímco čerstvé ovoce transportované na velké vzdálenosti tak může přijít o část nutričních hodnot. Zmrazené bobule jsou tak vhodnou celoroční alternativou s biologickým efektem srovnatelným s čerstvým ovocem. Diverzita druhů je důležitá, protože různé ovoce přináší různé spektrum fytochemikálií a mikronutrientů. Dvě porce denně napříč různými druhy jsou minimum, od kterého se zdravotní benefity začínají spolehlivě projevovat.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
