Reklama

Nejdříve by nafta z vlastních zásob došla Lucembursku, Česko by vydrželo 11 týdnů

Pohonné hmoty, ilustrační foto
Unipetrol
Dušan Kütner
duk

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, sankcím západního světa proti Rusku a odvetným krokům Kremlu stoupá obava, že by mohla dojít v evropských zásobnících nafta. Kontinent má zásoby asi na 40 dnů, ale mezi jednotlivými zeměmi je velký rozdíl. Kdyby musely státy spoléhat jen na své zásoby bez jejich doplňování, už za 13 dnů by nafta došla Lucemburčanům a v Česku za 11 týdnů. Nejdéle by vydrželi Finové – přes půl roku, uvedla agentura Bloomberg.

Reklama

Podle Mezinárodní energetické agentury bylo na konci ledna v evropských zemích uskladněno 247,4 milionu barelů takzvaných středních destilátů – kategorie paliva, do které patří nafta jako největší položka. To je dostatečné množství na pokrytí poptávky na 40 dní, i kdyby v dané zemi nevyrobili nebo do ní nedovezli jediný barel paliva navíc, uvedla agentura Bloomberg.

Tyto zásoby však nejsou rovnoměrně rozmístěny a napětí se v některých zemích může objevit dříve než jinde. Zatímco Finsko a Dánsko mají dostatek soukromých a vládou kontrolovaných zásob na to, aby udržely průmysl v provozu déle než šest měsíců, Lucemburčané by vydrželi ani ne dva týdny a Velká Británie něco přes měsíc.

Radim Jančura, šéf RegioJet

Radim Jančura: Kdo nemá na benzín, ať chodí pěšky. Auto je luxus

Drahá nafta není takový problém, jak někteří dopravci tvrdí. Jejich demonstrace nechápu, říká Radim Jančura, majitel vlakového dopravce RegioJet a autobusů Student Agency. Podnikatel se podle něj musí se zdražením paliv umět vyrovnat. Drahá paliva podle něj naopak nahrávají veřejné dopravě.

Přečíst článek

Česko se nachází ve spodní části tabulky (viz níže), zásoby nafty by průmyslu vystačily na zhruba dva a půl měsíce.

Moskevská „kravata“ pro Česko a celou východní Evropu

Země, které se tradičně spoléhají na neruské dodávky – ať už ropy pro své rafinerie nebo motorové nafty – si povedou lépe než ty, které mají silné vazby na Moskvu. Největší evropský spotřebitel nafty – Německo – je toho dobrým příkladem. Jižní část země je spojena se Středozemním mořem ropovody z Marseille ve Francii a Terstu v Itálii, které zásobují její rafinérie v Karlsruhe, Vohburg-Ingolstadt a Burghausen. Jako takový je relativně nezávislý na ruských dodávkách.

Reklama

pramen: Bloomberg

Podobně je západ země propojen s přístavy v Rotterdamu a Wilhelmshavenu, což mu poskytuje určitou ochranu před dopady jakýchkoli sankcí z posledních několika týdnů. Ale právě východní část země, kde rafinerie zpracovávají převážně ruskou ropu, by čelila největšímu tlaku, pokud by se tok této ropy zastavil.

Jaroslav Míl

Jaroslav Míl: Evropa v energetice zkazila, co mohla. Budeme za to draze platit

Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.

Přečíst článek

Totéž bude platit i jinde. Silná závislost na ruské ropě způsobuje, že rafinérie v České republice, Polsku, Slovensku a Maďarsku budou relativně zranitelné vůči jakémukoli přerušení dodávek nebo omezení nákupu. To by mohlo mít rychle dominový efekt na dodávky nafty.

V některých částech Německa již dochází k přerušení dodávek velkoobchodům. Další budou následovat, pokud nebude možné produkty přesunout tam, kde jsou potřeba. Pokud to bude možné, bude taková doprava záviset na kamionech, vlacích a lodích. Ale jakýkoli výrazný nedostatek paliva na čerpacích stanicích by byl ranou nejen pro řidiče, ale také ekonomicky zničující pro průmyslová odvětví – logistiku, stavebnictví a zemědělství – které jsou na naftě silně závislé, upozornil Bloomberg.

Ceny benzinu 5. března 2022

Paliva v Česku opět zdražují. Obchodníky s ropou zneklidňuje Bidenův výrok, že Rusko může na Ukrajině použít chemické zbraně

Včera skončila několikadenní etapa často historicky rekordně prudkého zlevňování jak benzínu, tak nafty. Důvod? Zdražující ropa, která reaguje na stupňující se boje na Ukrajině.

Přečíst článek

Pohonné hmoty, ilustrační foto

Za měsíční mzdu lze stále pořídit o zhruba 200 litrů pohonných hmot více než před deseti lety

Růst cen pohonných hmot v Česku vrcholí. Benzín Natural 95 dokonce včera poprvé od zahájení ruské invaze na Ukrajinu zlevnil. Oproti pátku o čtrnáct haléřů na litr. Takže se včera prodával průměrně za 47,12 koruny za litr. Nafta i včera dále zdražovala, avšak výrazně pomalejším tempem než počátkem týdne. Její cena vzrostla oproti pátku o dvanáct haléřů na litr, na 49,53 koruny za litr, což je historicky rekordní cena.

Přečíst článek

Reklama

Související

tankování, čerpací stanice

Lukáš Kovanda: Evropě hrozí „dieselový“ hladomor. Zdražování pohonných hmot jen tak nepoleví

Přečíst článek
Ceny benzinu 5. března 2022

Paliva v Česku opět zdražují. Obchodníky s ropou zneklidňuje Bidenův výrok, že Rusko může na Ukrajině použít chemické zbraně

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme