Nejdříve by nafta z vlastních zásob došla Lucembursku, Česko by vydrželo 11 týdnů
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, sankcím západního světa proti Rusku a odvetným krokům Kremlu stoupá obava, že by mohla dojít v evropských zásobnících nafta. Kontinent má zásoby asi na 40 dnů, ale mezi jednotlivými zeměmi je velký rozdíl. Kdyby musely státy spoléhat jen na své zásoby bez jejich doplňování, už za 13 dnů by nafta došla Lucemburčanům a v Česku za 11 týdnů. Nejdéle by vydrželi Finové – přes půl roku, uvedla agentura Bloomberg.
Podle Mezinárodní energetické agentury bylo na konci ledna v evropských zemích uskladněno 247,4 milionu barelů takzvaných středních destilátů – kategorie paliva, do které patří nafta jako největší položka. To je dostatečné množství na pokrytí poptávky na 40 dní, i kdyby v dané zemi nevyrobili nebo do ní nedovezli jediný barel paliva navíc, uvedla agentura Bloomberg.
Tyto zásoby však nejsou rovnoměrně rozmístěny a napětí se v některých zemích může objevit dříve než jinde. Zatímco Finsko a Dánsko mají dostatek soukromých a vládou kontrolovaných zásob na to, aby udržely průmysl v provozu déle než šest měsíců, Lucemburčané by vydrželi ani ne dva týdny a Velká Británie něco přes měsíc.
Drahá nafta není takový problém, jak někteří dopravci tvrdí. Jejich demonstrace nechápu, říká Radim Jančura, majitel vlakového dopravce RegioJet a autobusů Student Agency. Podnikatel se podle něj musí se zdražením paliv umět vyrovnat. Drahá paliva podle něj naopak nahrávají veřejné dopravě.
Radim Jančura: Kdo nemá na benzín, ať chodí pěšky. Auto je luxus
Leaders
Česko se nachází ve spodní části tabulky (viz níže), zásoby nafty by průmyslu vystačily na zhruba dva a půl měsíce.
Moskevská „kravata“ pro Česko a celou východní Evropu
Země, které se tradičně spoléhají na neruské dodávky – ať už ropy pro své rafinerie nebo motorové nafty – si povedou lépe než ty, které mají silné vazby na Moskvu. Největší evropský spotřebitel nafty – Německo – je toho dobrým příkladem. Jižní část země je spojena se Středozemním mořem ropovody z Marseille ve Francii a Terstu v Itálii, které zásobují její rafinérie v Karlsruhe, Vohburg-Ingolstadt a Burghausen. Jako takový je relativně nezávislý na ruských dodávkách.
pramen: Bloomberg
Podobně je západ země propojen s přístavy v Rotterdamu a Wilhelmshavenu, což mu poskytuje určitou ochranu před dopady jakýchkoli sankcí z posledních několika týdnů. Ale právě východní část země, kde rafinerie zpracovávají převážně ruskou ropu, by čelila největšímu tlaku, pokud by se tok této ropy zastavil.
Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.
Jaroslav Míl: Evropa v energetice zkazila, co mohla. Budeme za to draze platit
Money
Totéž bude platit i jinde. Silná závislost na ruské ropě způsobuje, že rafinérie v České republice, Polsku, Slovensku a Maďarsku budou relativně zranitelné vůči jakémukoli přerušení dodávek nebo omezení nákupu. To by mohlo mít rychle dominový efekt na dodávky nafty.
V některých částech Německa již dochází k přerušení dodávek velkoobchodům. Další budou následovat, pokud nebude možné produkty přesunout tam, kde jsou potřeba. Pokud to bude možné, bude taková doprava záviset na kamionech, vlacích a lodích. Ale jakýkoli výrazný nedostatek paliva na čerpacích stanicích by byl ranou nejen pro řidiče, ale také ekonomicky zničující pro průmyslová odvětví – logistiku, stavebnictví a zemědělství – které jsou na naftě silně závislé, upozornil Bloomberg.
Včera skončila několikadenní etapa často historicky rekordně prudkého zlevňování jak benzínu, tak nafty. Důvod? Zdražující ropa, která reaguje na stupňující se boje na Ukrajině. 
Paliva v Česku opět zdražují. Obchodníky s ropou zneklidňuje Bidenův výrok, že Rusko může na Ukrajině použít chemické zbraně
Money
Růst cen pohonných hmot v Česku vrcholí. Benzín Natural 95 dokonce včera poprvé od zahájení ruské invaze na Ukrajinu zlevnil. Oproti pátku o čtrnáct haléřů na litr. Takže se včera prodával průměrně za 47,12 koruny za litr. Nafta i včera dále zdražovala, avšak výrazně pomalejším tempem než počátkem týdne. Její cena vzrostla oproti pátku o dvanáct haléřů na litr, na 49,53 koruny za litr, což je historicky rekordní cena.
Za měsíční mzdu lze stále pořídit o zhruba 200 litrů pohonných hmot více než před deseti lety
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
