Reklama

Johnson přilévá do ohně. K inflaci a pádícím cenám energií Britům ještě zvýší daně. Ustojí to?

Británií zmítá jedna krize za druhou
ČTK
Zdeněk Pečený

Ostrovní království se pustilo do experimentu, který se nemusí vyplatit. K mixu pokračující covidové pandemie, rostoucích cen energií a zrychlující inflaci přilévá tamní vláda olej do ohně v podobě zvýšení daní. 

Reklama

Nebezpečný experiment

Zvyšování daní není populární nikdy, nota bene v čase ekonomických nejistot, kdy zemí zmítá inflace na dříve jen těžko představitelných hodnotách, rozpočty britských domácností krvácí pod tíhou rostoucích životních nákladů a ty nízkopříjmové jsou často postaveny před otázku, jestli je lepší topit nebo jíst. K tomu všemu přičtěme i nádech politické krize. Premiéra Borise Johnsona totiž po četných skandálech s porušováním pravidel lockdownu pravděpodobně čeká hlasování o důvěře. 

Britskou ekonomiku již delší dobu trápí několik neduhů. Brexit ji totiž nevyšel úplně levně. Vyvolal exodus unijních pracovníků, po celý loňský rok tak Spojenému království chyběli lidi, napříč sektory. Fatální nedostatek řidičů kamionů pak vyvolal krizi zásobování od potravin až po benzín. Nedostává se ani řezníků, poražená zvířata nemá kdo porcovat a zpracovat, tuny masa tak musely být zlikvidovány

Tato čerpačka má benzín jen pro členy integrovaného záchraného systému

REPORTÁŽ: Program na rodinné odpoledne v Londýně? Hledání benzínky

Když se za deštivého pátečního odpoledne vydáváme na jih od Londýna hledat otevřenou čerpací stanici, tak nějak tuším, že to nebude akce na deset minut, jak jsme zvyklí.

Přečíst článek

Čas zaplatit účty za pandemii

A vyhlídky nejsou vůbec nadějné. Už teď napnuté rozpočty domácností a firem se ještě více napnou v dubnu, kdy s novým fiskálním rokem vstoupí v platnost vyšší daně. Největší dopad se opět očekává na nízkopříjmové skupiny obyvatel, které po dva roky trvající covidové krizi, už nemají z čeho brát.

Thinktank Resolution Foundation varuje, že průměrná domácnost s čistým příjmem 27 tisíc liber (786 tisíc korun) ročně bude platit 600 liber navíc jen za vyšší ceny energií a vyšší daně. Centrum pro ekonomická a obchodní studia (CEBR) očekává u stejné domácnosti zvýšení celkových životních nákladů o téměř dva tisíce liber ročně.

Reklama

Britská vláda nesmírně riskuje, když chce rychle zalátat díry v rozpočtu způsobené finančními stimuly během pandemie covidu. Ministerstvo financí očekává, že zvýšením odvodů na sociálním pojištění získá 14 miliard liber ročně navíc. Dalších 12 miliard liber by mělo přinést zvýšení firemních daní. 

ilustrační foto

Brexit vrhá na budoucnost Anglie temný stín, píší média

Dlouhé fronty před čerpacími stanicemi. Rvačky panikařících řidičů, jimž před očima docházejí zásoby benzínu. Vojáci rozmístění po celé zemi, aby pomáhali při distribuci pohonných hmot. A na pozadí pokračující pandemie nemoci covid-19, potraviny hnijící na polích a rodiny propadající se do bídy. Tohle je Británie v roce 2021, uvedl server The New York Times.

Přečíst článek

V prosinci OECD ve své zprávě uvedla, že je potřeba najít rovnováhu mezi držením ekonomických stimulů příliš dlouho a jejich předčasným ukončením. Vláda Borise Johnsona se nyní pokusí otestovat dopady druhé možnosti. Mnohým to připomene situaci po finanční krizi v roce 2008, tehdy britská vláda také přistoupila k rychlému utažení opasků a uměle si tak zpomalila ekonomický růst na několik let. 

Centrální banka vyčkává

Britská centrální banka, Bank of England (BoE), zvolila opačný přístup než Česká národní banka. Úrokové sazby sice začaly růst, ale ne zdaleka takovým tempem jako v Česku. Od prosincového zasedání BoE se očekávalo razantní zvýšení základní úrokové sazby. Nepřišlo. Ze zvýšení z 0,1 na 0,25 procenta a vyjádření členů Komise pro měnovou politiku vyvstalo, že centrální bankéři budou letos spíše vyčkávat, než aby se vrhli do zvyšování sazeb o procentní bod měsíčně. Analytici očekávají růst na 0,5 procent na únorovém zasedání a růst na jedno procento do konce roku.

Stagnující mzdy

Při zběžném pohledu na ostrovní trh práce to nevypadá tak tragicky, jako tomu bylo o několik měsíců dříve. V závěru roku rostla zaměstnanost a počet práceschopných lidí bez práce spadl na 4,1 procenta. Nicméně tato čísla mohou být ovlivněna pomenšeným základem celkové pracovní síly v zemi. Řada unijních pracovníků totiž Velkou Británii po brexitu opustila. 

Tony Wilson, šéf Institutu pro studia zaměstnanosti, deníku Guardian řekl, že mimo práceschopnou skupinu obyvatel je nyní kvůli dlouhodobé nemoci či předčasnému odchodu do důchodu o 260 tisíc lidí více než před covidovou pandemií.

Mzdy v závěru roku rostly o 4,2 procenta, ale to jen díky předvánočním bonusů, bez nich by zůstaly mzdy beze změny. Po započtení inflace to znamená pokles reálných mezd o 0,9 procenta i v případě započítání bonusů. Podle Resolution Foundation šlo již o třetí období poklesu reálných mezd za poslední dekádu. První bylo v době finanční krize v letech 2011 až 2014, další přišlo rok po referendu o brexitu a třetí v loňském roce. 

Británii chybí řidiči náklaďáků, zásobování vázne

Čerpací stanice v Británii jsou na suchu, některé zavírají. Nemá je kdo zásobovat

V Británii muselo dočasně přerušit provoz několik čerpacích stanic, protože jim došly pohonné hmoty. Ty na ně kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt, v rafinériích je přitom benzinu i nafty dost.

Přečíst článek

Reklama

Související

Jaderná elektrárna Hinkley Point

Britové chtějí do 30 let postavit nové jaderné elektrárny. Vláda uvolnila miliony liber a hledá další investory

Přečíst článek
Inflace, ilustrační foto

Válka zvýší v Česku inflaci a zpomalí růst, to je jisté, míní ekonomové

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme