Jak ušetřit v zahraničí? Neplatit kartou české banky
Kdo nechce při letní dovolené v zahraničí dotovat české banky, měl by zvážit služby některé z fintech společností, anebo si před odjezdem cizí měnu nakoupit ve směnárně.
Hurá k moři
Začaly prázdniny a do zahraničí vyrážejí statisíce Čechů, kteří by rádi na platbách v cizině ušetřili co nejvíce. Ze všech stran se na ně valí rady, jak na to. Je úsměvné, že nejčastěji se jako rádci v médiích tento týden objevují zástupci českých bank. Základní radou by totiž mělo být nevytahovat platební kartu vydanou českou bankou. Jedinou výjimkou je snad situace, kdy má klient u české banky cizoměnový účet a chce v zahraničí platit v té měně. Pak banka nemá jak klienta „odrbat“ na kurzu.
Tuzemští bankéři nejčastěji varujípřed takzvaným DCC, tedy dynamickou směnou měny, kterou dnes nabízejí téměř všechny platební terminály. Většinou jde o kurz velmi nevýhodný s marží pět až osm procent. Většina bank dnes umožňuje v nastavení DCC rovnou zakázat. Je nutné si ale uvědomit, že bankám nejde o blaho klienta, ale o to, že na kurzu svého klienta chtějí obrat ony sami. Když klient totiž souhlasí s DCC na terminálu, vydělá jeho provozovatel, z českého účtu se platba strhne už rovnou v korunách a tuzemská banka „ostrouhá“.
Způsobem, jak se nenechat českou bankou obrat na směnném kurzu, je využití služeb některých z fintech společností. Jednou z největších z nich je Revolut, která umožňuje snadné, bezplatné či velmi levné mezinárodní převody a rychlou směnu deviz, a to o poznání výhodnějším kurzem, než jaký nabídne běžná banka, zpravidla velmi blízko "středu", který vyhlašuje centrální banka. „I při placení částek okolo 200 korun v Japonsku a Koreji činil kurzový rozdíl mezi Revolutem a tuzemskou bankou asi šest korun,“ říká mi kolega, který se nedávno vrátil z Asie. „Halíře dělají talíře,“ dodává.
Další možností je společnost Curve, která umožňuje na svoji platební kartu navázat karty vydané českými bankami. Není tak nutné nikam převádět finanční prostředky a při platbě v zahraničí Curve nabídne podstatně lepší kurz než česká banka. Z vlastní čerstvé zkušenosti z Itálie jsem při platbě kartou Curve měnil kurzem 23,70 za euro, zatímco platby kartami českých bank ze stejného odpoledne se převedly kurzem 24,40 až 24,50. Při sto eurech jde již o rozdíl až 80 korun, při tisíci eurech pak 800 korun. Revolut i Curve nabízejí několik tarifů s různými benefity. Ty základní jsou zdarma, maximálně se platí za doručení fyzické platební karty. Obě společnosti operují na základě litevské bankovní licence a tamní centrální banka je jejich regulátorem.
Před cestou nakoupit cash
Samostatnou kapitolou jsou pak výběry z bankomatů. Ve spoustě evropských zemích – především na jihu kontinentu – se zatím úplně bez hotovosti přežít nedá. V posledních letech v tuzemsku téměř každý bezplatně vedený běžný účet nabízí výběry „zdarma“ nejen v Česku ale i v zahraničí. Problémem je, že zatímco dříve tuzemská banka za výběr v zahraničí zpravidla účtovala 1 procento, minimálně ale 100 korun, nyní se poplatky převedly na samotné bankomaty. Banka za výběr tedy nic neúčtuje, ale najít v zahraničí bankomat, který si nenaúčtuje poplatek se stalo nadlidským úkolem. V Itálii jsem nakonec našel bankomat italské banky, která působí i v Česku.
Ten za výběr kartou své česko-slovenské dceřinky nechtěl pět eur, ale směna korun na eura proběhla s více než tříprocentní marží. Takže i při výběru drobných na zmrzlinu pro děti (100 eur) výběr zdarma vlastně znamená za více než 70 korun. Paradoxně se v době rostoucího trendu bezhotovostních plateb začíná vyplácet před cestou do zahraničí nakoupit nějaké ty valuty v tuzemské směnárně. Euro se v nich dá aktuálně nakoupit za méně než 24 korun, lepší než si nechat českou bankou účtovat 24,50 a více.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.