Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Jak ušetřit v zahraničí? Neplatit kartou české banky

Virtuální karta
Česká spořitelna
Zdeněk Pečený

Kdo nechce při letní dovolené v zahraničí dotovat české banky, měl by zvážit služby některé z fintech společností, anebo si před odjezdem cizí měnu nakoupit ve směnárně.

Reklama

Hurá k moři

Začaly prázdniny a do zahraničí vyrážejí statisíce Čechů, kteří by rádi na platbách v cizině ušetřili co nejvíce. Ze všech stran se na ně valí rady, jak na to. Je úsměvné, že nejčastěji se jako rádci v médiích tento týden objevují zástupci českých bank. Základní radou by totiž mělo být nevytahovat platební kartu vydanou českou bankou. Jedinou výjimkou je snad situace, kdy má klient u české banky cizoměnový účet a chce v zahraničí platit v té měně. Pak banka nemá jak klienta „odrbat“ na kurzu.

Tuzemští bankéři nejčastěji varujípřed takzvaným DCC, tedy dynamickou směnou měny, kterou dnes nabízejí téměř všechny platební terminály. Většinou jde o kurz velmi nevýhodný s marží pět až osm procent. Většina bank dnes umožňuje v nastavení DCC rovnou zakázat. Je nutné si ale uvědomit, že bankám nejde o blaho klienta, ale o to, že na kurzu svého klienta chtějí obrat ony sami. Když klient totiž souhlasí s DCC na terminálu, vydělá jeho provozovatel, z českého účtu se platba strhne už rovnou v korunách a tuzemská banka „ostrouhá“.

Způsobem, jak se nenechat českou bankou obrat na směnném kurzu, je využití služeb některých z fintech společností. Jednou z největších z nich je Revolut, která umožňuje snadné, bezplatné či velmi levné mezinárodní převody a rychlou směnu deviz, a to o poznání výhodnějším kurzem, než jaký nabídne běžná banka, zpravidla velmi blízko "středu", který vyhlašuje centrální banka. „I při placení částek okolo 200 korun v Japonsku a Koreji činil kurzový rozdíl mezi Revolutem a tuzemskou bankou asi šest korun,“ říká mi kolega, který se nedávno vrátil z Asie. „Halíře dělají talíře,“ dodává.

Další možností je společnost Curve, která umožňuje na svoji platební kartu navázat karty vydané českými bankami. Není tak nutné nikam převádět finanční prostředky a při platbě v zahraničí Curve nabídne podstatně lepší kurz než česká banka. Z vlastní čerstvé zkušenosti z Itálie jsem při platbě kartou Curve měnil kurzem 23,70 za euro, zatímco platby kartami českých bank ze stejného odpoledne se převedly kurzem 24,40 až 24,50. Při sto eurech jde již o rozdíl až 80 korun, při tisíci eurech pak 800 korun. Revolut i Curve nabízejí několik tarifů s různými benefity. Ty základní jsou zdarma, maximálně se platí za doručení fyzické platební karty. Obě společnosti operují na základě litevské bankovní licence a tamní centrální banka je jejich regulátorem.

Před cestou nakoupit cash

Samostatnou kapitolou jsou pak výběry z bankomatů. Ve spoustě evropských zemích – především na jihu kontinentu – se zatím úplně bez hotovosti přežít nedá. V posledních letech v tuzemsku téměř každý bezplatně vedený běžný účet nabízí výběry „zdarma“ nejen v Česku ale i v zahraničí. Problémem je, že zatímco dříve tuzemská banka za výběr v zahraničí zpravidla účtovala 1 procento, minimálně ale 100 korun, nyní se poplatky převedly na samotné bankomaty. Banka za výběr tedy nic neúčtuje, ale najít v zahraničí bankomat, který si nenaúčtuje poplatek se stalo nadlidským úkolem. V Itálii jsem nakonec našel bankomat italské banky, která působí i v Česku.

Ten za výběr kartou své česko-slovenské dceřinky nechtěl pět eur, ale směna korun na eura proběhla s více než tříprocentní marží. Takže i při výběru drobných na zmrzlinu pro děti (100 eur) výběr zdarma vlastně znamená za více než 70 korun. Paradoxně se v době rostoucího trendu bezhotovostních plateb začíná vyplácet před cestou do zahraničí nakoupit nějaké ty valuty v tuzemské směnárně. Euro se v nich dá aktuálně nakoupit za méně než 24 korun, lepší než si nechat českou bankou účtovat 24,50 a více.

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Hlídejte si pojistky u platební karty. Ty nejlevnější kryjí jen málo rizik

PŘEHLEDNĚ: Zkontrolujte si, jakou má vaše platební karta pojistku. Jsou tam velké rozdíly

Přečíst článek
Kreditní karty

Z ulic mizí bankomaty i pobočky pošt. A cashback získává na popularitě

Přečíst článek

Virtuální karty chrání držitele před internetovými šmejdy. A na to Češi slyší

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme